Na čem Češi musejí šetřit
Pokračování ze str. 1
Právě na drahých energiích se podle průzkumu snaží lidé šetřit nejvíce. Méně topí nebo vaří zhruba polovina respondentů. Další na řadě v „hitparádě úspor“jsou potraviny. Na nich šetří 43 procent domácností. A téměř čtyřicet procent Čechů omezilo návštěvy restaurací.
„První polovina roku vůbec nebyla špatná, ale po létě jsme začali sledovat, že lidé skutečně začali šetřit,“potvrzuje prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek ČR. „Týká se to třeba obědů. Místo pětkrát týdně chodí lidé na obědy třikrát, neobjednávají si celé menu, ale jen hlavní chod a bez pití. Shodou okolností jsem se teď bavil se svým známým, který má restauraci. U něj se vždy zastavovali lidé na cestě do hor, třeba na oběd. Teď si prý místo zastávky berou svačiny a jen projíždějí,“uvádí Stárek.
V řadě případů na vyrovnaný rodinný rozpočet nestačí ani utahování opasku. Každý druhý podle Medianu zatím kvůli tomu musel sáhnout do úspor, a to i do stavebního spoření nebo úspor na důchod. A téměř čtvrtina respondentů odpověděla, že musela finančně vypomoci někomu ze svých blízkých.
Nejvíce pomáhají lidé v předdůchodovém a důchodovém věku, nejméně pak ti ve věkové skupině 35 až 44 let. „Je možné, že pomoc směřovala právě k nim. Prarodiče pomohli rodinám svých dětí,“nabízí vysvětlení Přemysl Čech.
I v úvodu zmiňovaná Monika spoléhá na pomoc rodiny. Oba její rodiče jsou přitom čerstvě v důchodu. „Bydlíme ve vlastním a máme něco našetřeno. Všude se píše, že se úspory kvůli inflaci znehodnocují, tak proč bych dceři z úspor nepomohla,“vysvětluje Anna Musilová, maminka Moniky.
Že to není ojedinělé, potvrzuje Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi: „Když v rozhlase odpovídám na dotazy, často mi volají seniorky, které mají jedinou obavu – aby to zvládly jejich děti.“Podle ní rodinám s dětmi stát pomáhá méně než seniorům, kterým se loni třikrát valorizovaly důchody. „Ani důchodci si nemohou vyskakovat, ale co udělal stát pro rodiny s dětmi? Navýšil přídavky o dvě stě korun a jednou jim dal pět tisíc. To je nevytrhne,“myslí si Zieglerová.
Nicméně dle ministerstva práce a sociálních věcí počet lidí pobírajících dávky, včetně přídavků, výrazně vzrostl. Zatímco v září 2021 stát vyplácel 255 tisíc dávek, o rok později to bylo asi o sto tisíc víc. Podobné nárůsty se týkají příspěvku na bydlení. V listopadu 2021 jich úřady práce vyplatily přes 120 tisíc, loni v listopadu přes 170 tisíc.
Daniel Hůle tvrdí, že to je přesto zoufale nízké číslo na to, kolik lidí pomoc potřebuje. „Několik předešlých vlád naprosto stigmatizovalo pobírání dávek, takže část těch, kteří na ně mají nárok, se stydí si o ně vůbec říct. A často ani nevědí jak. Ten problém je stále velký,“vysvětluje.
Myslet si, že problémy jako v Česku řeší i lidé jinde v Evropě, je podle ekonomů mýlka. Podle nich je situace dost závislá na tom, s jak velkou inflací se země vyrovnává. U nás je přitom nadprůměrná. „Ve srovnání se západní Evropou jsme dozajista horší, tam takový tlak na omezování jako u nás není. My jsme si loni zažili asi největší propad reálných mezd v historii,“říká hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. Největší zdražování ale podle něj již máme za sebou.
Ceny nicméně porostou ještě minimálně do poloviny tohoto roku. „I když pomalejším tempem,“dodává. Je pak otázka, jak na pokračující zdražování zareagují platy.
Téměř čtvrtina respondentů říká, že finančně pomohla svým blízkým.