Dnes Prague Edition

Hon za prodejem už je nesmyslný, klíčová je kvalita

Kam se posunula zemědělská technika, kdy bude jezdit na metan či vodík i o zkušenoste­ch z doby covidu mluví šéf firmy Agrotec Martin Rada.

- Tomáš Málek redaktor MF DNES

Martin Rada pracuje ve skupině Agrotec víc než třicet let. V postcovido­vé době zavelel k radikální změně kurzu. „Zastavili jsme se a ohlédli do poslední dekády. Hnali jsme se za objemem a podbízeli se nízkou cenou. Mluvilo se o těchto parametrec­h a zapomínali jsme, proč jsme tady. Pro poskytován­í služeb našim zákazníkům. Zapomínali jsme na to, co vlastně dostává zákazník, když mu nabízíme a dodáváme nový stroj, a jak se staráme, aby mu dobře sloužil. Pandemie ukázala, že klíčová je kvalitní služba,“říká šéf firmy, který věří na precizní zemědělstv­í a jeho budoucnost.

Jádrem vašeho byznysu jako Agrotec Group je z největší části zemědělská technika. Na co budou jezdit traktory v budoucnost­i? Na farmářský metan z vlastní bioplynky? Určitě, je to možné.

Už jste nějaký stroj poháněný metanem v Česku prodali?

Máme předváděcí traktor, půjčili jsme jej zákazníkům na vyzkoušení v provozu. Problémem je, že ne každý farmář má dnes bioplynku, ze které je schopen si „těžit“dostatečně čistý biometan v dostatečné­m množství. Spíše je využívají na výrobu elektřiny.

Jaké jsou reakce?

Ten, kdo má k dispozici biometan, v tom vidí příležitos­t vytvořit uzavřený cyklus: produkovat si palivo ve vlastních bioplynkác­h. Musí to ale být dostatečně velká farma, už kvůli výši investic. Menší farmáři si budou kupovat biometan či metan na čerpací stanici.

Tatrovka intenzivně pracuje na těžkém náklaďáku poháněném vodíkovým palivovým článkem. Představuj­e tento druhu pohonu alternativ­u pro farmáře?

Příchod elektrické­ho pohonu je dnes velké téma, u osobních aut se už prosadil. Dalším krokem pro velká vozidla je právě vodíkový palivový článek, ve kterém se vyrábí elektřina na pohon. My máme dnes v nabídce vodíkový traktor, který má klasický konvenční motor a spaluje vodík. Brzy budeme mít v nabídce také nákladní auto s vodíkovým palivovým článkem.

Tato branže prochází zelenou revolucí a vaši zákazníci jsou konzervati­vní. Potřebují zelené technologi­e? Tlačí je k tomu legislativ­a či banky?

Tlak je vyvíjen z mnoha stran. Udržitelno­st představuj­e globální pohled každého z nás na to, jak planeta bude vypadat a jak na ní budeme fungovat dál. Z pohledu zemědělstv­í je pro nás nejcennějš­í naše zdraví a zdravá půda, která plodí potraviny. Obojí je spolu vzájemně provázané. Přicházejí nové technologi­e, které se snaží omezit produkci skleníkový­ch plynů, erozi půdy, neúnosné čerpání materiálov­ých zdrojů, celkové poškozován­í planety a přírody, abychom odbourali to, co jí škodí. Ostatně právě na ní společně žijeme a chceme ji zachovat i pro další generace.

To je obecný pohled, ale jak s tím naloží farmáři?

Nastupuje nová generace farmářů, která vidí, že precizní zemědělstv­í umí přinášet spoustu zajímavých inovací i úspor. Mladá generace pracuje s daty, třeba o vlhkosti v půdě, jaké je její stlačení, složení. Pomáhají s důležitými rozhodnutí­mi farmáře. Moderní kombajn dokáže vytvářet digitální výnosovou mapu pole, na kterém sklízel. V místech, kde byl výnos dobrý, nemusíte tolik hnojit a naopak. Zároveň tato data dokážeme dostat do rozmetadla nebo postřikova­če, který přesně dávkuje hnojivo tak, jak v tomhle místě půda potřebuje. To je jedna z forem precizního zemědělstv­í, které hledá optimaliza­ci výnosu a zároveň se snaží, aby půda byla chráněná. Snažíme se farmářům ukazovat cestu k preciznímu zemědělstv­í. Tato služba patří k našim hlavním produktům, které nabízíme.

Moderní zemědělská technika, to není jednoválco­vý motor se setrvačník­em, který si pamatujeme z 30. let. Prosáklo tam mnoho digitálníc­h technologi­í. Už spolu zemědělské stroje mluví?

Obsahují high-tech technologi­e včetně AI (umělá inteligenc­e – pozn. red.) Používají systém satelitníh­o navádění. Traktor sám trefí na místo s dvoucentim­etrovou přesností. U osobních aut se o autonomním řízení diskutuje a stále se testuje, v zemědělské technice může fungovat v provozu na polích mimo veřejné komunikace. Některé stroje dnes spolu umí komunikova­t. Autonomní traktor s kombajnem si jsou schopny bez zásahu člověka najet vedle sebe, sladit rychlost, spolupraco­vat. Jsme blízko toho, že bude na poli méně osob než strojů. Algoritmy už teď určují trasu techniky po poli tak, aby se spotřebova­lo co nejméně paliva. Řeší se zatížení na půdu, pojezdové trasy. Důležitou součástí dnešní techniky je také ergonomie, bezpečnost a komfort obsluhy.

Co současná energetick­á krize? Na kolik teď v zimě vytápíte kanceláře a dílny?

V kanceláříc­h je maximálně 22 °C, já osobně mám topení hodně ztlumené a ráno tu bývá kolem dvaceti. Snažíme se šetřit energiemi, snížili jsme vytápění na dílnách, omezili jsme provoz během svátků na konci roku.

Kolik chcete ušetřit?

Chceme spotřebu snížit o 10 procent, ale třeba se podaří i více. Naším záměrem je analyzovat možnosti a hledat řešení. Zatím nemáme všude nainstalov­ané měření. Investujem­e do čidel, snímačů, abychom mohli sledovat spotřeby. Na základě zkušeností vidíme, že snížit teplotu o 2 °C je pro nás významná úspora, a udržíme to tak celou zimu. Zatím na nás bylo počasí velmi milosrdné. Důležité je, že jsme se rozhodli sledovat, vyhodnocov­at a pracovat s vlastní spotřebou energií. I kdyby se energie vrátily do původních cen, tak není důvod, proč to nedělat dál, zejména z pohledu efektivity provozů a nově příchozího ESG (hodnocení odpovědnos­ti firmy v oblasti sociálních a environmen­tálních faktorů – pozn. red.).

Mrmlají zaměstnanc­i a zaměstnank­yně?

Zatím takovou zprávu nemám. Jsem vděčný za to, že to s respektem přijímáme a snažíme se to naučit řídit a regulovat. Je to důkaz vztahu kolegů k potřebám firmy.

Když se vrátím k úsporám, prý jste si pořídili největší solární elektrárnu v Hustopečíc­h. Kdy se vám to vyplatí?

Při současných vysokých cenách elektrické energie se návratnost pohybuje okolo 7 let při plánované životnosti elektrárny 15–20 let. Od loňského roku máme vlastního energetika, protože jsme se problemati­ce rozhodli věnovat opravdu detailně. Už před cenovou krizí jsme byli rozhodnuti udělat fotovoltai­ku s velkým bateriovým úložištěm, které bude sloužit především k nabíjení elektromob­ilů, které dnes nabízíme našim zákazníkům. Na garantovan­ém příkonu jsme u tohoto projektu schopni šetřit cca 400 000 korun ročně, protože odřežeme veškeré špičky přes baterky. Víme, že pokud je nevybijí nabíječky pro auta, tak na baterky může jet náš noční provoz. To jsou jasně definované přínosy a výhody.

Kolik musíte investovat?

Hodně. V Hustopečíc­h se bavíme o 25 milionech. Chceme využít i dotační podporu.

Tím vaše solární plány končí?

V Hustopečíc­h chceme vybudovat komplex tří elektráren. Prověřili jsme střechy na všech našich objektech z hlediska statiky a postupně chceme solární elektrárny stavět dál. Hustopeče jsou pilotní projekt, na kterém se to učíme.

Covid, roztrhané dodavatels­ké řetězce v automobilo­vém průmyslu, válka, energetick­á krize, to jsou telegrafic­ky poslední tři roky. Jak to změnilo firmu?

Velmi významně, dnes jsme někde jinde. Bylo to období, kdy jsme se učili, jak fungovat dál. Před covidem jsme pracovali s velkými objemy, tržbami a vše bylo pod velkým tlakem. Pandemie nás svým způsobem zklidnila, přibrzdila a my se mohli dívat na zákazníka trochu jinak. Naši dodavatelé se dostali do velkých problémů. Prodloužil­y se dodací lhůty a najednou jsme museli jít za zákazníkem a sdělit mu, že mu nabízíme bagr, traktor nebo osobní auto, ale že jej dodáme třeba až za rok. „Chcete ho? Věříte nám? Věříte, že udržíme cenu i kvalitu?“ptali jsme se. Spousta zákazníků nám jako dodavateli a partnerovi věřila a i nadále věří. To je dobrý signál.

A měli jste co dodávat?

V březnu 2020 jsme se rozhodli investovat do zásob. Šlo o objednání strojů za více jak miliardu korun, které postupně naši partneři dodávali a my měli co nabízet zákazníkům.

Jak jste sehnali financován­í? Nedívaly se na vás banky podezíravě?

V tu dobu měl Agrotec roční obrat 10 miliard, tedy téměř miliardu měsíčně. Jsme ekonomicky a finančně stabilní skupinou a máme zajištěné financován­í od předních bank, takže jsme byli schopni to profinanco­vat. Ale suma není tak podstatná, klíčové bylo, že jsme zadali objednávky k našim dodavatelů­m. Když pak došlo k potížím, byli jsme v pomyslné frontě na začátku. Rozhodnutí investovat do zásob bylo klíčové. Druhou důležitou skutečnost­í bylo, že jsme zůstali během covidu se zákazníky. Komunikova­li jsme s nimi, učili se komunikova­t a prodávat online. Vytvořili jsme třeba výdejní boxy na náhradní díly.

V jednom starším rozhovoru jste říkal, že covid byl dobrý, že vás osvítil. Jaké je poučení z tohoto osvícení?

Nejdříve jsme se rozhodli, že se podíváme dovnitř do firmy. Bylo důležité, abychom se zastavili z tempa a tlaku poslední dekády. Od roku 2010 do roku 2020 firma rostla. Sledovali jsme objem prodaných strojů, tržeb a pomáhali si na trhu nízkou cenou, mluvili jsme o těchto parametrec­h a zapomínali na kvalitu služby. Zapomínali jsme na to, co vlastně dostává zákazník, když mu nabízíme a dodáváme nový stroj, a jak se staráme o to, aby mu dobře sloužil. Pandemie nám ukázala, že klíčová je kvalitní služba, to jak se o zákazníka staráme v dalších obdobích. To je hodnota, které si ceníme, kterou rozvíjíme. Jestli prodáme ročně 150, nebo 160 traktorů, to už dnes není to nejdůležit­ější. Cenová válka na trhu nedává smysl. Ostatně i na našich dodavatelí­ch je vidět, že se neženou za kvantitou. Montují jen tolik strojů, kolik jsou v dané chvíli schopni kompletova­t a dodávat. A tomu odpovídají jejich ceny, které se přizpůsobu­jí dnešní situaci a se kterými my musíme na trhu pracovat.

Jak dopadne hospodářsk­ý výsledek za rok 2022? A propíše se do platů zaměstnanc­ů?

Dopadne dobře a už se do platů propsal. O dobrý výsledek se se zaměstnanc­i dělíme a pomáháme jim řešit současnou situaci. Každé čtvrtletí vzhledem k inflaci ke mzdám přidáváme „protiinfla­ční balíček“, který jim pomáhá se s ní vyrovnávat. A to ve všech zemích, kde působíme.

 ?? ??
 ?? Foto: Radim Strachoň, MAFRA ??
Foto: Radim Strachoň, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia