Češi se stěhují do stále menších bytů
Lidi ke snížení nároků na velikost. Navíc přibylo jednočlenných domácností.
Pokračování ze str. 1
Podíly postavených malých bytů v porovnání s třípokojovými nebo většími byty se i v regionech pohybuje od padesáti procent až po dvě třetiny srovnatelné s Prahou.
„Pokud developer staví sídliště a má to být dostupné široké veřejnosti, potom musí byty zmenšovat. Nejde ale zmenšovat donekonečna,“upozorňuje ředitel olomoucké developerské firmy Gemo.
Počty dvou- a třípokojových bytů jsou podle něj v projektech jeho společnosti, která staví kromě Olomoucka i v Ostravě, zhruba stejné. Byty s více pokoji si přitom lidé pořizují hlavně k vlastnímu bydlení, kdežto dvoupokojové byty bývají často investicí pro mohovitější. Člověk své volné prostředky použije k nákupu nemovitosti, kterou následně nabízí k nájemnímu bydlení.
V Praze se v posledním čtvrtletí minulého roku prodalo podle statistik developerských společností Central Group, Skanska a Trigema 550 bytů. Z nich bylo 24 procent jednopokojových, 42 procent bytů s dispozicí 2+kk a 24 procent tvořily třípokojové byty.
Byty se budou zmenšovat dál
V projektech zaměřených na cenově nejdostupnější bydlení ovšem byty se skromnějšími dispozicemi dominují. „Ne každý má šest milionů, aby si mohl pořídit osmdesátimetrový byt,“uvádí Robert Štěpáník, majitel stavební firmy Stavo Invest. Ta v Suchém Vrbném na východním okraji Českých Budějovic staví dům o deseti bytech. Pouze jeden z nich je přitom větší než 2+kk. A v rámci tohoto projektu také jediný, který ještě nemá kupce.
„Zmenšování“nabízených bytů na českém trhu přitom nejspíš bude pokračovat. Přispívá k němu i skutečnost, že z tuzemského trhu zmizela spousta zahraničních zájemců, jak developeři v posledních několika letech zaregistrovali.
První odliv nastal během covidových karantén, druhý přišel s válkou na Ukrajině. Zastavily se prodeje jak západní klientele, pro kterou jsme příliš blízko válečné zóny, tak východní klientele, která má v současnosti jiné starosti,“uvedl majitel Central Group Dušan Kunovský.
Dědictví Rakouska-Uherska
Ať už se staví byty velké, anebo malé, zejména v hlavním městě jejich nedostatek přetrvává. Příčiny jsou všem zřejmé – staví se málo a povolovací proces trvá zhruba osm až deset let. Úzká nabídka bydlení pak tlačí ceny nahoru, a to jak nových bytů, tak starších. K tomu se navíc v posledním roce přidalo zdražování stavebních materiálů.
Jak ovšem upozorňuje Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR, v Praze bylo málo bytů už za první republiky. „Bytový standard pro široké vrstvy byl ve srovnání s poměry jinde ve střední Evropě, například v Německu, velmi nízký. A to je problém ještě z dob před první světovou válkou,“řekl MF DNES Franc.
Třeba Vídeň zatížená obdobným dědictvím Rakousko-Uherska dokázala standardy bydlení zvednout už po první světové válce díky rozsáhlé bytové výstavbě, kterou tehdy iniciovalo město. Československo si muselo počkat.
Ztrátu oproti cizině se alespoň částečně podařilo dohnat teprve v první polovině sedmdesátých let, kdy se v Praze začala ve velkém stavět panelová sídliště. Ta i přes notoricky známé nedostatky, jako byla špatná zvuková izolace, přinesla lepší standardy bydlení. Každý byt měl vlastní koupelnu, ústřední topení a také na svou dobu slušnou výměru ve čtverečních metrech.
Nových bytů se v Praze podle statistik společností Skanska, Trigema a Central Group dohromady v loňském roce prodalo 3 100, což představovalo meziroční pokles o 60 procent. Ještě pesimističtější data přinesl konkurenční developer Ekospol, který hovoří jen o 2 400 prodaných nových bytech. Rozdíl podle mluvčího Ekospolu Filipa Sušanky spočívá v tom, že jejich statistika nezahrnuje kompletní rekonstrukce a chybějí v ní byty v domech, které mají méně než pět jednotek.
Navzdory slabší poptávce, způsobené zdražením hypoték kvůli vyšším úrokům, průměrná cena nového bytu vzrostla o 2,5 procenta. Zákazníci v Praze platili bezmála 152 tisíc korun za metr čtvereční.
Přes zpomalení prodejů se developeři shodují na tom, že ceny nových bytů letos neklesnou. Důvodem jsou podle nich zvýšené náklady na výstavbu, do nichž se promítá zdražení stavebních materiálů, prací a energií, vyšší ceny pozemků i nedostatek pracovní síly ve stavebnictví. Zájem o nové bydlení je navíc podle Kunovského z Central Group stále velký a nových bytů je na trhu nedostatek.
„Poptávka je odložená. Oživení trhu očekáváme v jarních měsících a zásadní příští rok, kdy by se už úroky hypoték mohly snížit ke třem procentům. To už by měsíční splátky hypotéky mohly být nižší než nájemné,“domnívá se Dušan Kunovský.
Pokud developer staví sídliště a má to být bydlení dostupné široké veřejnosti, potom musí byty zmenšovat. Nejde ale zmenšovat donekonečna.