Rekordně zamčené peněženky

Češi rekordně omezují nakupování. Ne vždy nutně částku, kterou za nákupy utrácejí, ale počet pořízeného zboží a služeb rozhodně ano. Případně se spokojují s nižší kvalitou – přecházejí z dražších na levnější varianty.

Maloobchodní tržby loni v listopadu, což jsou nejnovější dostupná data, reálně klesly, po zohlednění inflace meziročně o bezmála devět procent. Propad předčil většinu expertních odhadů. Statistický úřad navíc revidoval údaj k maloobchodním tržbám za říjen 2022. Ty v tomto měsíci spadly bez jedné desetinky o deset procent. To je nejvíc v tomto tisíciletí, dokonce víc než kdykoli během pandemie, kdy přitom byla podstatná část kamenných obchodů zavřená. Ještě nikdy v historii zveřejněné časové řady se nestalo, že by se reálné maloobchodní tržby dva měsíce po sobě propadly tak mohutně jako v říjnu a listopadu 2022.

Spotřeba českých domácností se historicky propadala už ve třetím čtvrtletí loňského roku, od července do září 2022. V reálném vyjádření – tedy opět po zohlednění inflace – lidé nakupovali v přepočtu na osobu o skoro osm procent méně zboží a služeb než ve stejném období roku 2021. To je druhý nejvýraznější meziroční propad od roku 2005, za kteréžto období statistici danou časovou řadu zveřejňují. Více, byť nepatrně, se reálná spotřeba meziročně propadla již jen v období od dubna do června 2020, tedy během uzavírek v první vlně pandemie.

Loni ve třetím čtvrtletí, a pak tedy také ještě výrazněji v říjnu, se reálná spotřeba dramaticky propadla i přesto, že obchody již plně otevřené byly. O to závažnější výsledek je. Potvrzuje, že usuzovat na kondici ekonomiky a ochotu spotřebitelů utrácet jen z pohledu do „plných obchodních center a restaurací“může být zavádějící.

Nedávné předvánoční období také opticky naplnilo mnohé obchody a gastronomické podniky, ovšem zůstává otázkou, kolik v nich lidé skutečně utráceli. Dnes zveřejněná čísla za loňské třetí čtvrtletí napovídají, že se i za poslední tři loňské měsíce můžeme dočkat historického propadu spotřeby. Tato čísla teprve budou zveřejněna.

Výrazný pokles reálné spotřeby má na svědomí předně citelný pokles reálného měsíčního příjmu v přepočtu na obyvatele, tedy finančního příjmu, který zohledňuje inflaci. V tomto vyjádření se příjem v přepočtu na osobu snížil meziročně o více než pět procent. To je druhý nejvýraznější pokles reálného příjmu za období od roku 2005. Platy, mzdy i důchody sice loni v létě meziročně nominálně rostly, ale inflace byla tak vydatná, že příjem se lidem v Česku reálně výrazně snižoval.

Ještě výrazněji, o takřka 11 procent, nejvíce v historii dané časové řady od roku 2005, klesl v meziročním vyjádření měsíční příjem ze zaměstnání v přepočtu na osobu. Lidé, kteří mají svůj veškerý příjem ze zaměstnání, a nikoli třeba z důchodů či jiných dávek, z pronájmu nemovitostí nebo držení akcií, si tak reálně pohoršili ještě více než populace jako celek.

K citelnému poklesu reálných příjmů, zejména těch ze zaměstnání, docházelo už v prvním loňském pololetí. Tehdejší pokles se ještě neprojevil propadem reálné spotřeby. K němu dochází až v loňském třetím čtvrtletí. A pravděpodobně i v loňském čtvrtletí čtvrtém.

Zdá se, že během prvního loňského pololetí ještě lidé v Česku byli schopni svoji reálnou spotřebu navyšovat i přes snížení reálných příjmů díky úsporám z časů pandemie. Ty nahromadili v obavě z příchodu horších časů, ale i z důvodu popsané prosté nemožnosti nakupovat v řadě kamenných obchodů nebo volnočasově cestovat či pořizovat dovolenou.

Letos inflace bude nadále vysoká, alespoň počátkem roku. Pokles reálných příjmů by však měl být slabší než loni. I tak však bude druhý nejvýraznější v historii samostatného Česka. Na přílišné oživení spotřeby lidí a maloobchodních tržeb tedy sázet nelze.

Teď v lednu je třeba počítat s výraznějším vzestupem inflace, až k úrovni 18,5 procenta. Dochází totiž k nahrazení úsporného tarifu zastropováním cen energií, které se projeví vzestupem obecné inflace. Pro četné domácnosti totiž značí i několikanásobné zvýšení cen energií proti roku 2022. Za letošní rok by inflace měla činit 10,5 procenta, do jednociferného pásma se dostane až ve druhé polovině roku. Loňská celoroční inflace činí 15,1 procenta, takže snížení na 10,5 bude citelné, ačkoli z dlouhodobé perspektivy i letošní inflace bude nadprůměrně vysoká na poměry Česka od roku 1993.

Idylka skončila

Letos navíc hrozí, že se technická recese druhého pololetí roku 2022 promění v recesi bez přívlastku, tedy recesi, kterou již plošněji doprovází vzestup míry nezaměstnanosti a další neblahé sociální jevy. Míra nezaměstnanosti činila v prosinci 2019, před pandemií a před válkou na Ukrajině, 2,9 procenta. Nárůst na 3,7 procenta v prosinci 2022, který je poměrně nevýrazný, je zatím dán hlavně tím, že nezaměstnaní nepřistupují na jakoukoli nabídku práce, jež je jim úřadem práce předložena. Přes 250 tisíc pracovních pozic, které úřady práce nabízejí, jsou pro zaměstnance s nízkou kvalifikací, bez nutnosti byť jen maturitního vzdělání, takže je pochopitelné, že nezaměstnaní se do takových pozic „nehrnou“.

Z důvodu zmíněných pokračujících silných inflačních tlaků a recese či prosincového ukončení úvazků na dobu určitou je ovšem třeba pro letošek počítat s tím, že míra nezaměstnanosti může dosáhnout až pěti procent a nepříjemně může překvapit už ta za leden. To by vedle pokračující drahoty negativně dopadlo i do spotřeby a nákupů lidí. Oživení nakupování letos tedy vážně nečekejme.

Kvůli silným inflačním tlakům či recesi může nezaměstnanost letos dosáhnout až pěti procent.