Docházka ukrajinských dětí narostla

Problémem zůstávají slabší výuka češtiny a nízké kapacity.

Potřebujeme navýšení kapacit, aby se mohly všechny děti účastnit vzdělávání.

Podíl ukrajinských žáků v českých školách se stále zvyšuje. Jen od června do prosince minulého roku se například do základního vzdělání zapojilo na 90 procent ukrajinských dětí, které do Česka uprchly před válkou. Ještě v červnu to bylo 55 procent.

Podle dat české kanceláře Dětského fondu OSN (UNICEF) v Praze se celkem v Česku vzdělává více než 50 tisíc ukrajinských dětí. V celé Evropě je přitom podle fondu zapsáno ve školách na půl milionu ukrajinských žáků a studentů.

V Česku se daří většinu školáků z řad ukrajinských uprchlíků začleňovat do tříd, které mají nejvýše pět dětí z Ukrajiny. Jen 3,6 procen- ta Ukrajinců chodí výhradně do ukrajinských tříd, jež jsou zřízeny v rámci běžných základních škol.

„Ve školách máme většinou jednotky ukrajinských žáků. Jsou tedy velmi dobře integrováni v rámci celé školy,“řekl včera ústřední školní inspektor České školní inspekce Tomáš Zatloukal.

Školky nemají místa

Podobně se podle Zatloukala podařilo začlenit i ukrajinské předškoláky. Ti nejčastěji chodí do tříd, kde mají nejvýše čtyři spolužáky, jejichž rodiny také utekly do Česka kvůli válce.

Více než pět ukrajinských dětí ve třídě uvedlo jen šest procent mateřinek. Téměř 64 procent školek naopak informovalo, že nemá ve svých třídách žádného ukrajinského azylanta. Důvodem jsou nedostatečné kapacity.

Na to upozorňuje i nejnovější průzkum organizace PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd, který se zaměřil na docházku ukrajinských dětí. Z šetření vyplynulo, že kvůli chybějícím místům se předškolního vzdělávání neúčastní ukrajinských dětí.

„Potřebujeme navýšení kapacit, aby se mohly všechny děti účastnit vzdělávání. Největší problém vidíme u předškoláků. Nejrychlejší cestu představuje financování kapacit dětských skupin a snížení administrativních překážek, které jsou s nimi spojené. Dlouhodobě by 15–20 procent však měl stát mnohem víc finančně motivovat města a obce, aby rozšiřovaly kapacity mateřských škol. Tyto kapacity se rozhodně neztratí,“upozornila analytička PAQ Research Martina Kavanová.

Specifická je také situace mladistvých. Na české střední školy jich chodí necelá polovina. Část z nich se na střední nedostala hlavně kvůli neznalosti českého jazyka, část se o to ale ani nepokoušela, protože chtějí na dálku dochodit svou původní školu. Na Ukrajině je totiž jiný – jedenáctiletý školní systém.

Slabší výuka češtiny

Odborníky z PAQ Research překvapil i fakt, že výuka češtiny od června loňského roku klesla. Se znalostí jazyka přitom úzce souvisí začlenění dětí cizinců do kolektivu.

Alespoň dvě hodiny denně, jak doporučují experti, se česky učí pouze 16 procent ukrajinských dětí starších šesti let. V běžných situacích se domluví okolo pětiny dětí (22 procent) a 45 procent naopak neumí česky téměř nic. Úroveň českého jazyka je sice lepší než v červnu, posun je ale omezený.

Podle odborníka na vzdělávání z PAQ Research Karla Garguláka je potřeba hodiny češtiny jako druhého jazyka posílit a vzdělat učitele. „Potřebujeme zajistit vzdělávání nových i stávajících učitelů a masivně využívat online a hybridní formy výuky češtiny,“zdůraznil.