Ruské miliardy na Kavkaze nakoply růst i inflaci
Migrační vlna posílila ekonomiky Arménie a Gruzie. Vzrostly však i nájmy
Když rozpoutalo Rusko loni v únoru válku na Ukrajině, čekaly okolní postsovětské státy novou vlnu problémů pro tamní ekonomiky. Koneckonců Moskva je jejich hlavním hospodářským partnerem. Opak se ukázal být pravdou.
Masivní exodus Rusů, ruských i západních firem přinesl do okolních zemí ve Střední Asii miliardy dolarů. Přesné údaje o tom, kolik Rusů v těchto státech nakonec zůstalo, nejsou k dispozici – odhadem jde asi o půl milionu lidí.
Migranti z bohatší střední třídy utrácejí peníze za zboží či bydlení a po půl roce se mohou stát rezidenty, kteří odvádějí i daně. Část svých úspor na zahraniční účty navíc posílají i Rusové, kteří zatím ve své vlasti zůstávají.
Podle analytické společnosti BCS Global Markets poslali Rusové do zahraničí v prvních devíti měsících války zhruba 14 miliard dolarů. Podle webu Važnyje istorii celkově ruské zdroje v zahraničních bankách loni vzrostly dvojnásob, na 67 miliard dolarů. Ruská centrální banka odhaduje, že Rusové stále posílají do zahraničí několik miliard dolarů měsíčně.
Řada postsovětských států tak změnila podhodnocené predikce růstu svých ekonomik. Zejména pro malé státy, jako je Gruzie a Arménie, jsou loňské miliardové příjmy z Ruska doslova kolosální. Podobný efekt ale pocítil i mnohem větší Kazachstán.
Ačkoliv na jednu stranu po dvou letech koronavirové stagnace jsou tyto peníze požehnáním, mají i stinnou stránku. Kvůli nim totiž roste inflace a s ní i riziko poklesu životní úrovně místních stejně jako růstu chudoby. Nejvíce jsou dopady patrné na trhu s nemovitostmi – kvůli růstu cen místní nemají na nájmy.
Arménie: Jerevan pro bohaté
Po zahájení invaze snížil Jerevan předpověď růstu arménského hospodářství z pěti na 1,6 procenta. Loni v říjnu ale predikci centrální banka měnila. Reálná čísla sice ještě nejsou k dispozici, podle premiéra Nikola Pašinjana ale HDP vyrostl asi o 13 procent. Země je závislá zejména na turismu a s přílivem Rusů začali vydělávat hlavně majitelé nemovitostí. Vedle toho se do Arménie stáhly stovky ruských firem a tisíce malých podniků.
Pro obyčejné Armény však přísun nových obyvatel začal být problém,
ceny pronájmů i prodeje bydlení raketově vzrostly, někde i dvojnásobně. Zejména v Jerevanu vytlačili Rusové místní s nižšími příjmy, kteří na život v metropoli už nemají zdroje. Ti, kdo zůstali, se musí smířit s horším standardem.
Gruzie: žádné podnikání?
Podobně je na tom i Gruzie, kam loni odhadem přijelo kolem 100 tisíc Rusů a své sídlo sem přesunulo přes 12 tisíc ruských firem. Jedná se zároveň o lidi s vyššími příjmy, typicky především ruské IT specialisty. V prvních deseti měsících loňského roku tak Rusové poslali na gruzínské účty asi 1,4 miliardy dolarů, což je až čtyřikrát více než za stejnou dobu o rok dříve. Do září si otevřeli přes 45 tisíc účtů v místních bankách.
Migrační vlna posílila místní měnu lari. Odhaduje se, že ekonomika loni vzrostla o deset procent. I tady ovšem příchod velkého množství lidí zvyšuje inflaci a náklady na život pro obyčejné Gruzínce.
Podle analýzy největší gruzínské banky TBC vyrostly letos nájmy v metropoli Tbilisi o 75 procent. V bytové krizi se ocitli zejména chudší obyvatelé nebo studenti. Ti si studium dokonce odkládají kvůli
tomu, že si nemohou bydlení v hlavním městě dovolit.
Situace je navíc složitější kvůli napjatým vztahům mezi Ruskem a Gruzií. Podle webu Eurasianet až 78 procent Gruzínců v listopadových průzkumech uvádělo, že odmítají bezvízový styk pro Rusy stejně jako to, aby Rusové mohli v zemi podnikat anebo si pořizovat nemovitosti.
Odchod Rusů nicméně nemusí být řešením. Rychle nabyté investice totiž ze zemí znovu utečou. Vlády se tak paradoxně musí zabývat tím, jak si naopak nové obyvatele udržet trvale.