Začleňování dětí se lepší
Kytičku paní učitelce a pak už jen napětí, co je na slavnostním listu papíru, který vytáhne z desek. Takový je častokrát prožitek dětí z předávání vysvědčení, který však s přibývajícími roky ve školní lavici zevšední. Pro tisíce ukrajinských dětí, které do Prahy musely uprchnout před válkou v rodné zemi, je však dnešek výjimečný. Dostanou totiž vysvědčení za pololetí, které jako první strávily úplně celé ve třídách pražských škol.
Počet žáků z Ukrajiny kopíruje celkový trend uprchlické problematiky v metropoli. V Praze podle dřívějších vyjádření dosluhujícího primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) v současnosti pobývá dvakrát více běženců než v ostatních regionech České republiky. To se promítá i do počtů ukrajinských školáků.
„Od počátku válečného konfliktu na Ukrajině dne 24. února 2022 bylo do pražských základních škol umístěno cirka 8,5 tisíce ukrajinských žáků. Praha tak obsadila prvenství mezi kraji s největším podílem ukrajinských dětí v ZŠ,“vysvětluje mluvčí magistrátu Tadeáš Provazník.
V souvislosti s uprchlickou vlnou metropole navýšila počet míst ve školách. „Většina městských částí v Praze, které zřizují ZŠ, navýšila podle svých možností v souladu s takzvaným zákonem Lex Ukrajina kapacity svých škol o více než dva tisíce míst,“říká Provazník.
Rozmístění ukrajinských žáků do škol se přitom odvíjí od velikosti jednotlivých městských částí a počtu tamních základních škol. „Zároveň hraje velkou roli lokalita, v níž ukrajinští uprchlíci aktuálně bydlí, neboť je z jejich strany logicky upřednostňována lokalita, kde žijí a školu mají nejblíže svému bydlišti. Největší procento těchto dětí tak vykazují například Praha 4, Praha 10, Praha 13 a také centrální části Prahy, jako jsou třetí nebo pátá městská část,“dodává.
Místo němčiny čeština
U školní docházky dětí z Ukrajiny je rovněž klíčové jejich rozmístění do jednotlivých tříd mezi české děti. Nevznikají tak čistě cizojazyčné třídy a kontakt s českými vrstevníky napomáhá jejich celkové integraci. Pomůckou pro školy i učitele je pak Metodický materiál ministerstva školství komentující zákon Lex Ukrajina. Jako celek slouží všem školám a školským zařízením a některé jeho konkrétní části zároveň cílí přímo na mateřské, základní, střední i vyšší odborné školy. Ředitelům umožňuje přizpůsobit strukturu výuky potřebám dětí uprchlíků.
To se promítá i do podoby dnešního vysvědčení, kdy malí Ukrajinci nemusí z některých předmětů vůbec dostat známku, nebo ji může plně nahradit slovní hodnocení. „V té metodice se jasně hovoří o tom, že ty děti se nemají porovnávat s našimi žáky a jejich znalostmi. Máme přihlížet k tomu, že přišly z úplně jiného prostředí, z jiného vzdělávacího systému,“popisuje způsob, jak se s nestandardní situací popasovali v Základní škole Slovenská na Vinohradech, kterou navštěvuje 36 Ukrajinců, její ředitelka Hana Žampová.
Tato škola se vydala cestou neznámkovat za každou cenu. „U nás ukrajinské děti nebudeme z některých předmětů klasifikovat a budeme shovívaví. V první třídě dostanou všichni hezké známky, nebudeme je děsit nějakými neúspěchy,“uvádí Žampová.
Velmi důležité jsou podle jejích slov i dodatečné hodiny výuky českého jazyka, které děti navštěvují během výuky i mimo její rámec. „Dětem poskytujeme hodně doučování, například z češtiny. Dále se u nás neučí druhý cizí jazyk, ten vůbec nebudou na vysvědčení mít. To také podle metodiky smíme udělat. Místo něj mají děti hodiny češtiny navíc,“říká.
Pozitivně hodnotí i samotné jazykové zlepšování mladých uprchlíků. „Myslím si, že je to na dobré cestě. I pedagogové, kteří se jim věnují ve speciálních hodinách na český jazyk, kvitují velký progres. V kolektivu mezi dětmi je to také bez problému,“dodává Žampová.
Chybí dobrovolníci
Ukrajinští školáci mají možnost využít i mimoškolní doučování. To v Praze organizuje například Člověk v tísni. Podle Františka Pethö, koordinátora pražské pobočky týmu SOS Ukrajina, je zájem o doučování stále velký. Problém však podle něj představuje nedostatečný počet dostatečně kvalifikovaných lidí, kteří jsou ochotní se nadstandardní výuce věnovat.
„Narážíme i na kapacity našich dobrovolníků. Důležitým předpokladem je totiž nejen znalost doučovaného předmětu, ale samozřejmě i českého a ukrajinského jazyka. To má vliv na počet zájemců o dobrovolnictví,“komentuje Pethö.
Ne všem žákům se ale daří nápor nového prostředí a jazyka zvládnout stejně úspěšně. „Doučování je zpravidla velice individuální proces. Ne každý žák se dokáže rychle ‚rozmluvit‘. V takových případech jsme moc rádi, když se podaří vhodně propojit dvojici, která prvotní těžkosti společně překonává,“uzavírá Pethö.