Na plastikách Češi nešetří
Plastické operace letos podražily, zájem o ně přesto vzrostl. Lidé si mění oči, uši, nosy, prsa...
Mladí plastičtí chirurgové nemají až na výjimky dostatečnou chirurgickou erudici.
Jan Měšťák lékař
Zvětšení prsou, operace očních víček či liposukce – to jsou dnes nejžádanější zákroky v oblasti estetické chirurgie. Podle nejnovějších údajů Mezinárodní společnosti estetické plastické chirurgie vzrostl celosvětově počet zákroků prováděných plastickými chirurgy v roce 2021 o 19 procent.
„V Česku neexistuje přesná statistika, ale do velké míry kopírujeme vývoj ve světě. Lidé na zákrocích nešetří, rozhodně za poslední rok nevidím nějaký pokles zájmu, spíš naopak,“řekl MF DNES předseda Společnosti estetické chirurgie Vladimír Mařík. V Česku podle něj navíc funguje „estetický“turismus – zhruba třetinu všech zákroků vylepšujících vzhled podstupují cizinci. A ti se po pandemii v hojné míře vrátili.
Nejvíce přijíždějí zákazníci z Německa, Rakouska a Británie, dále Švýcarska, Itálie a lidé z rusky mluvících zemí. „Třeba v Německu stojí na průměrném pracovišti zvětšení prsou 10 tisíc eur, tedy téměř 240 tisíc korun. U nás je cena třetinová,“vysvětluje Mařík.
„Zájem o estetickou medicínu a plastickou chirurgii má jednoznačně vzrůstající tendenci. Dlouhodobě zaznamenáváme meziroční nárůst o 10 procent,“tvrdí Petr Toufar, generální ředitel společnosti Medicom Clinic, která provozuje síť klinik po republice.
Zájemců o plastiky podle oslovených klinik přibývá i přes nárůst ceny, která za poslední rok vzrostla o pět až patnáct procent. Ceny totiž stouply i v zahraničí, což k nám žene více cizinců. „Zdražení v zahraničí bylo mnohem větší, a tak máme hodně zájemců, což nás v krizi zachraňuje,“říká Roman Šmucler, majitel Asklepionu – Institutu klinické a estetické medicíny a předseda Společnosti estetické a laserové medicíny.
Tloušťka vs. erotika
Zatímco v zahraničí se od zvětšování prsou pomalu ustupuje a vede tam liposukce, u nás je tomu naopak. „V Česku je větší zájem o operace prsou, což souvisí s vyšším důrazem na sexualitu než na Západě. Je tu i velký erotický byznys,“vysvětluje Šmucler. Liposukcí podle něj není u nás tolik, protože nadváha je Čechy tolerovaná i ve „vyšší společnosti“, což na Západě není. „Tlustý člověk je tam braný jako nezdravý a neúspěšný,“dodává.
Podle ředitelky kliniky Laser Esthetic
Jitky Cíchové klesá zájem zejména o klasické liposukce. „Pacienti využívají spíše rozšiřující se nabídku různých neinvazivních metod v tvarování těla,“uvedla.
V Česku přibývá operací obličeje, typicky faceliftů. Je to tím, že se zlepšily výsledky řady chirurgů a ubylo nepodařených výsledků, které dříve u celebrit další zákazníky odrazovaly. Na špičce je také aplikace botulotoxinu a injekčních výplní, které násobně převažují nad ostatními zákroky. Nicméně pořád nejde o takový nárůst jako ve světě – tam počet nechirurgických zákroků, z nichž nejoblíbenější je právě aplikace botulotoxinu, vzrostl mezi lety 2017 a 2021 o více než 50 procent.
V žebříčku oblíbenosti následují laserová a radiofrekvenční ošetření pro omlazování pleti. „Snažíme se vytlačit permanentní výplně, nekvalitně prováděné „omlazení plazmou“a jiné další výkony za hodně peněz, ale s málem užitku, nebo dokonce s komplikacemi,“říká Šmucler.
Nové metody i bizár
Na oblibě nabývá i transplantace tukových buněk. Odebrat se mohou například z oblasti břicha a přenést do příliš štíhlých partií nebo jimi zlepšit kontury obličeje. „Transplantace tukových buněk byla takovou poslední převratnou novinkou. Teď se na trhu nabízejí spíše modifikace stávajících metod,“tvrdí Mařík.
Například Medikom se chlubí tím, že vyvinul modifikaci metody „vnitřní podprsenky“neboli „internal bra“, která při operacích prsou (zvětšení, zmenšení či redukci) zpevňuje prsní tkáň zevnitř a výrazně tak zvyšuje odolnost prsou proti opětovnému poklesu. „Čím dál častěji u nás na klinikách vídáme také muže, kteří si oblíbili neinvazivní omlazující ošetření, ale také korekci očních víček či přístrojové ošetření pro budování svalové hmoty,“říká Toufar.
Podle lékařů přibývá i požadavků na bizarní úpravy vzhledu, většina z nich ale říká, že takové klienty odmítá. „Narůstají také požadavky na změnu pohlaví. Je jich zhruba dvojnásobek oproti období před pandemií, ale stále jde o malé počty,“říká Mařík. Podle oficiálních statistik jich ale jen za posledních devět let přibylo o 315 procent. Nejčastěji jde o náctileté biologické dívky.
Ze sálu k psychiatrovi
Česká republika se ve srovnání úrovně plastické chirurgie v 35 evropských státech ocitla podle Šmuclera na 13. místě a předstihla i mnohé západní země, v nichž jsou ceny za totožné zákroky dvakrát až třikrát vyšší. Obliba mezi cizinci ale zároveň tlačí ceny plastických operací prováděných v Česku nahoru a čekací termíny se prodlužují na měsíce. Někteří Češi proto hledají alternativy, kde by toho za své peníze dostali více a rychleji. Míří proto často do Turecka nebo Dubaje.
Na druhou stranu však estetických chirurgů v Česku přibývá a tím i konkurenční prostředí, které nedovoluje hnát ceny tolik nahoru. „Každý rok víc plastických chirurgů přibude, než odejde do penze. Aktuálně jich je okolo dvou stovek,“odhaduje Toufar.
„Nejvíce škodlivá pro tento obor je skutečnost, že mladí plastičtí chirurgové až na výjimky nemají dostatečnou chirurgickou erudici, orientují se na byznys a napáchají hodně zla v podobě neúspěšných operací,“řekl MF DNES vedoucí lékař kliniky Esthé Jan Měšťák. „To má za následek nutnost reoperací a často i soudní spory,“dodal.
Některé operace by podle Měšťáka neměly být vůbec operovány na soukromých pracovištích, kde není dostatečně zajištěna adekvátní pooperační péče. Patří k nim rozsáhlé operace stěny břišní, extrémní liposukce u obézních žen či redukce a modelace obrovských prsů.
„K nejtěžším pooperačním komplikacím patří stavy po rinoplastikách. Špatně provedená operace nosu vede často k těžkým depresím doprovázeným psychiatrickou léčbou,“varuje Měšťák.