Nemocnice vydělaly na covidu. Mají miliardy

Z přebytků špitály přidaly lékařům, budou investovat a pokryjí drahé energie

Pokračování ze str.1

Rekordní výsledek hospodaření zaznamenaly špitály i o rok dříve, kdy si přišly dokonce na 9,23 miliardy korun.

To je obrovský skok oproti roku 2019, kdy jim na účtech zůstalo 951 milionů, i oproti roku 2018, jejž uzavíraly se ziskem 306 milionů korun. Během dvou pandemických let si tak přišly na několik miliard navíc. Nemocnice nejdříve v souvislosti s výskytem nákazy covid-19 omezily operace a další výkony, čímž o peníze od pojišťoven přišly.

Jak ale uvádí zpráva Ústavu pro zdravotnické informace a statistiky, o to více se pak zahojily na kompenzacích.

Rostou zisky, rostou náklady

Některé nemocnice přitom tvrdí, že se jim úspory tenčí a že kvůli rostoucím výdajům na energie, léky, i platy už možná nezbude na investice. A žádají vyšší platby od pojišťoven pro příští rok.

Faktem je, že podle již zmíněné ročenky náklady špitálům rok od roku rostou. Ke konci loňského roku dosáhly 245,2 miliardy korun, což je oproti předchozímu roku o 13,7 procenta více.

Největší nákladovou položku představují osobní náklady, které se meziročně zvýšily o 13,2 procenta. „Za nárůstem osobních nákladů stojí navýšení platových tarifů a dotace na mimořádné odměny zaměstnancům za zvýšené pracovní nasazení v období pandemie,“píše se ve zprávě ústavu.

Některé nemocnice, hlavně ty soukromé, si stěžují, že kvůli rostoucím nákladům už nebudou moci přidávat. „Se mzdami jsme se snažili držet krok podle růstu platů ve státní sféře, jenomže už to nebude možné. Tím, jak nám porostou náklady na energie, na mzdy nám toho zbude velmi málo,“řekl MF DNES Martin Čarvaš, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel prachatické nemocnice.

Dalším nákladem je spotřeba materiálu, která meziročně vzrostla o 15,2 procenta. Jde hlavně o léčiva a zdravotnický materiál. Náklady na léčiva se proti roku 2020 zvýšily o 22,9 procenta, na zdravotnický materiál o 10,3 procenta.

Na investice bude

Nejvíce nemocnicím podle jejich tvrzení pustí žilou drahé energie.

„Na rok 2022 jsme odhadovali meziroční navýšení nákladů na energie o zhruba 50 milionů korun. Nakonec to ale bude 70 milionů. Obdobný meziroční nárůst pak očekáváme i mezi roky 2022 a 2023. Příští rok tak dosáhnou náklady na energie již více než 300 milionů,“uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Gabriela Levorová.

Přesto je plzeňská nemocnice v dobré kondici. Zatímco před pár lety dosáhla čistého zisku 68,8 milionu korun, loni už to bylo 355,2 milionu. I proto nemá problém pokračovat v naplánovaných investicích.

„Míra investiční aktivity z vlastních zdrojů je v posledních letech stabilní na úrovni přibližně 350 milionů korun za rok,“doplnila Levorová. Letos se například podařilo dokončit a zprovoznit nový pavilon Psychiatrické kliniky.

Rostoucí tržby si pochvaluje i Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje. Rok 2021 skončil s čistým ziskem 211 milionů korun a tržbami 4,2 miliardy.

Za letošní rok očekává čistý zisk 70 milionů a tržby kolem 4,5 miliardy korun. „Z hlediska toku peněz na tom jsou naše společnosti lépe než v minulých letech. Daří se jim zejména díky doplatkům úhrad za péči zdravotních pojišťoven nemocnicím, kde velkou roli hrály doplatky za covidovou péči,“řekla mluvčí východočeského nemocničního holdingu Lucie Chytilová.

V roce 2020 činily tyto příplatky 349 milionů, v roce 2021 to bylo 617 milionů a v roce 2022 se předpokládá 150 milionů korun.

Většina nemocnic peníze využila či využije na platy a odměny. Třeba Krajská zdravotní, která má pod sebou nemocnice v Ústeckém kraji, má aktuálně na účtech okolo 900 milionů korun.

„Navýšené úhrady v souvislosti s onemocněním covid-19 činily v roce 2020 i 2021 stovky milionů korun, ale byly využity na krytí nárůstu nákladů, zejména pak odměňování zaměstnanců na covidových jednotkách,“uvedla mluvčí Krajské zdravotní Jana Mrákotová.

V příštím roce krajská firma očekává „ztenčení“finančního polštáře. Plánuje rozsáhlé investice ve výši čtyř miliard.

Očekávání černé nuly

V letošním roce však už v některých zařízeních přichází zlom. Třeba Fakultní nemocnice u Svaté Anny v Brně skončila v posledních dvou letech v zisku okolo sta milionů korun.

„V letošním roce ale očekáváme takzvanou černou nulu (ani zisk, ani ztrátu), zejména kvůli zvýšeným nákladům na energie a také inflaci,“sdělil mluvčí brněnské nemocnice Jiří Erlebach.

V příštím roce dá nemocnice za energie o 150 milionů korun více, nedá se proto počítat se ziskovostí a možná ani s některými investicemi. „Na rok 2022 byly plánovány investice za více než 700 milionů korun, z vlastních zdrojů to mělo být asi 220 milionů. Pokud bude růst nákladů pokračovat i nadále, budeme nuceni přistoupit k omezení oprav a investic,“dodal Erlebach.

Největší tuzemská nemocnice v Motole bude další plány odvíjet od toho, jak se upraví platové tabulky. Záleží tedy i na vládě.

„Energetické náklady nám vzrostou na dvojnásobek ze 180 milionů korun v roce 2021 na odhadovaných 380 milionů za letošní rok,“říká mluvčí Motola Pavlína Danková.

Zisk nemocnice stoupl z necelých 13 milionů na 58,5 milionu korun.