Válka a izolace vede v Rusku k šíření deprese
Boris začal poprvé v životě užívat antidepresiva loni na konci února, krátce poté, co ruské tanky vjely přes hranice na Ukrajinu. Třiatřicetiletý inženýr moskevské stavební firmy dokázal překonat závažnou psychickou krizi během pandemie covidu-19, aniž by navštívil lékaře nebo užíval nějaké prášky. Ale tentokrát zjistil, že už si sám poradit nedokáže.
„Jakmile začala válka, uvědomil jsem si, že moje rodina bude muset emigrovat a že nás čeká spousta těžkostí,“řekl Boris, který si přál zůstat v anonymitě. „Kdybych se snažil všechno vyřešit a přitom se nepostaral sám o sebe, skončilo by to špatně,“dodal.
Podle odborníků na duševní zdraví válka na Ukrajině a „částečná“mobilizace, kterou loni na podzim vyhlásily ruské úřady, přispěly ke zhoršení duševního zdraví v zemi. Rusko se zároveň potýká s rozsáhlým nedostatkem léků způsobeným válkou, což nutí lidi vynakládat extrémní úsilí, aby potřebné medikamenty získali.
Ačkoli neexistují žádné oficiální údaje o míře depresí, průzkum provedený moskevskou Sečenovovou univerzitou na začátku tohoto roku naznačil, že každý třetí Rus cítí depresivní nebo úzkostné stavy, což je zhruba stejná úroveň jako v roce 2020 během vrcholící pandemie covidu-19. Podle oficiálních údajů navíc Rusové v prvních devíti měsících loňského roku nakoupili o 50 procent více antidepresiv než ve stejném období roku 2021.
„Pro některé lidi byla mobilizace takovým šokem, že výrazně změnila jejich duševní stav. Mnozí zažívali silné pocity strachu spolu s pocity neskutečna z toho, co se děje,“uvedla klinická psycholožka Galina Lajševová. Byť takové akutní reakce netrvají dlouho, Lajševová varovala, že je mohou často vystřídat dlouhodobé stavy včetně chronické úzkosti a deprese.
Pětatřicetiletá marketingová specialistka Polina, která nechtěla uvést příjmení, aby mohla hovořit o svém duševním zdraví, řekla, že v říjnu musela vyhledat odbornou pomoc. Lékař jí předepsal Cipralex v kombinaci s Xanaxem, který jí pomáhal zvládat úzkost a záchvaty paniky. „Moje sociální bublina je poměrně homogenní – všichni jsou proti válce a všichni jsou vyděšení,“řekla Polina a dodala, že zná mnoho dalších lidí, kteří letos začali brát antidepresiva.
Podle psychologů je pocit života v nejistotě jedním z nejčastějších problémů, kvůli nimž Rusové vyhledávají pomoc terapeutů. Zdá se, že nárůst počtu depresí často souvisí s dramatickými událostmi v průběhu konfliktu. Například bezprostředně po únorové invazi utratili Rusové za antidepresiva čtyřikrát více než obvykle a po vyhlášení mobilizace v září se zvýšila poptávka po službách psychologické pomoci.
Podle Lajševové byly typickými problémy vysoká míra úzkosti, poruchy spánku, apatie a potíže se soustředěním – a také snížená fyzická a sociální aktivita. Současně s nárůstem počtu depresí je pro mnoho Rusů stále obtížnější získat potřebné léky. Nedostatek způsobují válečné problémy v dodavatelském řetězci a logistice, mezinárodní sankce a odchod velkých západních farmaceutických společností z ruského trhu. Například dodávky antidepresiva Zoloft (Sertralin) do Ruska byly pozastaveny loni v říjnu.
Málokdo očekává, že míra depresí klesne, dokud budou na Ukrajině zuřit boje – a předpovídané další kolo mobilizace by mohlo duševní zdraví národa ještě zhoršit.