Tanky budou. Ale kolik? A hlavně: kdy?
Tabu padlo: Ukrajina dostane leopardy a abramsy. Ale jarní ofenzivu nestihnou
Padlo zásadní tabu, Západ začne vyzbrojovat Ukrajince těžkými bojovými tanky, těmi nejlepšími, které má. Problém je, že asi nestihnou vstoupit do akce jako zásadní bojová síla už na jaře, v době předpokládané ruské – anebo ukrajinské – ofenzivy, jak se to říkalo.
Nebyla zcela splněna ani všechna ukrajinská přání. Kyjev říkal, že aby vyhrál válku, potřebuje 300 tanků. Dostane jich jen 88. Tahle cifra kolovala včera, ale je možné, že za týden už budou čísla vyšší.
Otázka je, kdy se tanky objeví na frontě. Na jaře to bude těžko. „Pravděpodobně nejsou pro nejbližší boj,“řekl o amerických abramsech ve Washington Postu jeden vládní činitel s tím, že asi nedorazí v příštích mnoha měsících.
Evropané s německými leopardy budou zřejmě pružnější, ale tanky nejsou jako servírování hamburgerů. Jejich transport na Ukrajinu a hlavně výcvik budou trvat měsíce. Každý tankista se nejdřív musí perfektně naučit to své – řidič řídit, střelec střílet a podobně. Pak se musí celá osádka secvičit, aby fungovala jako hodinky. Potom se musí čety a roty naučit taktiku boje celé jednotky – koordinaci postupu, krytí, vzájemnou podporu. Jak útočit, co dělat v obraně, co při průzkumu bojem. A technici musí zvládnout útroby toho ocelového monstra, aby ho mohli opravit na bojišti třeba i za tmy.
A právě to vysvětluje, proč Ukrajinci stáli hlavně o leopardy. Jsou jednodušší než třeba abramsy. Jsou to takové kalašnikovy mezi tanky. Důvod je zdánlivě kuriózní. Němci je zkonstruovali pro armádu záklaďáků. To znamená, že se dají snáz udržovat v provozu než jiné tanky Aliance. Abrams potřebuje spoustu logistické podpory a praxe.
A pak je tady ještě jedna přednost, možná ta největší. V Evropě je asi dva tisíce leopardů. Čili taky spousta náhradních dílů. Obojí se dá rychle převézt na Ukrajinu.
Kromě toho je provoz leopardů levnější a z vojenského hlediska šikovnější než u abramsů, které mají spotřebu skoro až na omdlení. Proto je kolem nich víc logistiky, což dělá jednotku zranitelnější.
NATO se bude na Ukrajinu skládat: Amerika pošle 31 abramsů,
Němci čtrnáct leopardů, Britové 14 challengerů. A k tomu se přidají další země s leopardy, například Polsko jich dá čtrnáct. Německo jako výrobce jim teď už dá svolení. A je v zájmu Ukrajiny, aby leopardů bylo co nejvíc. To kvůli výcviku a údržbě, protože provoz unifikované armády běží mnohem hladčeji.
Teprve se uvidí, jak to bude. A zda se z tanků stane „rozhodující úderná pěst“, jak to líčili Ukrajinci. Určitě jim dodá novou, obrovskou sílu, ale už v minulosti se ukázaly jako liché představy upínající se k tomu, že válku rozhodnou dodávky nějaké Západem odpírané „zázračné“zbraně, jako byly raketomety Himars.
Dlouhé prsty roku 1943
A ještě malý detail, jak se to nakonec s tanky vyřešilo. Ukáže, že v politice závisí na hrách s gesty dokonce i tanková rozhodnutí.
Němci s rozhodnutím vyzbrojit Ukrajinu svými tanky Leopard 2 čekali, až stejné rozhodnutí udělá Amerika se svými abramsy. Proč? Němci prostě nechtěli být první. Jakmile USA situaci „odšpuntovaly“, šlápli do toho i Němci. Mezi důvody jejich přání být až druzí je kromě pacifismu v kancléřově sociální demokracii i stále udržovaný pocit viny z druhé světové války. Proto byla těžce stravitelná představa, že německé tanky opět útočí kdesi na Donbasu na Rusy.
Druhá světová válka se tak promítla i do dění jiné války odehrávající se o osmdesát let později.