Ořechy za 12 tisíc

Diety, cvičení a zázračné očistné pilulky. Na poli zdravého životního stylu vyrostly amatérské služby a kouzelné produkty.

Redakce iDNES.cz zmapovala, jak se pochybně vydělává na lidech, kteří chtějí zhubnout či žít zdravěji. Vzorec se zdá být až nápadně podobný. Lidé s nadváhou se chtějí cítit lépe a vrátit své tělo do formy. Často ale místo pohybu a rad odborníků narazí na pochybné podnikatele, jejichž cílem je obohatit se bez ohledu na následky. Šestý díl seriálu Klamatéři se detailně věnuje byznysu kolem hubnutí a zdravého životního stylu. Za kurzy, diety a doplňky stravy lidé u zdánlivých odborníků utratí tisíce měsíčně. Přitom neodborná pomoc může skončit fatálně, varují oslovení lékaři.

Sandru zlákalo online výživové poradenství. Mladá žena, živící se jako recepční, chtěla zlepšit svou fyzickou kondici před zájezdem do Nepálu.

Při zběžném hledání na internetu na ni vyskočila na první pohled lákavá a zaručené výsledky slibující nabídka. V následném úvodním telefonátu zdarma si Sandřina poradkyně vyslechla informace o nedávné operaci kolene, alergii na ořechy a intoleranci laktózy. Poradkyně Sandře prodala „nutný nakopávací balíček“prášku na podporu střev.

S vodou vytvořil gelovou konzistenci.

„Musela jsem to pít nalačno, bylo to nechutné,“říká žena. Pak byla předána fitness trenérce.

Informace o operaci kolene si ale „odbornice“mezi sebou neřekly a trenérka si neuměla se situací poradit. „Říkala, že si musím nejdřív udělat kardio cvičení, a nutila mě běhat na páse,“vzpomíná osmadvacetiletá žena z Berouna.

Potom Sandra od poradkyně dostala jídelníček, který obsahoval ořechy a kefír. „Mám tak silnou alergii na vlašské ořechy, že bych dostala anafylaktický šok a do minuty zemřela. Takový amatérismus jsem ani neměla chuť reklamovat. Nechala jsem tam asi 12 tisíc a ona se ani nezajímala,“líčí žena, která nakonec komunikaci s pseudoodbornicí vzdala.

„Zázračné pilulky i masti“

Sandra je typickým příkladem, kdy člověk narazí na amatérské a klamavé praktiky, které mohou mít fatální důsledky. Podobných seriál Klamatéři zmapoval desítky. „Často se setkávám s lidmi, kteří naletěli šmejdským praktikám, když se chtěli zaměřit na změnu životního stylu. Situace v České republice je velmi nepřehledná,“popisuje obezitolog Dalibor Pastucha z ReFit Clinic.

Obchodníkům se daří především díky výraznému marketingu, přesvědčovacím schopnostem i naivitě klientů. To potvrzuje i psycholog a vedoucí výzkumného centra obezity na University of New York in Prague Martin Cvrkal: „V rámci našeho nedávného výzkumu jsme se ptali lidí, co je pro ně při výběru terapeuta či odborníka na hubnutí důležité. Na prvním místě pro ně byla reputace, pak praxe a až nakonec samotná odbornost.“

Navíc jedna negativní zkušenost lidem podle něj často nestačí a klienti se pak uchylují ke stále radikálnějším řešením. „Opakované pokusy jen daného člověka utvrdí, že právě on to prostě dokázat nemůže. Paradoxně to může vést k hledání ještě účinnějších hubnoucích zázraků. V ordinaci tato slova občas slyším v souvislosti s užíváním různých zázračných pilulek, mastí, náplastí nebo zaříkávadel,“popisuje Cvrkal.

Nezdary v podvedených lidech často vyvolávají pocit, že se dokážou vykoupit další pochybnou praktikou. „Určitá skupina klientů chce slyšet jednoduchý návod a preferuje pohodlnější pasivní přístup, jak zhubnout a dostat se do kondice, aniž by pro to měli něco udělat,“říká Aleš Tvrzník, odborný pracovník Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu CASRI Praha. Možnost používat klamavé praktiky výrazně posílili sociální sítě, influenceři a e-shopy s falešnými příběhy lidí, kterým se zázračně podařilo změnit životní styl. „Tyto zpravidla znají i související právní předpisy a v řadě případů se obratně pohybují na jejich hraně. K takovým případům je třeba vždy přistupovat individuálně,“komentuje jejich online působení Pavel Kopřiva ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Některé firmy v tomto oboru fungují v rámci takzvaného multilevel schématu přímého prodeje. Tedy obchodníci na sebe nabalují další a další, dovolat se pak reklamace je o to těžší. „Své zákazníky často straší všemožnými toxiny, jako řešení pak nabízí své produkty. Běžně pak své teze společnosti šíří za pomoci lidí s vlivem na sociálních sítích. Ti v rámci placených partnerství propagují jejich výrobky,“uvádí zakladatel Institutu moderní výživy a absolvent Lékařské fakulty MU v oboru výživa člověka a Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT Lukáš Roubík.

Chlorela a ječmen

Negativní zkušenosti dokládá i příběh paní Adély z Olomouce. Švagrová ji nalákala na výživové doplňky jako chlorela a zelený ječmen, které měly zbavit organismus toxinů, postupně zlákala i další členy rodiny. „Když jsem zjistila, v jakých částkách se produkty pohybují, došlo mi, že je to letadlo,“dodává matka tří dětí.

Zákazníci toužící po změně hledají pomoc u lidí, kteří se za odborníky jen vydávají. Často se nazývají poradci, specialisté, kouči zdravého životního stylu a transformátoři. Mnohdy jim ale chybí kvalitní vzdělání v oblasti výživy, péče

o tělo nebo trenérství. Místo toho mají třeba krátký kurz. Mnozí funguji na bázi multilevel marketingového přeprojede a jejich profesní pojmenování nemají oporu ani v legislativě.

Odborníci oslovení redakcí iDNES.cz se shodují, že problémem je zkostnatělost státních orgánů, které nedokážou reagovat na to, že podvodné praktiky se už dávno nedějí v kamenných prodejnách zdravé výživy. Podle Pavla Kopřivy ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce na to ale jeho orgán reaguje. „Spotřebitelé stále častěji nakupují doplňky stravy na internetu, čemuž potravinářská inspekce průběžně přizpůsobuje své kontrolní mechanismy. Situaci kolem internetového prodeje doplňků stravy neustále monitorujeme a vybraní inspektoři se na online prodej přímo specializují,“zdůrazňuje.

Lidé by podle odborníků měli věnovat pozornost zveřejněným obchodním podmínkám včetně pravidel reklamace či kontaktním informacím pro Českou republiku. „Podle platných právních předpisů se totiž bez těchto informací žádný e-shop neobejde. Stoprocentní jistotu bezpečného nákupu bohužel nikdy zaručit nelze, ale pokud se spotřebitelé budou těmito pravidly řídit, značně tím eliminují potenciální rizika,“doporučuje Kopřiva.

Možnost používat klamavé praktiky výrazně posílili sociální sítě, influenceři a e-shopy s falešnými příběhy.