Chceme svoji atomovku
Vyděšená harašením Kima, je pro vývoj vlastní jaderné zbraně
Výhrůžné poznámky o atomových zbraních je svět zvyklý běžně slýchat od Severní Koreje. Před pár dny však slova o možnosti získat vlastní jaderné zbraně zazněla také z Jihu. To je velká novinka, odráží však rostoucí napětí na kontinentu.
Konzervativní jihokorejský prezident Jun Sok-jol si nahlas zaspekuloval, že už brzy může přijít den, kdy narůstající severokorejská hrozba bude vyžadovat, aby Spojené státy vrátily své jaderné zbraně na Korejský poloostrov (Washington je z Jižní Koreje odsunul v roce 1991). A dodal: „Pokud by se tak nestalo, pak by si Jižní Korea mohla pořídit vlastní atomovku.“
Málokdo pochybuje o tom, že Jihokorejci, vzhledem k technologické zdatnosti své země, by to hravě dokázali. Otázka však je, zda by se to Jižní Koreji vyplatilo.
Byť poznámky jihokorejské hlavy státu lze nepochybně chápat jako neformální a poněkud hypotetické, bylo to poprvé po dlouhých desetiletích, kdy tak razantní slova z Jihu přišla. V podtextu bylo možno číst obavu: Když oni (Sever) mají jaderné zbraně, my je potřebujeme taky!
Svět se zkrátka nebezpečně komplikuje a nejen v Evropě jsou na spadnutí nové konflikty. Nejlidnatější kontinent je na tom podobně.
Loňský rok přinesl rekordní testování severokorejských raket a pravděpodobně
také přípravy na sedmý jaderný test. Diplomacie, která by se zaměřila na úplnou denuklearizaci Korejského poloostrova, totálně zamrzla. Navíc sílící rivalita mezi USA a Čínou, včetně jejího hrozícího útoku na Tchaj-wan, napětí v Asii výrazně šponuje.
Pro mnohé Jihokorejce tak vlastnictví jaderné zbraně představuje základní argument. Stále intenzivněji cítí, že jejich země se musí chránit před agresivním severním sousedem, jadernou mocností, jejíž vůdce Kim Čong-un nedávno slíbil exponenciální nárůst jaderného arzenálu. Mnozí v Soulu soudí, že vlastní jaderná zbraň by Kima odradila od případného útoku.
Potud to zní logicky. Existuje však
i protiargument. Ten spočívá v možných negativních důsledcích takového kroku. Spojené státy (a ani Čína) zjevně nejsou nakloněny tomu, aby v regionu vyrostla další jaderná mocnost. Je proto možné, že vlastní vývoj atomových zbraní by narušil vztah Soulu s USA a mohl by znamenat i citelné sankce. Nemluvě o novém kole regionálních závodů ve zbrojení, které by takový krok nevyhnutelně vyvolal.
Nicméně se zdá, že přes to všechno se postoj v Jižní Koreji proměňuje. Ještě před deseti lety tam bylo volání po vlastních jaderných zbraních naprostou marginálií. Dnes se o tom vede celospolečenská debata. Podle nedávných průzkumů podporuje takový program většina
obyvatel. Kde se tedy vzala ta změna?
Podle některých analytiků je za tím alespoň částečná ztráta víry v Ameriku z posledních let, především z období vlády prezidenta Trumpa, který se netajil přáním stáhnout 28 500 amerických vojáků z Jižní Koreje a ptal se, proč vlastně musí USA tuto zemi chránit. Vzhledem k tomu, že Trump již oznámil prezidentskou kandidaturu na rok 2024, je to problém, který dělá mnoha Jihokorejcům těžkou hlavu dodnes.
Jižní Korea v současnosti spadá pod americký „jaderný deštník“, rozšířenou strategii odstrašování, což znamená, že Američané by v případě útoku byli povinni Soulu pomoci. Zatímco pro mnohé je toto dostatečná jistota, jiní se obávají, že Washington by nakonec kvůli Jižní Koreji nemusel vstup do jaderné války riskovat. A proto by si chtěli pomoci sami, vlastními jadernými hlavicemi.
Spojené státy nejeví žádné známky toho, že by uvažovaly o novém rozmístění svých jaderných zbraní v Jižní Koreji. Podle analytiků to z vojenského hlediska ani nedává žádný smysl.
Je také možné, že jihokorejský prezident svým „nenápadným“prohlášením jen hledá silnější americké záruky.
Zatím není jasné, jak vše nakonec dopadne, narůstající hromadění zbraní v oblasti však nevěstí nic dobrého.