Trend stárnutí populace v Praze poprvé zpomalil
Covidová epidemie i generační proměny a nástup slabších věkových ročníků – i kvůli tomu počet seniorů rostl nejméně za uplynulou dekádu.
Podnikají, obchodují, stále lépe zvládají celou škálu informačních technologií. V posledních dvou letech jich ale přibývá méně, než bylo v metropoli obvyklé. Také takto aktuálně představují penzisty analytici z Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve studii Senioři v ČR 2022.
Důvodů k proměnám v této věkové kategorii je podle expertů více. „V posledních dvou letech byl dosavadní růst počtu seniorů zpomalen nejen nástupem méně početných ročníků překračujících hranici 65 let, ale také v důsledku zhoršených úmrtnostních podmínek v době pandemie covidu-19,“uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Podíl penzistů v metropoli se pohybuje okolo pětiny populace. Tento poměr rostl od 80. let 20. století a ještě viditelněji se tak dělo od prvních let 21. století.
Covid mění pravidla
To však nejen v Praze pozměnily měsíce prožité s pandemií. „Růst podílu seniorů byl nejnižší za celou poslední dekádu,“říká Němečková. V hlavním městě se úmrtnost za první tři čtvrtletí pandemického roku 2021 přehoupla přes hranici 10 tisíc zesnulých. Úřední dokumenty uvádějí, že ve věkové kategorii 70–79 let ve zmíněném období počet zesnulých překročil hranici tří tisíc. To je přibližně o osm stovek více než v 1. až 3. čtvrtletí předepidemického roku 2019.
Nemoc proměnila i příčiny úmrtí starších osob. „Celkově nejčetnější příčinou úmrtí 65letých a starších osob se stal covid-19,“shrnuje analýza ČSÚ. Tabulky příčin úmrtí předtím uváděly u seniorů chronickou ischemickou chorobu srdeční, cévní nemoci mozku, z dalších onemocnění oběhové soustavy pak srdeční selhání, akutní infarkt myokardu. Druhou velkou skupinu onemocnění tvoří především nádorová onemocnění.
Kategorie osob nad 70 let patří v současnosti k výrazně zastoupeným ve své věkové skupině, a to kvůli silným ročníkům, které přišly na svět ve 40. letech 20. století. Nejvýrazněji se to v Praze projevilo v prvním kompletně mírovém roce 1946, kdy se zde narodilo takřka 20 tisíc dětí. Naopak v druhé polovině 50. let, době, kdy na Pražském hradě úřadovali v prezidentském křesle Antonínové Zápotocký a Novotný, křivka porodnosti postupně klesala. „Znát je to právě na slaběji zastoupené věkové skupině okolo 65 roků,“zmiňuje studie.
mluvčí ČSÚ
Počet živě narozených dětí v hlavním městě v roce 1955 totiž ještě překročil hranici 12 tisíc. O čtyři roky později ale výrazně poklesl až pod hranici osm tisíc novorozenců. Počet 12 tisíc novorozenců matriky začaly v metropoli registrovat opět až od roku 1970 s nástupem generace takzvaných „Husákových“dětí.
Stěhovaví a pracující
Pražští penzisté představují podle demografů výjimku z kategorie rodáků, tedy obyvatel, kteří žijí v místě, kde se narodili. „V celé populaci byl podíl rodáků zhruba poloviční, mezi seniory ve věku 65 a více let však bylo rodáků zhruba 39 procent,“vysvětlil Jakub Vachuška z oddělení metodiky analýz a diseminace sčítání ČSÚ. Naproti tomu byla rodáky více než polovina seniorů žijících v hlavním městě.
„Zajímavým tématem je nesporně i jejich participace na trhu práce,“uvedl ke studii Jan Cieslar, mluvčí ČSÚ. V poslední dekádě narostl především počet osob ve věku 60–64 let. Ve 3. čtvrtletí 2012 míra zaměstnanosti v této skupině dosahovala necelých 27 procent, ve stejném období loňského roku takřka 55 procent. Významně jsou v této skupině zastoupeni podnikatelé.
„Náhodně vybraný pracující je zaměstnavatelem s pravděpodobností 2,5 procenta, ovšem v seniorské populaci je to 4,1 procenta,“shrnuje studie ČSÚ. Podobně je tomu v kategorii OSVČ. Pracující senioři jsou výrazně angažováni též v některých profesích, zejména zdravotní a sociální péči. Tam je to téměř každý desátý.
Lidé nad 65 let také stále úspěšněji zvládají informační technologie. Podíl uživatelů internetu vzrostl z 28 procent v roce 2015 na 48 procent v roce 2022. Přitom denně používá internet 35 procent seniorů.
„Zajímavým tématem je participace pražských seniorů na trhu práce.“