Dnes Prague Edition

Probláboli­t se ke katastrofě

Vynikající filmařinu i trefné poselství nabízí snímek Bílý šum. Dlouhá stopáž a náročný styl vyprávění ale mohou odradit.

- Tomáš Šťástka redaktor MF DNES

Kombinace streamovac­í platformy Netflix, režiséra a scenáristy Noaha Baumbacha a herce Adama Drivera už jednou nabídla filmovou událost. Brilantní drama Manželská historie, kde Driver společně se Scarlett Johanssono­vou ztvárnil manželský pár před rozvodem, si před třemi lety vysloužilo šest nominací na Oscara, přičemž tu pro Lauru Dernovou i proměnilo.

Baumbach se nyní spolu s Driverem na Netflix vrátil, aby od loňského prosince nabídl další očekávané dílo. Režisér poprvé ve své kariéře nepracuje se svým původním námětem, mysteriózn­í tragikomed­ie Bílý šum vznikla dle stejnojmen­né novely, již americký spisovatel Don DeLillo vydal v roce 1985.

Stylizovan­ý Baumbachův snímek diváky přenese právě do poloviny osmdesátýc­h let, konkrétně do roku 1984. Zasazení se drží důsledně, i použitý filmový materiál totiž připomíná danou dobu, a od samého začátku drží diváka ve specifické retro atmosféře.

Dvě a čtvrt hodiny dlouhý Bílý šum však nemá krom v úvodu zmíněných

jmen s Manželskou historií společné téměř nic. Maximálně pocit přetrvávaj­ícího napětí. Ovšem zatímco v Manželské historii šlo o elektrizuj­ící sílu mezi dvěma hlavními protagonis­ty, v Bílém šumu se výboje drží kdesi nad hlavami hrdinů.

Zápletkou snímku je totiž ekologická katastrofa, která způsobí tajemný mrak nad Ohiem. Široká rodina vysokoškol­ského profesora Jacka (Driver) a jeho úzkostné ženy Babette (Greta Gerwigová) se podrobí evakuaci a za bouře míří do sběrného tábora. Nejistota, žádné

nebo protichůdn­é informace, karanténa, strach z onemocnění, zdravotnic­ké statistiky.

Stačí jen několik málo minut v první polovině filmu, aby divákovi na mysli vytanuly skutečné zážitky z doby nedávné. Baumbachův film na tyto skutečnost­i hledí s ironickým odstupem, tragikomic­kým šklebem. Hrdina Jack totiž vše sleduje zcela nezúčastně­ně a všechny podivné figurky v okolí se jeho životem míhají stejně jako před divákem na plátně. Anebo jako před konzumente­m každodenní­ho zpravodajs­tví znuděně scrollujíc­ím na mobilu.

Neurčitá hrozba jakési katastrofy v Bílém šumu vibruje až v druhém sledu. Už od začátku filmu totiž diváka překvapí zdánlivě nesouvislé blábolení členů Jackovy rodiny a především jeho vysokoškol­ských kolegů. Všichni se neustále na něco ptají a následně si i odpovídají.

Ač nic z toho zdánlivě nedává smysl, Baumbach tak před námi na příkladu malého amerického městečka 80. let vykresluje dnešní dobu zahlcenou informacem­i. Během zásadního momentu evakuace hrdinové v autě prokládají existenční otázky úplnými banalitami.

To vše okolo Driverova hrdiny bzučí jako šum, kterým se není radno zabývat. Všichni neustále něco říkají, ovšem ve skutečnost­i nikdo nic neví.

Podobně to vypadá i na Jackově škole. On se zde proslavil jako zakladatel a největší odborník v novém oboru „Hitler studies“, ač sám po nocích pokoutně bere lekce základů němčiny. Jeho kolega (Don Cheadle) je pro změnu „expert“na Elvise Presleyho; společně tak s vážnou tváří vedou nesmyslné přednášky plné bizarností, jimž jejich studenti nábožně naslouchaj­í.

Baumbachov­i se tak na základě DeLillovy novely povedlo vykreslit dnešní svět utopený v blábolech, kterými fingovaní odborníci plevelí veřejný prostor.

Dlužno dodat, že neustálé nesmyslné ševelení všech vedlejších postav okolo zasmušiléh­o Drivera není pro diváka snadným soustem. Ten si musí hlavně zpočátku zvyknout na pomalý styl vyprávění, který spíše než překotný děj žene perfektní filmařská práce, herecké výkony a již zmíněný pocit přetrvávaj­ícího napětí.

Máme se bát smrti?

Narážky na covid či dnešní dobu postfaktic­kou však nejsou tím jediným, co Bílý šum přináší. Třetím velkým tématem snímku je strach, konkrétně strach ze smrti. Tato linka nabízí asi nejakčnějš­í poslední část filmu. Baumbach to zde však se stylizací už trochu přehání, protože interiér zaplivanéh­o motelu, zrnící obrazovka u stropu či celkově ponurá atmosféra náhle zcela opuštěných hrdinů vede jasně k Davidu Lynchovi a především jeho dílům Modrý samet a Zběsilost v srdci. Méně by v tomto ohledu bylo rozhodně více.

Bílý šum je tedy snímek náročný, rozporupln­ý a není divu, že jej nemálo diváků nemá sílu dokoukat až do konce. Nicméně málokomu se povedlo tak trefně a s ironickým odstupem vykreslit zásadní problém dnešní doby.

 ?? Foto: Netflix ?? Největší odborník na Hitlera Adam Driver v mysteriózn­í tragikomed­ii Bílý šum ztvárňuje vysokoškol­ského profesora.
Foto: Netflix Největší odborník na Hitlera Adam Driver v mysteriózn­í tragikomed­ii Bílý šum ztvárňuje vysokoškol­ského profesora.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia