Na Hrad bych si vzal Fischera
Podnikatel Karel Diviš se do hry o Pražský hrad vrátil díky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. „Možná bych byl takový putovní a kočovný prezident, co by měl po Česku svá detašovaná pracoviště,“řekl v rozhovoru pro MF DNES ke své představě o výkonu funkce.
Jaký byste byl prezident?
Chtěl bych funkci pojmout trošku jinak než současný nebo předchozí prezident. Chtěl bych být daleko víc civilnější a normálnější. To znamená, abych byl co nejblíže obyčejným, běžným, normálním lidem. Aby se měli dobře, aby tady byla ekonomická prosperita v tom smyslu, že bude co nejširší střední třída. Všichni říkají, že prezident by měl spojovat, sjednocovat, ale prezident nemůže být spojovatel ani sjednotitel, prezident musí vést zemi a musí mít takové vize, aby lidi zaujal natolik, že ho budou mít rádi a on díky tomu bude moci působit na vládu. Pokud totiž lidé nebudou mít co jíst, čím topit, tak nikdo není Harry Potter, aby je jen tak sjednotil.
A jak byste k tomu chtěl přispět?
Rozhodně, alespoň co se týká posledních dvou prezidentů, tak bych chtěl častěji vystupovat na vládě nebo v parlamentu. Chtěl bych také vést neformální setkání, kde by se problémy, jako nyní například energetická krize nebo vysoké ceny, diskutovaly a řešily.
Jaký by byl váš konkrétní recept na energetickou krizi, vysoké ceny a inflaci?
Když to vezmu postupně, tak co se týká inflace, to je primárně úloha centrální banky a částečně vlády.
To znamená, že centrální banka by měla nezávisle na vládě držet inflační cílování, případně držet stabilitu měnového kurzu. Ano, k tomu můžete namítnout, že když budou vysoké úroky, že to může zhoršit ekonomickou situaci. I přesto si ale myslím, že česká centrální banka by měla jednat nezávisle a neměla by se ohlížet na sociální aspekty. To je úloha vlády, která by si s tím měla umět poradit.
Jak?
Například v těžké době, jako je teď, jsou to některá daňová opatření, o kterých bych osobně třeba ještě před dvěma lety řekl, že mi nejsou sympatická. Patří sem například zavedení sektorové daně. Vzít něco z nadměrných zisků je asi recept, který by krátkodobě mohl fungovat. V těžké době by také mohlo pomoci krátkodobé snížení DPH na základní potraviny.
A co se týká cen elektřiny?
To je také úloha vlády a ta by v tomto ohledu měla být odvážnější. Pokud ČEZ vyrobí elektřinu za nějakou cenu, tak měla vláda říct pojďme to zastropovat u výrobce za rozumnou malou marži pro české domácnosti a s nějakou větší, ale pořád rozumnou marží pro firmy a zbytek prodejme za co možná nejvíce na burze. Jsou modely, které vláda v tomto ohledu může dělat, záleží jen na odvaze.
V listopadu vás ministerstvo vnitra neprávem vyřadilo z boje o Hrad. Přišel jste o 18 dní kampaně. Podáte v případě volebního neúspěchu stížnost k Ústavnímu soudu?
Nejsem člověk, který by byl nějaký kverulant. Jsem sportovec, rád bojuji a mám rád výzvy. Snažím se ukázat, že lze prorazit. Na vaši otázku proto odpovídám, že si nemyslím, že bych si ještě chtěl stěžovat. V jistém ohledu mi ostatně tato kauza i pomohla, byl jsem díky ní víc vidět. Kdyby se na mě ale ostatní, kteří se nejspíš obrátí na Ústavní soud, obrátili, abych k tomu něco řekl, tak to rád udělám. Princip volby prezidenta se musí změnit, aby se to za pět let zase neopakovalo.
Zmínil jste, že vám rozhodnutí ministerstva možná pomohlo. Prezident Miloš Zeman o vás dokonce mluvil jako o potenciálním černém koni voleb. Vnímáte se tak?
Dobře víte, že prezident Zeman je velký lišák, že když něco řekne, tak to neřekne jen tak. Nejsem proto naivní, prezident jasně podporuje Andreje Babiše a určitě by se proto teď hodilo, aby Diviš zbylým kandidátům z té favorizované trojice ubral hlasy. V této rádoby podpoře nebuďme naivní.
Máte pravdu, dříve o vás stejně jako o ostatních kandidátech prezident mluvil jako o šašcích, co nemají šanci…
… no vidíte, i u prezidenta došlo k určitému posunu (smích). Mě ale tyto věci neuráží, spíš mě to vyhecuje k větším výkonům. Jen víc takových šťouchanců.
Jaký je podle vás Miloš Zeman vlastně prezident? A v čem byste chtěl být jiný?
Začal bych tím, v čem bych chtěl být stejný. On má jednu dobrou vlastnost. A to jak v každé době dokáže vystihnout téma, které lidi skutečně zajímá. Kdyby ho dokázal uchopit správně, kdyby jeho názory nerozdělovaly společnost, ale spíše hledal konsenzus, tak by byl skvělý prezident. Bohužel ale není. To bych si od něj chtěl vzít. A co my vadí? Zejména ta forma. Pokud mluvíte ve veřejném prostoru sprostě, napadáte novináře a protivníky, omilostňujete své kolegy, kteří prokazatelně kradou, tak je to špatně.
Když jsme u prezidentova okolí, jaký tým byste si s sebou vzal na Hrad vy?
Pro mě jsou klíčoví dva lidé – kancléř a ředitel zahraničního odboru. Kancléřem by měl být člověk, který bude mít zkušenost jako výborný státní úředník, například náměstek, někdo z ministerstva nebo ze státního podniku. Mým horkým favoritem je Radek Muška ze Státní tiskárny cenin. Toho bych si tam dovedl představit. Ředitelem zahraničního odboru by se mi pak typologicky líbil někdo, jako je pan senátor Pavel Fischer. Ten ale bohužel také kandiduje na prezidenta. To bude těžké (smích).
Oba vyhrát nemůžete. Zkoušel byste ho kdyžtak přemluvit?
Třeba i ano. Ale nechci, aby to vůči němu vyznělo nějak neseriózně. My se osobně neznáme. Ale typologicky by se mi takový člověk líbil.
Na co byste se zaměřil v zahraniční politice?
Klíčová je pro mě elektronická armáda, kyberbezpečnost a zejména drony. Ty by mohly být do budoucna naším hlavním vývozním artiklem. V této oblasti se máme co učit zejména od Izraele. Na tom bychom měli zapracovat. A pak je samozřejmě pořád naším největším vývozním partnerem Německo. Nechci ale, abychom byli nadále závislí jen na automobilovém průmyslu, protože to může rychle pominout. Naopak bychom se měli stát vývozcem nějakého know-how do Německa. Pracuji přes 22 let v IT byznysu a vidím, že co se týče mozků a technologií, jsou Němci daleko za námi. To říkám naprosto otevřeně.
A co se týče geopolitické orientace?
Tam vidím už jen dvě dominantní velmoci. Spojené státy a Čínu. Rusko už jako velmoc končí. A u nich záleží, jak pro ně budeme z hlediska obchodu zajímaví. To se rychle pozná podle toho, kdy sem přijede ten či onen prezident. V obchodu bych se také více zaměřil na střední Asii. Z vlastní zkušenosti vím, jaký je tam v oblasti technologií velký prostor, a je škoda, že tam české firmy více neinvestují. V zemích jako Kyrgyzstán, Tádžikistán, Kazachstán či Uzbekistán jsou obrovské příležitosti pro naše podnikatele.
Kdo by za vás na Hradě vlastně plnil roli první dámy? Pokud máme správné informace, tak jste rozvedený a nezadaný...
Ano, jsem rozvedený a mám dvě děti. Na randění teď bohužel nemám čas. Buď se starám o děti, nebo dělám kampaň. Momentálně tak první dámu nemám. Ale nechci být do konce života sám. Možná bych zůstal civilní prezident i tím, že bych občas chodil na rande...
V případě neúspěchu v prezidentských volbách řada kandidátů v minulosti zamířila do Senátu. Uvažujete o tom taky?
Říká se nikdy neříkej nikdy. Nemám nic proti Senátu, ale mě neláká. Je na mě málo akční. Měli by tam být zkušení lidé s rozvahou. Možná až budu starší, až mi bude třeba osmdesát (smích).
Hodně se řeší, že by ve prospěch Danuše Nerudové nebo Petra Pavla měli odstoupit někteří kandidáti. Už jste si s touto myšlenkou také pohrával?
Ptejte se mě týden před volbami a pak se o tom můžeme bavit. Lidé zatím ani v průzkumech nedostali pořádně možnost se pro mě vyjádřit.