Příprava staveb nesmí trvat déle než čtyři roky
Příprava dopravních staveb musí zrychlit. Česko řeší, jak to zařídit.
Už jen rok zbývá do doby, než si řidiči budou moci užít sedmnáct kilometrů dálnice mezi Hulínem a Fryštákem na Zlínsku. Od prvních razítek k výstavbě trvala příprava déle než dvacet let. Ještě před příjezdem bagrů se totiž stavba musela vypořádat s výskytem polního křečka a dalších sedmnácti chráněných živočichů.
Ačkoliv jde o extrémní příklad tuzemského zdlouhavého dopravního plánování, není ojedinělý. Obvykle se uvádí, že od první čárky na projektu trvá příprava dopravních staveb v Česku deset let.
Dobu přípravy nicméně státní správa bude muset citelně zkrátit. Tedy alespoň u významných staveb začleněných do Transevropské dopravní sítě (TEN-T), jak vyplývá ze směrnice Evropské komise.
„Směrnice ukládá členským státům Evropské unie povinnost zajistit, aby postup udělování povolení nepřekročil čtyři roky od zahájení tohoto postupu, ledaže nedodržení této lhůty vzniklo kvůli předkladateli projektu,“uvádí ministerstvo dopravy. Resort proto nyní vymýšlí, jak to v rámci novely zákona o urychlení výstavby zařídit.
Záleží na začátku vykupování
Na dodržení lhůty bude dohlížet specializovaný stavební úřad, který má mít podle nového zákona na starosti právě dopravní výstavbu. Stavební firmy však namítají, že pouhou novelou zákona o urychlení výstavby a přiřazením úřadu, který má na zkracování délky přípravy dohlížet, se zrychlení nedosáhne.
„Pokud nedojde k zjednodušení stavebního řízení a k integraci dotčených orgánů státní správy, tak se nic takového podařit nemůže,“uvedl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
K zásadnímu zkrácení povolovacích procesů by měl přispět nový stavební zákon, který prosadil předchozí kabinet Andreje Babiše a jejž citelně přetváří současná vláda. Hlavním přínosem je sloučení územního a stavebního řízení do jednoho procesu, který by mohl přípravu staveb zkrátit opravdu významně.
Bude ale záviset na detailech, které ještě nejsou dohodnuté. Například na tom, ve které fázi bude možné začít s výkupem nebo vyvlastňováním pozemků.
„Pokud budeme moci pozemky vykupovat nebo vyvlastňovat až po tomto sloučeném rozhodnutí, tak by to byla komplikace. Pokud bychom mohli už před ním, výstavbu by to citelně zrychlilo,“uvádí generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.
Zelené razítko zdržuje
Dalším problémem je časové vymezení. Přestože evropská směrnice hovoří o čtyřech letech, není jasné, odkdy by se podle českého práva měla tato lhůta počítat.
Ministerstvo dopravy má za to, že by měla být rozhodující chvíle, kdy investor pošle dokumentaci k posouzení dopadů stavby na životní prostředí (proces EIA). Pokud stavba EIA nevyžaduje, pak má být za zahájení projektu označeno předání dokumentace stavebnímu úřadu.
V tuzemsku je nicméně spousta staveb, které se na dlouhá léta zadrhly hned při posuzování vlivu na životní prostředí. Například hlavní zdejší říční stavba, takzvaný plavební stupeň Děčín, se neúspěšně snaží získat kladné stanovisko EIA už od roku 2011. S úpravami projektu Ředitelství vodních cest opakovaně narazilo rovněž v roce 2012 a 2016. Současný ministr dopravy Martin Kupka přitom předpokládá, že během letoška by resort měl podniknout další pokus.
Ani u staveb, se kterými nemá ministerstvo životního prostředí problém a nejsou ani zatížené odporem ekologických spolků, není tuzemské tempo závratné. „Jsou stavby, kde to jde relativně rychle. Když vezmeme v úvahu třeba úsek D11 z Trutnova k polským hranicím, tam od stanoviska EIA máme nějakých sedm let a dálnici máme fakticky připravenou do realizace,“upozorňuje Mátl.
To je příklad stavby, jejíž příprava se obešla bez větších problémů. A přesto příprava nešla tak rychle, aby se vešla do čtyřleté lhůty Evropské komise
Jakékoliv průtahy totiž délku přípravy okamžitě prodlužují v řádu měsíců. „Jen vyřízení rozkladu ke stavebnímu povolení trvá obvykle patnáct měsíců,“dodává šéf investorské organizace, která v Česku staví dálnice a silnice první třídy.
Ke zkrácení povolovacích procesů by měl přispět nový stavební zákon.