Za 12 let nájmy zdražily o 260 %
Nová výstava ukazuje, v jaké bytové krizi se Praha nachází
Pro hlavní město nevede ze současné bytové krize, která zde panuje, jiná cesta než se z ní prostavět. Aby se ale mohla nastartovat potřebná výstavba, musí na projektu spolupracovat obrovské množství partnerů, mezi nimi především samotná metropole, developeři nebo také stát. A v neposlední řadě musí být rozvoji města naklonění i samotní Pražané, přestože to pro ně někdy může být spojené s nepříjemnostmi.
Ke konstruktivní diskusi všech těchto stran město potřebuje dostatek podkladů, na kterých bude demonstrovat, jaká bytová situace v Praze panuje, jaké příčiny k ní vedly a jak se celý problém vyvíjel v průběhu let.
A právě tento „odrazový můstek" by měla představovat nová výstava Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), která je od včerejška k vidění v Centru architektury a městského plánování (CAMP) ve Vyšehradské ulici.
Obtížná debata
„Zahajujeme pro nás velmi důležitou výstavu, která se týká bydlení. Její ambicí je poskytnout základní fakta a kontext pro obtížnou debatu o bydlení. Pokud ve městě vlastníte byt, přirozeně nechcete, aby se v okolí stavěl nový dům. Naopak pokud jste v Praze dokončili studie a chcete tu zůstat, tak bydlení intenzivně poptáváte. Ta debata je skutečně velmi těžká a plná emocí,“vysvětluje ředitel IPR Ondřej Boháč.
Právě statistická analýza pražského bytového fondu je jádrem celé výstavy. Obecným problémem Prahy je samozřejmě zoufalý nedostatek bytů. Pro 1,3 milionu Pražanů je jich zhruba 720 tisíc. Jednou z příčin
je podle IPR rozvolněná a nízkopodlažní zástavba. Na jednom hektaru města, totiž žije průměrně pouze 26 lidí. Pro srovnání, ve Vídni či Berlíně žije na takovém území dvakrát tolik obyvatel.
Před Prahou tak stojí úkol efektivněji využívat své území. „Praha se má do roku 2070 rozrůst o zhruba 400 tisíc obyvatel. Proto velmi záleží na tom, jak a kde budou tito lidé v Praze bydlet,“míní dosluhující primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Tempem výstavby Praha stále zaostává za některými sousedními metropolemi. V posledním desetiletí se průměrně postavily pouze 4 byty na tisíc obyvatel, tedy asi pět tisíc bytů ročně. Například ve Varšavě vzniklo v tomto období průměrně deset bytů na tisíc Varšavanů.
Divoká privatizace
Zaostává především rozvoj bytového fondu města, který se v minulosti naopak ztenčoval. „Praze dlouho chyběla sebevědomá bytová politika. Přednost dostávaly pouze soukromé
zájmy, trh a razantní privatizace v 90. letech. Obecní bytový fond se zmenšil ze 194 tisíc bytových jednotek v roce 1991 na pouhou pětinu. Městské části navíc s byty zacházely rozdílně,“popisuje dosluhující náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).
Jedním z nástrojů, kterými chce město situaci zlepšit, je Pražská developerská společnost. Hlavní město už pod ni přesunulo 600 tisíc metrů čtverečních pozemků, na kterých by v horizontu pěti až deseti let mělo vzniknout osm tisíc obecních bytů.
Nedostatek bytů už nyní vytlačil jejich ceny neúměrně vysoko, a to jak v případě koupě, tak nájmů. Ceny bytů nicméně už začínají znovu klesat vinou nedostupných hypoték a s tím spojené snížené poptávky po nich. Nedosažitelnost vlastního bydlení v Praze ale zvyšuje ceny nájmů, o které je naopak zájem vyšší.
„Za posledních dvanáct let v nově uzavíraných nájemních smlouvách vzrostla cena o 260 procent – na 360 korun za metr čtvereční. Průměrný sedmdesátimetrový byt se tak v polovině roku 2022 pronajímal už za 25 tisíc korun měsíčně,“uvádí analýza IPR.
Mezi lokality s nejdražšími nájmy patří samozřejmě centrum města, tedy Josefov nebo Malá Strana. Na třetím místě jsou ale překvapivě Lahovice a na devátém Sobín. Nejlevnější nájem se dá sehnat v Královicích a ve Slivenci.
Dostupnější příspěvek
Plánovaný stavební rozmach sice v dlouhodobém horizontu pomůže nevalnou situaci v hlavním městě zlepšit, ale Pražané akutně potřebují pomoci už nyní, kdy schopnost uplatit bydlení v metropoli postupně ztrácí i střední třída.
Pomoc Pražanům, kteří jsou na hraně bytové nouze, může příspěvek na bydlení, na který od začátku roku dosáhne větší část z nich. Vláda totiž sjednotila letitou nerovnost a nově o něj mohou žádat i pražské domácnosti, kterým na zaplacení přiměřeného bydlení nestačí 30 % jejich příjmu, stejně jako ve zbytku země. Do minulého roku byla tato hranice v Praze 35 procent.