Ukončete ten cirkus a vystavte klenoty v muzeu

Britské korunovační klenoty můžete běžně vidět v Toweru, v zimě je otevřeno v neděli a v pondělí od 10 do 16.30, ostatní dny o hodinu déle. Vstupné 29,90 libry. Občas si tam samozřejmě korunu půjčí stávající král.

Rakouské korunovační klenoty se nacházejí v Císařské klenotnici Hofburgu ve Vídni. Otevřeno je od středy do pondělka, od devíti do 17.30. Vstupné 14 eur.

A pak tu existuje jedna bizarní země, kde jako největší klenot opatrují královskou korunu, která je před lidmi zavřená v kostele ve speciální místnosti.

Pro její otevření se musí sejít pozoruhodná sbírka sedmi lidí od církevních hodnostářů až po primátora (a proč ne vlastně třeba ministr vnitra?).

O zpřístupnění ale každý jeden z nich reálně paradoxně nerozhoduje, byť má jeden klíč, to je výlučně v pravomoci prezidenta. Ta země se jmenuje Česká republika.

A co když se nesejdou? Co když se pražský primátor „postaví na zadní“, že letos ty klenoty neotevře? Nebo co když se někdo někam zaběhne, nebo ztratí ten klíč? Tak sláva, letos se sešli a, zdá se, střízliví.

Odkaz Karla IV.

Včera začala v pražské katedrále svatého Víta výstava korunovačních klenotů, kterou se mimo jiné loučí prezident Miloš Zeman. Píše se to při podobných příležitostech téměř vždycky, ale je třeba to stále připomínat. České korunovační klenoty by měly být běžně k vidění, třeba v Národním muzeu, v trezorové místnosti, v jaké se ukazuje Relikviář svatého Maura na zámku Bečov.

Bylo by to pro všechny jednodušší a pohodlnější, ušetřil by se periodicky se opakující „cirkus“, kdy se koruna ukazuje občanům (kterým dnes v podstatě patří) jen při výjimečných příležitostech. Prodává se to trochu tak, že by lid měl být vděčný, že mu pan prezident velkoryse tyto historické předměty otevírá.

Já sám bych se šel na korunovační klenoty rád podívat, kdyby byly normálně přístupné, a myslím, že to tak má i spousta dalších lidí. Jsem si vědom toho, že rituál se sedmi klíči a pouze občasným ukazováním má mnoho nadšených obhájců, kteří argumentují nejčastěji tím, že jde o prastarou tradici a ty, že se mají dodržovat. Jenže stejnou pravdou je i to, že rituály a symboly zanikají a ustupují modernímu světu.

Jiným oblíbeným argumentem je, že to tak Karel IV. chtěl, aby se neukazovaly každý den, ale na to mohu namítnout, že na druhou stranu určitě zase nechtěl, aby se jeho země stala republikou a také k tomu došlo. Nemluvě o „rituálu“před deseti lety, při kterém nebyl pan prezident po „viróze“úplně ve formě a Miroslav Kalousek pak vtipkoval, že se „součástí korunovačních klenotů málem stala i šavle“.

Pět hodin ve frontě

Ale hlavním argumentem jsou ty fronty. Třeba v roce 2013 byly klenoty vystaveny ve Vladislavském sále od 10. do 18. května – na začátku mandátu Miloše Zemana. Protože dost pršelo, čekací doba ve frontě činila „jen“hodinu, ale při předchozích otevřeních se prý čekalo i čtyři až pět hodin. První chudáci už každopádně hlídkují na Hradě od pěti od rána, aby o poklad nepřišli.

Věřím, že zastánci korunovační tradice se sedmi klíči budou mít i letos dost času o jejím smyslu popřemýšlet, až budou někde mrznout v dlouhé frontě, která se jistě ode dneška ke katedrále potáhne.