V Braníku vzniká tůň. Ke koupání nebude

Obyvatelé Braníku budou moci již během tohoto roku relaxovat u nově vzniklé vodní plochy. Tamní radnice minulý týden začala s budováním biotopu v nivě Kunratického potoka. Vzniknout má jezírko s vodními živočichy a rostlinami.

„V příštích dnech by měla být demontována konstrukce na dětském hřišti a území stavby oploceno. Poté s ohledem na počasí započnou zemní práce. Do začátku léta by mohlo být včetně navazujících vegetačních úprav hotovo,“uvedl radní Prahy 4 pro životní prostředí Tomáš Hrdinka (ANO).

Jezírko bude napájet voda z nedaleké studně a následně odteče do Kunratického potoka. Podle Hrdinky je jedním z cílů stavby vytvořit útočiště pro organismy vázané na čistou vodu a posílit tak druhovou diverzitu v oblasti.

Kromě fauny a flóry ale místo poslouží i lidem. Radnice zde plánuje vybudovat například lavičky k sezení nebo informační cedule. Jezírko má mít po napuštění 240 metrů čtverečních a hloubku maximálně 1,8 metru. Co do množství vody tůň obsáhne 350 metrů krychlových. Celá stavba vyjde radnici na 6,9 milionu korun.

Voda se nebude chemicky upravovat, ale zároveň nebude ani tzv. mrtvá. K udržení její čistoty a filtraci poslouží přirozené procesy, kterým napomáhají kořenové systémy rostlin a mikroorganismy.

Tůně jsou i jinde

Branická tůň není v metropoli ojedinělým projektem. Podle serveru prazska-priroda.cz se během posledních deseti let zvětšila plocha pražských tůní o více než 27 tisíc metrů čtverečních. Tůně lidé mohou najít například v Ďáblicích, prokopském údolí, Milíčově, Komořanech nebo v Šáreckém údolí, kde se díky nim podařilo obnovit populaci skokana hnědého. Na rozdíl od nově vznikající vodní plochy v Braníku jsou některá jezírka rovněž vhodná ke koupání, třeba to na Lhotce či v Radotíně.

Budování mokřadů a tůní je jednou z iniciativ, kterou se město snaží zmírnit dopady klimatické krize. „Tůně přirozeně patří na určitá místa krajiny, ale současný problém je ten, že většina krajiny je poškozená. Proto se tůně budují i na místech, kde by přirozeně nebyly,“říká předseda spolku Mokřady Jaromír Maštera.

„Když na jakoukoli vodu dopadá sluneční záření, většina se ho zužitkuje na vodní odpar a zpátky do atmosféry se odráží minimum. Naopak při dopadu na suchou plochu se téměř vše odráží zpět ve formě tepla, což krajinu ohřívá. Z tohohle pohledu je voda velmi důležitý regulátor teploty v krajině,“dodává Maštera.

Podle něj má pro obyvatele přínos i posílení druhové rozmanitosti, které s sebou přírodní vodní plochy přinášejí. Přítomnost organismů, jako jsou vážky nebo obojživelníci, má příznivý vliv například na redukci některých druhů obtížného hmyzu.