Česko šlape do větru, úřady jsou protivětrem
Největší překážkou větrné energie není krajinný ráz, ale povolovací procesy
Evropské větrníky měly v posledních dvou týdnech napilno – opřel se do nich silný vítr. Německo dokonce minulou středu pokrylo více než 60 procent své spotřeby elektřiny právě větrnou energií.
O síle větru, která je schopná v jednu chvíli pohánět více než polovinu národní ekonomiky, si Česko daleko od jakéhokoliv moře může nechat jen zdát. Na druhou stranu zdejší větrná flotila je titěrná a vzhledem k aktuální snaze pohnout se zelenou transformací dává její větší rozvoj smysl. Nepůjde to ale snadno. Největším zádrhelem větrné energie v Česku jsou zdlouhavé povolovací procesy, kvůli kterým se projekt může protáhnout na deset, ale i patnáct let.
Běh na dlouhou trať
„Některé dokumenty musíte za stávajících podmínek doložit jak při změně územního plánu, tak při územním řízení a nakonec i při stavebním řízení. Zjednodušeně řečeno, třikrát si jdete pro to samé vyjádření jednoho dotčeného orgánu, třikrát ho donesete na stavební úřad. Do toho se v procesu někdo odvolává, někdo vám to blokuje, v dotčeném orgánu se mění lidi, což situaci taky komplikuje, nebo vám skončí platnost nějakého vyjádření,“popisuje Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, co vše se může ještě před pomyslným kopnutím do země a začátkem samotné výstavby stát. Podle něj se projekty v minulosti zastavovaly i na nevoli úředníků.
Na základě tohoto popisu běžné praxe může nejnovější plán společnosti ČEZ znít ambiciózně. Firma chce během sedmi let postavit větrnou farmu o výkonu zhruba 20 megawatt u obce Zátor na Bruntálsku. „Projekt je teprve v rané fázi, tedy domluvili jsme se s obcí na záměru a nyní musí proběhnout veškeré povolovací procesy v souladu s legislativou,“uvádí tisková mluvčí ČEZ Barbora Peterová.
V budoucnu by u Zátor mohlo stát šest větrníků – pět od ČEZ a jedna od firmy Reno Energy. S jedním větrníkem se už počítá v územním plánu z roku 2008, kvůli těm dalším bude muset dojít ke změně Zásad územního rozvoje kraje. „Je to běh na dlouhou trať,“komentuje to starostka
obce Salome Sýkorová. S firmou ČEZ má obec podepsanou smlouvu o spolupráci, v jejímž rámci bude mít Zátor pětiprocentní podíl na zisku z větrné elektrárny. „Pokud získáme finanční prostředky z provozu elektráren, můžeme našim občanům odpustit poplatky za odpady. Vždy se to dá vložit do nějaké efektivní investice, do chodníku, školní budovy, máme spoustu nápadů,“uvádí starostka Sýkorová s tím, že v tuto chvíli lze jen těžko odhadovat, kolik peněz by oněch 5 procent ze zisků mohlo být.
Když obec před 20 lety dělala dotazníkové šetření, 87 procent obyvatel se vyslovilo pro větrnou elektrárnu. Novější průzkum mínění není. „Pokud hovořím s občany, tak samozřejmě odpůrci tu jsou, ale většina obyvatel je pro,“říká Sýkorová. „Ještě před dvaceti lety tomu kraj a instituce nebyly příliš nakloněny. Ale vidím, že teď s tím, co se děje v energetice, se postoj posouvá a mění. Věřím, že se větrné energii dá zelená,“uvádí starostka. Ačkoli za stávajících pravidel není možné vyhnout se povolovacím procesům, přízeň místních lidí i úřadů může celý projekt relativně usnadnit. „Pokud máme jistotu, že projekt nebude například čelit odporu místních, ale ti ho naopak budou
podporovat a větrnou farmu budou na svém území chtít, lze projít celým povolovacím procesem snadněji,“vysvětluje Peterová.
ČEZ aktuálně jedná také s obcí Úvalno, která se rovněž nachází na Bruntálsku v těsné blízkosti polských hranic. Firma zároveň pokukuje po dalších oblastech na Vysočině, v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji.
Referendum o větru
O tom, jak se může zkomplikovat projekt větrné elektrárny, dobře ví Michaela Lužová, jednatelka společnosti WEB Větrná energie. Firma už čtvrtým rokem pracuje na projektu obří větrné farmy na Liberecku.
Aktuálně probíhá posuzování vlivu na životní prostředí, projekt se ale před pár týdny začal komplikovat. „Když jsme před čtyřmi lety začali, dělali jsme anketu ve třech přilehlých obcích, kde by měly elektrárny stát. Chtěli jsme vědět, jak se k tomu místní postaví, více než 70 procent z nich bylo pro. Na základě toho se podepsaly smlouvy s obcemi a začalo se na projektu pracovat. Teď po čtyřech letech přišla konkurenční firma s nesmyslnou nabídkou přímo na naše lokality a utvořila se tam skupina obyvatel, která trvá na tom, že se musí udělat referendum, jestli naše firma má, nebo nemá stavět větrné elektrárny,“popisuje Lužová. Referendum má proběhnout už tento víkend. Dosavadní náklady firmy WEB Větrné energie na daný projekt přitom dosahují už sedmi milionů korun.
Jde ale jen o jeden z mnoha příkladů toho, jak se stavba větrné elektrárny dokáže zauzlovat. Podle Lužové existuje zhruba 150 povolení, která je při stavbě větrné elektrárny potřeba získat. Jakmile se všechny z nich vyřídí, samotná výstavba trvá při příznivých povětrnostních podmínkách dva až tři měsíce, přičemž největší čas zabere tuhnutí betonu základové desky.
Přichází změna
Komunikace s úřady by se měla již brzy zjednodušit díky novele stavebního zákona. Změny by podle Chalupy z Komory OZE mohly zkrátit povolování na rok až dva. „V zásadě jde o sjednocení povolovacích procesů do jednoho kroku. Nový stavební zákon přináší to, že pokud není území nijak zvlášť chráněné nebo tam není jiná podobně zásadní překážka, tak se nemusí dělat změny územního plánu a jde se rovnou do stavebního a územního řízení,“uvádí Chalupa.
Ruku v ruce se stavebním zákonem prochází Sněmovnou i zákon o „zeleném razítku“. Díky němu všechna povolení týkající se životního prostředí nahradí jednotné environmentální stanovisko. Stavební firma místo devíti žádostí podá jednu na kterémkoli stavebním úřadě nebo orgánu ochrany životního prostředí. „K danému orgánu přijdete, řeknete, jaký máte záměr, a oni za vás všechno vyřeší, seženou si dílčí povolení a jsou schopni i z vlastní analýzy něco rozhodnout. Pokud toto bude fungovat, tak to bude velmi efektivní,“slibuje si Chalupa.
Novela stavebního zákona by mohla zkrátit povolování na rok až dva.