Citron, kyselá anticena pro celý nevděčný národ
Zlatý citron znamená jednak speciální odrůdu rajčete, jednak výroční anticenu udílenou Filmovým a televizním svazem. Podlouhlé žluté rajčátko znají alespoň zasvěcení pěstitelé, kyselou cenu skoro nikdo, přestože ji filmařské sdružení uděluje ve velkém.
Letošní Citron připadl volebnímu výboru Poslanecké sněmovny, jenž má mimo jiné na starosti legislativu médií, „jako vitaminová injekce pro povzbuzení k odvaze uskutečňovat bez průtahů i nepopulární opatření, třeba dorovnat konečně veřejnoprávní poplatky vzhledem k inflaci a novelizovat zákon o audiovizi tak, aby zasáhl i globální streamovací hráče typu Netflix či Amazon, kteří na našem trhu na rozdíl od jiných evropských zemí mohou podnikat, respektive parazitovat bez jakýchkoli závazků k domácí tvorbě“.
Tak jako Filmový a televizní svaz i navzdory své delší historické tradici stojí ve stínu novodobé České filmové a televizní akademie, též jeho výroční ceny Trilobit se krčí za popularitou Českých lvů. Citron sice po zrušení anticeny Plyšový lev mohl sebeoslavou uměleckou komunitu příjemně osvěžit, jenže si to pokaňhal.
Jednak nepranýřuje konkrétní díla, jak by mu příslušelo a slušelo, nýbrž kádruje osoby, respektive celé skupiny. Jednak tu o držiteli anticeny, byť poupravila název na „kritickou a podpůrnou cenu“, nerozhoduje plénum, ale porota, jejíž verdikty leckdy připomínají spíše aktivistické výkřiky než odborné postoje.
Jinými slovy, podává se politická citronáda. A jak ukazují poslední roky, hlavní problém má Filmový a televizní svaz se svou klíčovou živitelkou, Českou televizí.
Loni Citron dopadl právě na Kavčí hory za „dramaturgický plán hrané seriálové tvorby na rok 2022“, která se podle porotců blíží komerční nabídce, a to v přímém přenosu téže ČT. Jak statečné – a jak zbytečné gesto.
Předloni anticenu dostali členové Rady České televize za nedostatečné odůvodnění odvolání tehdejší dozorčí komise. Byl mezi nimi i člen rady Lubomír Xaver Veselý, „vyznamenaný“už rok předtím za „podbízivý styl moderování“. Právě Veselý ovšem karatelskému sdružení vytřel zrak, pro první cenu si osobně přišel a obě nelichotivé trofeje následně vydražil v internetové aukci, dohromady bratru za čtvrt milionu korun. Drahé ovoce.
Paradoxně díky jeho odvetné recesi tak možná půlka národa slyšela o Citronu poprvé; letos jej rovněž osobně převzal člen volebního výboru Lubomír Brož.
Na druhé straně takový Jaromír Soukup už byl Citronem poctěn také dvakrát a možná si toho ani nevšiml, rozhodně není znát, že by se zastyděl a dal se na pokání, neřkuli stáhl se z obrazovky.
Ovšem hra na samosoudce kolektivní viny se filmařskému spolku může vrátit jako bumerang. Nejenže letos už ČT ceremoniál Trilobitů jen streamovala, což lze chápat jako rozumnou úsporu na menšinové události v dobách všeobecného šetření, ale hlavně nakyslá odveta za odkládání úpravy koncesionářských poplatků hraničí s nátlakovým střetem zájmů.
Však už si toho povšimly internetové diskuse, kde se objevují ironické reakce typu: „Nechcete zvednout výši poplatků za televizi ani zavést odvody z Netflixu či Amazonu na domácí tvorbu, abychom my mohli víc točit? Za trest dostanete Citron!“
Příště by anticenu mohl Filmový a televizní svaz udělit rovnou celému národu. Za to, že si jeho svaté války málo všímá a že se raději drze dívá na soukromé stanice, neřkuli si platí cizácké streamovací služby.
Otázka je, kdo by si jménem nevděčné populace pro trofej přišel. Pěstitel rajčat?