Druhé kolo bitvy o Hrad je vysokou školou politiky

Jakou strategii zvolit pro druhé kolo voleb? Otázka, která už od soboty zaměstnává týmy Pavla i Babiše, rozhodne o jméně nového prezidenta. Zatímco v prvním kole se hlasuje pro někoho, ve druhém proti někomu.

Druhé kolo ve většinovém systému voleb je obrovským politickým fenoménem. A v celostátní, prestižní, vyšponovaně personalizované a hodnotové bitvě, jakou je volba prezidenta, to platí dvojnásob.

V krátkém časovém úseku se tu totiž koncentruje všechno, co dělá politiku politikou: schopnost oslovit voliče, mobilizovat je k účasti ve volbách, odradit od volby soupeřovy stoupence nebo mu je přetáhnout, vyobchodovat hlasy od propadlých rivalů, poskládat vítěznou většinovou koalici, efektivně se bránit útokům svého soka a sám mu zasadit rozhodující údery, umět nastolit pro sebe výhodné téma kampaně, obstát v televizních duelech...

Tato politická maturita, nebo snad dokonce vysoká škola politiky je ve skutečnosti nesmírně jemnou alchymií. Jak namíchat jednotlivé prvky kampaně? Jaký důraz a slovník zvolit? Kterým tématem oslovit voliče? Jakou roli zvolit na škále od tvrdého ranaře po zdrženlivého státníka? Přiklonit se více k pozitivní, anebo negativní kampani? Věnovat energii přesvědčování voličů v regionech mně nenakloněných, anebo raději mobilizaci nevoličů v místech, kde triumfuji? Dát víc peněz na mítinky, billboardy, novinovou inzerci, anebo na internet?

To vše teď stratégové Petra Pavla a Andreje

Babiše opatrně mixují, s výsledkem ovšem vždy nejistým. Přitom musí mít na paměti všechny obecné zákonitosti, které se s druhým kolem ve většinovém systému voleb nutně pojí.

První a druhé kolo většinové volby jsou totiž dvě úplně jiné soutěže. Říkává se, že v prvním volíme srdcem a ve druhém rozumem. Tedy v prvním kole toho, kdo se nejvíce blíží našemu vidění světa, ve druhém tak, aby nevyhrál kandidát, který se našemu vidění světa více vzdaluje. Tedy v prvním kole pro někoho, ve druhém proti někomu.

Tomu musí odpovídat i zvolená strategie. V prvním kole oslovili kandidáti své kmenové voliče a skončili shodně na 35 procentech. Teď je čeká zápas o nejméně dalších 15 procent, což lze několikerým způsobem. Převzít hlasy propadlých kandidátů, přetáhnout si hlasy navzájem, mobilizovat dosavadní nevoliče či demobilizovat dosavadní voliče svého soupeře. A žádný z těchto způsobů zdaleka nefunguje spolehlivě.

Nejlákavější je vždy samozřejmě přivlastnit si velký balík hlasů, které náhle „leží na ulici“po propadlých kandidátech. Ale právě tento způsob je nejošidnější, jak jsme toho byli svědky už ve dvou minulých přímých hradních volbách. V obou šel do druhého kola jako vítěz kola prvního Miloš Zeman, v roce 2013 těsně a v roce 2018 s náskokem 12 procentních bodů. Ovšem v obou případech vyjádřilo podporu jeho protikandidátovi dost propadlých soupeřů na to, aby Zemana čekala možná i výrazná prohra. Výsledek ale všichni známe.

I v aktuální volbě Pavel posbíral verbální podporu Danuše Nerudové, Pavla Fischera, Marka Hilšera a Karla Diviše, což mu čistě aritmeticky zaručuje bezmála rovných 60 procent hlasů. Babiš oproti tomu zatím nejistě vyjednává s hnutím SPD, aby mu k jeho 35 procentům aritmeticky přibylo alespoň necelých 5 procent. A ani na přetažení Pavlových voličů spoléhat nemůže: Pavel je totiž pro Babišovy voliče méně nepřijatelný než Babiš pro Pavlovy.

Je-li ale Pavlův tým příčetný, pak tato čísla nepřeceňuje. Jednak je obtížné vůbec přimět voliče propadlých soupeřů k účasti ve druhém kole, když jejich ideální kandidát už vypadl. Ale i u těch, kteří chtějí jít znovu volit, zdaleka nestačí doporučení neúspěšného kandidáta: ten, kdo o jejich hlasy stojí, musí směrem k nim, aby si je zajistil, pootočit a pozměnit svou kampaň. A přitom se vyvarovat toho, aby tím současně nepoztrácel své voliče dosavadní.

Ve všech těchto úvahách hraje stěžejní roli, jak vysoká bude účast ve druhém kole voleb. Obvykle bývá nižší – voliči propadlých kandidátů ztrácejí motivaci. Tak tomu bylo i u první přímé hradní volby v roce 2013. Ale už o pět let později dokázal Zeman k druhému kolu vybudit skoro o 5 procent lidí více. Je otázkou, zda se to podaří i tentokrát, když už první kolo zaznamenalo rekord, více než 68 procent. Atraktivita souboje Pavel–Babiš ale nevylučuje, že by se to povést mohlo. A vyšší účast hraje opět do karet spíše prvnímu z nich.

Petr Pavel je pro voliče Andreje Babiše méně nepřijatelný, než je Babiš pro voliče Pavlovy.