Němci a imigrace? V zemi sílí skepse

Jen 34 procent Němců si myslí, že imigrace přináší pozitiva

Dlouho se zdálo, že Němci sdílejí kolektivní nadšení z toho, jak se jim daří zvládat masovou imigraci, a jak se tím pádem stávají obdivovaným vzorem levicově liberálního světa. Realita je ale možná odlišná.

Zářijový reprezentativní průzkum britské agentury YouGov Institute, která se ve studii soustředila na mnohá globální témata, přinesl překvapivě jiný obrázek, než dosud líčila německá mainstreamová média. Němci se v tomto mezinárodním srovnání ukázali ve vztahu k imigraci spíše skeptičtí.

Mají sice rozhodně chuť uprchlíkům i nadále pomáhat – na jejich příchodu však nevidí nic pozitivního pro samotné Německo.

Přesněji: pouze 34 procent Němců vnímá příchod lidí prchajících před pronásledováním do jejich země pozitivně. V sousední Francii se přitom vyjádřilo na stejný dotaz kladně 47 procent.

V celé Evropě byla jen v Dánsku cítit silnější skepse respondentů ve vztahu k imigraci.

Německý list Die Welt, který ze zmíněné studie citoval, se pozastavuje nad tím, že takovou skepsi nezměnila ani válka na Ukrajině. Od počátku války letos v únoru přišlo do Německa více než milion ukrajinských uprchlíků. K tomu ale nese země náklady na péči o dalších 200 tisíc migrantů z dalších zemí.

To už je hodně. V předcházejících letech, 2014 až 2021, dorazilo do země přes milion migrantů z některých rozvrácených zemí, jako je Sýrie a Afghánistán, či z ekonomicky selhávající subsaharské oblasti.

Jen v samotném rekordním krizovém roce 2015 přibylo do Německa 890 tisíc migrantů.

Letos tato cifra nabobtná, průběžná čísla o migraci překonávají kritické období sedm let staré migrační krize.

Německé regiony si opakovaně stěžují, že zcela přeplnily ubytovací kapacity, nemají už lidem v nouzi co nabídnout. „Blížíme se kapacitám, které byly dříve uváděny jako maximální splnitelné limity,“řekl agenturám Armin Schuster, saský ministr vnitra. Spolková vláda se snaží všem 16 zemím s utečenci pomáhat: poslala letos na tento účel

částka 3,5 miliardy eur. Podle všeho to nestačí.“

Navíc se dá očekávat příchod další utečenecké vlna z Ukrajiny, pokud nepoleví ruské ostřelování energetické infrastruktury.

Prezident Frank-Walter Steinmeier připouští, že jeho země prožila obtížný rok, nemyslí si ale, že by se mělo něco zásadního měnit s tím, že „lidskost a nasazení pomáhají projasňovat život ostatním“.

Vláda v Berlíně ovšem dala najevo, že je třeba imigrační pravidla upravit. Jednak chce vysvobodit ze stavu legálního bezvládí nějakých 130 tisíc běženců, kterým byla sice legálně zamítnuta žádost o azyl, kteří se však přesto nemohou vrátit do své země původu. Buď argumentují hrozbou zatčení, nebo v Německu studují apod. Nová pravidla je mají vysvobodit z této zmatené situace, pokud dotyční dají najevo dobrou vůli integrovat se.

Vedle toho chce Německo povzbudit zájem o pobyt u kvalifikovaných zájemců vně evropské sedmadvacítky a také zpřísnit ochranu hranic před nelegálními migranty a pašeráky lidí.