Rekordní teplo žene ven včely. Květy zatím nemají
Teplotní rekordy naznačují další letošní vývoj.
Vysoké teploty posledních dní naznačují, jaký bude celý letošní rok. Podle klimatologů může být ještě teplejší než ten loňský, který přinesl řadu rekordů. Na nezvyklé změny reaguje i česká příroda, dřívější teplo v kombinaci s náhlým mrazem jí může ublížit.
„Teploty, které jsme naměřili v těchto dnech, se stanou součástí nového normálu, až skončí desetiletí 2021–2030,“shrnuje vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
Historické rekordy, které padaly v posledních dnech na řadě míst, podle Tolasze potvrzují dlouhodobá varování klimatologů. Tedy že lidmi vypouštěné skleníkové plyny způsobují globální oteplování planety, jež se projevuje nejen zvýšenou průměrnou teplotou, ale i častějšími a razantnějšími teplotními extrémy.
Nebezpečné výkyvy
Na silvestrovské rekordy reaguje i příroda. „Situace je atypická a na přírodu působit může,“připouští klimatoložka a fenoložka Lenka Hájková, podle níž by novoroční vysoké teploty mohly spustit kvetení. „Na druhou stranu vysoké teploty zatím netrvají dlouho a je velký předpoklad, že se ochladí. S přírodou tudíž samo toto oteplení pravděpodobně příliš neudělá,“dodává.
Pokud ale nebude ležet sněhová pokrývka a přijdou výrazné mrazy, bude to podle ní nebezpečné například pro polní plodiny, které mohou vymrznout. „Některé zaniknou, s čímž se pak pojí menší úroda a výnosy,“doplňuje Hájková.
Ovocnáři ale zatím obavy nemají. „Určitě jde o extrémní situaci, která sice už několik dní trvá, ale meteorologové předpovídají do konce týdne změnu. Pokud přijde, tak současné teploty nepovažuji za tolik problematické, stromy jsou stále, lidově řečeno, v zimním spánku, takže ohrožené nejsou,“pozoruje předseda Ovocnářské unie
Martin Ludvík. Pokud by však podobné teploty jako nyní panovaly i na začátku února, potíže by podle něj měly hlavně peckoviny, zejména pak meruňky.
Prezident Agrární komory Jan Doležal se obává hlavně prudkého ochlazení, kdy by mrazy zasáhly půdu bez sněhové pokrývky, což by mohlo mít dopady na vegetaci rostlin. „Ve spojení s obavami o dostupnost a cenu minerálních hnojiv dělá zemědělcům starosti i další průběh vegetace. Hůře vyživené porosty by si totiž s teplotními výkyvy nemusely snadno poradit. Pokud se teplota vzduchu udrží na současné úrovni i v příštích dnech, může to mít vliv především na vegetační vývoj řepky a také obilovin,“přiblížil.
Aktivní včely
Problém může být i s vodou. Sněhová pokrývka totiž půdu na jaře dosycuje, nedostatek sněhu se tak podílí na vzniku sucha, které významně dopadá v posledních letech na české zemědělce.
Vysoké teploty v kombinaci s případným náhlým mrazem by mohli nepříjemně pocítit včelaři. Kolem jejich úlů totiž nyní začínají předčasně poletovat včely.
„Oteplení má pro včely tu výhodu, že se zbaví výkalů, které shromažďují ve výkalovém vaku v úlu. Při delším trvání teplého počasí by ale včelstva začala silněji plodovat. Silná vlna ochlazení by je poté vyčerpala,“upozorňuje včelař Miloslav Peroutka.
Včely totiž před plodováním udržují teplotu v úlu okolo 20 stupňů Celsia, při něm ale musí úl vytopit až na 35 stupňů, což v kombinaci s ochlazením představuje obrovský nápor. K problémům by mohlo dojít dle Peroutky, pokud by se teploty držely na vysokých hodnotách přibližně dalších deset dní.
Podle dat americké NASA byl loňský rok jedním z nejteplejších. A letošek může být ještě teplejší. Oteplování přitom nevylučuje ani vpád extrémně studeného vzduchu, který tuto zimu postihl miliony lidí v USA. Podobné extrémy mohou potkávat i Česko. „V minulosti jsme mnohokrát zaznamenali vpády studeného arktického vzduchu do střední Evropy a taková situace se může zopakovat,“konstatuje klimatolog Tolasz.
Hůře vyživené porosty by si s teplotními výkyvy nemusely snadno poradit.