Vlaky v Česku zdražily jízdné víc než u sousedů
Pokračování ze str. 1
Zdražení jízdného vedení Českých drah obhajovalo nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na trakční elektřinu a naftu a zároveň zastavit hospodářský pokles způsobený odlivem cestujících během pandemie.
„Nutné zdražení musíme vybalancovat tak, abychom nevyhnali lidi zpátky do aut.“Takovými otázkami se vloni na podzim zabýval ředitel Českých drah, když se rozhodovalo, zda prosincové zdražení bude deset, nebo dvacet procent.
Cenotvorba u státem objednaných vlaků nicméně nezáleží jen na dopravci, konečné slovo má stát. Z jeho peněz se totiž rozdíl mezi cenou jízdenek a provozními náklady proplácí. Nakonec České dráhy zdražily jízdné v průměru o uvedených 15 procent a podobně reagovali konkurenční dopravci.
Mezi Německem a Polskem
Český průměr překonalo navýšení cen pouze u zmíněných polských prémiových expresů. Bez skokového celosíťového zdražení se z okolních železnic zatím obešlo Slovensko. Tvrzení, že se do cen jízdenek u východních sousedů zatím inflace nijak nepromítla, nicméně není úplné.
„Železničná spoločnost Slovensko změnila tarifní podmínky, zrušily se různé akční slevy a snížila se například takzvaná Zlava regional o polovinu,“uvedl prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslav Vyka. Jde o slevovou akci pro osobní vlaky a regionální expresy (s výjimkou tatranských železnic a ozubnicové dráhy na Štrbské Pleso), kterou může cestující dostat v případě, že nejede dále než 60 kilometrů. Nově může cestující na takovou cestu žádat slevu 7,5 procenta.
Specifikem slovenské železnice je nicméně přetrvávající stoprocentní sleva pro seniory od 62 let a studenty do 26 let, která cenovou politiku železnice do značné míry deformuje. Bezplatné jízdné u seniorů se mimo jiné odráží ve stále menším využívání kamenných pokladen, což se dopravce do budoucna chystá penalizovat zdražením jízdenek zakoupených u pokladen půleurovou přirážkou. V tarifních podmínkách je sice už od začátku roku, zatím se ale nevybírá.
Ceny jízdenek kvůli zdražení energií upravovali i západní sousedé. Deutsche Bahn na konci loňského září oznámily nárůst jízdného v regionální dopravě o čtyři procenta a v dálkové o 4,9 procenta. Nižší nárůst oproti Česku odráží mimo jiné to, že státní dopravce kalkuloval s osmiprocentní mírou inflace. Rakouské ÖBB pak ohlásily průměrné zvýšení cen jízdenek ve druhé třídě o 3,9 procenta.
Cenová hladina cestování po železnici je však i po zdražení v obou zemích citelně vyšší než v Česku. Například cena hodinu a půl trvající jízdy mezi Vídní a Lincem vyjde v Rakousku zhruba na 38 eur, tedy asi 900 korun. To je více než dvojnásobek částky za trochu delší cestu vlakem mezi Prahou a Brnem.
Oproti Polsku a Slovensku naopak tuzemská železnice stojí od tohoto roku viditelně víc. Rozdíl sice není zdaleka tak výrazný jako mezi Českem a Německem, přesto je nepřehlédnutelný.
Zdražení vadí méně než rušení
Přestože prosincové zdražení, které se od železnice přelilo do řady regionálních dopravních systémů a jejich prostřednictvím i do autobusové dopravy, cestující pociťují, dohánění provozních ztrát škrtáním spojů by pro ně bylo horší.
„Během ekonomické krize z let 2010 a 2011 se šlo opačnou cestou. Tehdy bylo problémem rušení večerních spojů, například do Ostravy a Chebu. Pro lidi to znamenalo citelné omezení. Pokud měli jednání do šesti hodin odpoledne, už se neměli jak dostat domů,“uvedl Vyka ze svazu cestujících. Takové osekávání jízdního řádu pak cestujícím nedávalo jinou možnost než vytáhnout z garáže auto.
Do jaké míry se něco podobného stane i v souvislosti s dražšími jízdenkami, bude zřejmé až v pololetí. V té době totiž budou k dispozici přepravní statistiky za konec loňského a začátek letošního roku.
Podle posledních čísel ze třetího čtvrtletí minulého roku, tedy v době, kdy inflace v Česku dosahovala dlouho nevídaných hodnot a kdy ještě jízdné zůstávalo na původní úrovni, přibylo na české železnici meziročně přes šest milionů cestujících.
Ani 45,5 milionu odbavených pasažérů během tří měsíců ale nestačilo k tomu, aby tuzemská železnice dosáhla předcovidových hodnot. V roce 2019 vlaky ve stejném ročním období cestovalo bezmála padesát milionů lidí.
Jestli se lidé kvůli zdražení jízdenek přesunou do osobních aut, bude zřejmé až v pololetí. V té době se totiž objeví statistiky za začátek roku.