Buldok Kulich: syn kulturisty, který trénoval i s padákem
Když během covidu jeho vrstevníci civěli do počítače, on si koupil brzdicí padák, ovázal si ho kolem pasu a běhal s ním po rodné Kadani. Hokejista Jiří Kulich sílil. V genech to má, jeho táta Jaroslav je bývalý český vicemistr v kulturistice.
„Odmala jsem byl šlachovitý, Jirka je taky, starší kluk zrovna tak. Jen mě oba přerostli o hlavu,“líčí Jaroslav Kulich starší, šestačtyřicetiletý majitel stavební firmy.
Mladší z jeho potomků teď pobláznil české hokejové fanoušky. Juniorské reprezentaci pomohl vystřílet senzační stříbro na mistrovství světa v kanadském Halifaxu. Se sedmi brankami se podělil o druhé místo v pořadí kanonýrů, lepší byl už jen devítigólový Connor Bedard, zázračné dítě kanadského hokeje.
„S klukem jsem mluvil hodinu po finále a z porážky byl špatný, obrečel ji,“prozrazuje hlava rodiny, která zlatý zápas sledovala s manželkou doma v Kadani jen o vodě; alkohol nepijí. „Pozdravil nás a že mu je to líto. Já mu říkám: Jirko, nemáte se za co stydět, bylo to super!“
Finále parta kouče Radima Rulíka ztratila 2:3 až v prodloužení, právě Kulich zavelel ve třetí třetině kontaktním zásahem k heroickému vygumování dvougólového manka. „Osobně si bral ztrátu před rozhodujícím gólem. Jenže nedostal normální přihrávku, puk se točil, byl hozený a hlavně ještě ve středním pásmu. Trápí ho, že mu odskočil.“
Kulich je totiž týmový hráč, ne solitér, proto ta lítost. Když v aktuální sezoně narukoval do svého prvního angažmá za velkou louží v Rochester Americans, přirovnal soutěž AHL k divočině. „Byl špatný, že tam není sranda, že v podstatě neexistuje týmová chemie, že každý hraje jen na sebe. Ocitl se mezi vlčáky. I kdyby stál před prázdnou bránou, nenahrají mu. Nedával to, ale už si zvykl,“tvrdí otec. „Teď před šampionátem říkal: Tati, já tam nejedu kvůli gólům, ale abychom vyhráli.“
Ještě v sezoně 2018/19 válel Kudla, jak se mu přezdívá, za krajský výběr, pak se život jeho i celé rodiny převrátil. Útočník se z Chomutova přesunul do Karlových Varů, jako sedmnáctiletý zářil v extralize. Na světovém šampionátu U18 ho vyhlásili nejužitečnějším hráčem turnaje. Loni v létě si jej v prvním kole draftu jako českou dvojku vybralo Buffalo a vedení Sabres mu pak nabídlo tříletý nováčkovský kontrakt.
„Stále je pokorný, to se nám na něm líbí. Já ho k tomu vedl. V šestnácti, když vstoupil do extraligy a začal být trochu slavný, jsem ho držel při zemi. Spíš jsem mu nandal, aby věděl, že žádná hvězda není. Už vydělával, ale dávali jsme mu jen kapesné. Dobrá škola pro Ameriku.“*
Doma chtěl mít Kulich senior tenistu, neboť sám raketu závodně držel, jenže starší syn se dal na hokej a mladší ho následoval.
„Prvního kluka jsem měl už v jedenadvaceti, já byl spíš jejich kamarád. Doteď sportuji, všude jsem je bral s sebou, na hokej i tenis, a oni si pinkali. Jirkovi vrstevníci po tréninku sedli k počítači, on dřel,“vykresluje. „Během covidu si koupil odporový padák, který ho brzdil, a běhal u nás po osadě. On je buldok.“
Všesportovec Kulich starší až pětkrát týdně navštěvuje posilovnu, v kulturistice má stříbro z českého šampionátu. „My ještě nemuseli brát podpůrné látky, včas jsem přestal. Když je vám třicet a osmnáctiletý kluk je dvakrát větší než vy, to vás nebaví,“kření se. Že ho postavou i sportovně přerostl mladší ze synů, ho naopak těší. „Jsem na něj tvrdý, proto mu vyhovuje hrát pod tlakem, ale nikdy jsem mu neříkal: Musíš! A on přesto jede.“Další stanicí je NHL.