Tam, kde chce být každý
Kolik jim platí? A jsou Švýcaři šťastní? Putinova válka k nim nahnala hokejové šampiony
Vpád Putinových vojsk na Ukrajinu neovlivňuje jen život v Evropě, ale zcela překopal i hokejovou říši. Z vyhledávané KHL se stala atrapa, v níž vydrželi jen Rusové a hrstka otrlých cizinců. Nastal exodus do švýcarské ligy, která se jen hemží reprezentanty a šampiony.
„Podle mě nejlepší soutěž Evropy,“soudí kouč českého národního týmu Kari Jalonen, jenž ve Švýcarsku roky trénoval.
Podobně hovoří i jeho reprezentační svěřenci, kteří si aktuálně pod Alpami vydělávají.
„Troufnu si říct, že jsou tady nejlepší cizinci, kteří byli na trhu,“poví Roman Červenka, bodový král minulé sezony z Rapperswilu.
„Kdo sem přijde, není žádný nazdárek. Jsou tu borci z NHL nebo KHL,“přikyvuje Šimon Hrubec, toho času marodící vládce brankářských statistik z Curychu.
Právě Hrubec patří na seznam čítající zhruba třicítku jmen, která po ruské invazi postupně vyměnila švýcarskou štaci za Kontinentální ligu.
Do ní pumpoval přes státní podniky rubly přímo Kreml, což z KHL vytvořilo druhou nejlepší ligu světa. Nyní pozici nejlukrativnější destinace po NHL převzalo Švýcarsko. Konkurovat může už leda Švédsko.
„Elitní hráče z Ruska absorbovala švýcarská a švédská liga. Obě soutěže jsou náročné a cizincům dovedou v Evropě nabídnout nejlepší podmínky. A platy? Jsou srovnatelné, Švýcarsko je možná o malinko výš,“říká Radek Hampl – hráčský zástupce z agentury Sport Invest, která se stará o řadu reprezentantů.
Švýcarsko vábí nejen kvůli výdělkům. Další lákadla? Malebné prostředí, přívětivé klima, poklidný život nebo i taková maličkost, že také k nejvzdálenějším zápasům cestujete pár hodin autobusem. V takovém Švédsku se leckde bez letadla neobejdete.
Jak Švýcaři platí?
Vzestupu švýcarské soutěže nahrávají i okolnosti. Covidová nejistota způsobila, že se z ligy nesestupovalo. Místo 12 týmů jich v ní nyní hraje hned 14. Majitelé týmů si také prosadili zvýšení limitu pro zahraniční hráče. Mělo to zamezit i přeplácení tuctových Švýcarů.
Místo dřívějších čtyř může každý klub zaměstnat hned šest cizinců, po nedávných 48 se jich do Švýcarska vměstná hned 84.
„Liga je díky tomu nejkvalitnější v historii,“hodnotí Klaus Zaugg, uznávaný hokejový žurnalista ze serveru Watson.ch. „Průměrný plat dobrého importu se pohybuje mezi 200 až 350 tisíci eur za sezonu,“dodává Zaugg.
Vyhlášeným cizincům začíná gáže čtyřkou. Po sezoně třeba vyprší v Ženevě smlouva bekovi Tömmernesovi. Než se na přelomu roku upsal švédské Frölundě, zasvěcení odhadovali, že nový zájemce s jeho mzdou nepůjde pod půl milionu eur.
A jen rychlé srovnání a dokreslení – ve finské lize si vyděláte o polovinu méně než ve Švýcarsku nebo Švédsku. Znalci poznamenávají, že extraliga dovede Finy trumfnout.
Z extraligy pod Alpy? Stěží
Příval zahraničních akvizic zároveň umazává rozdíly ve švýcarské lize. „Šest takových hráčů v týmu není málo. Ti už dokážou zápas zlomit,“říká útočník Michael Špaček z Ambri-Piotty.
A zkušenější krajan Červenka přikyvuje: „Cizinci se dostali i do relativně horších švýcarských týmů. Když jsou dobří, udělají rozdíl. S nimi jsou najednou zápasy těžší. Také slabší mužstva mají výbornou přesilovku, jsou zkušenější. Ostatní hráči se chytí. Liga se hodně vyrovnala.“
Na soupisce snad každého týmu naleznete olympioniky, medailisty ze světových šampionátů nebo majitele stovek startů v NHL.
Český hokej může těšit, že jeho vyslanci mají v nabité konkurenci výsadní postavení. Červenka obhajuje ceny pro nejproduktivnějšího a nejužitečnějšího hráče ligy. Matěj Stránský z Davosu kraloval střelcům. Jan Kovář dovedl Zug předloni i loni na jaře k titulu.
Od podzimu válí v Ambri-Piottě Špaček s Filipem Chlapíkem. Slušně si už nějakou dobu vede Jiří Sekáč. „I další kluci mi říkají, že by se sem rádi dostali,“prohodí brankář Hrubec. On se řadil mezi ně.
Na Švýcarsko pomýšlel už coby jednička Třince, pod Alpy se dostal až coby prověřený reprezentant a vítěz KHL.
„Dostat Čecha do Švýcarska je složité. Je tu jen malá skupina hráčů, kteří už uspěli v zahraničí nebo na mezinárodní scéně. Takové hráče švýcarské kluby hledají,“vysvětluje agent Hampl, jenž se Sport Investem Hrubce zastupuje.
Našinci tedy nepostačí pár zdařilých sezon v extralize. „To je pro Švýcary málo. Zájem mají o hráče, kteří si drží dlouhodobě vysokou výkonnost a prokázali ji v evropských soutěžích nebo na mistrovství světa,“upřesňuje Hampl.
Krátká radost, dlouhé výčitky
Vybraná společnost nenabízí pouze klady. Ač Švýcaři dovedou hokejisty
královsky odměnit, servis pro hráče či užší realizační štáby s externisty dojem leckde trošku kazí.
„Je to naleštěné jablíčko, které je ale uvnitř trochu shnilé,“poví raději anonymně jeden ze zasvěcených plejerů. „Řekl bych, že se líp o kluky starají i v Olomouci. A to nemyslím vůči ní nijak zle, naopak!“
Na nedostatečné zázemí lehce narážel nedlouho před prosincovým vyhazovem z Ajoie i Filip Pešán. „Myslím, že si spousta hráčů v Česku ani neuvědomuje, co má k dispozici. Lidi jsou tady pracovitější, ale kultura prostředí a peníze vynaložené do komfortu hráčů jsou možná dál v Česku než tady,“říkal.
Současný stav soutěže zároveň tíží i celý švýcarský hokej. Zahraniční nával uzurpuje prostor domácím. „U nás se to tolik neřešilo a nenadávalo se, že by cizinci zabírali místo Švýcarům,“všímá si Červenka v Rapperswilu. „Spíš je to otázka pro top kluby, kde hrají kvalitní Švýcaři z nároďáku, ale kvůli cizincům se stěží vlezou na přesilovku.“
Novinář Zaugg situaci docela zajímavě glosuje – krátká potěcha, dlouhé výčitky.
„Radost vyvolávají cizinci světových kvalit, které šikovní manažeři umějí najít,“vysvětluje Zaugg. „Výčitky ale způsobuje fakt, že si mladí Švýcaři ve věku 17 až 22 let v lize moc nezahrají. Trenéři upřednostňují cizince, hvězdy a veterány.“
Podle Zaugga se nevytížení mladíků zanedlouho projeví i ve švýcarské reprezentaci, která minimálně na dvě sezony při turnajích Euro Hockey Tour nahrazuje válčící Rusy. „Současné reprezentanty to posune. Mladí ale budou ze Švýcarska mizet do Švédska nebo do juniorských soutěží v Severní Americe,“dodá Zaugg.