Hostování? Já zůstanu! A ze slávisty Juráska je kometa
Mohl si vybrat tu jednodušší cestu. Tu, kterou by zřejmě na jeho místě volilo devět fotbalistů z deseti. Nikdo by mu to nevyčítal, naopak.
Když se v létě ozvaly Teplice, že by slávistu Matěje Juráska braly na hostování, trenérům se líbilo, že se nadaný teenager otrká v lize. V prostředí, kde tolik nehrozí, že ho převálcuje drsná konkurence, a kde je šance, že bude vynikat a zlepšovat se.
Juráskovi to ovšem tak lákavě neznělo. Když s koučem Trpišovským probíral, co dál, vylétlo z něj: „Trenére, ale já už bych chtěl hrát tady. Ve Slavii.““
Možná byste to do Juráska neřekli. Na první pohled vypadá zakřiknutě, v televizních rozhovorech dlouho nervózně uhýbal očima a tvářil se skoro až nešťastně.
Jenže jak jde o fotbal, se sebevědomím nemá problém. Už pár týdnů se ukazuje, že v létě devatenáctiletý čipera situaci vyhodnotil správně. Naposledy zářil v neděli, kdy jako náhradník dvěma góly jistil vysoké vítězství 5:1 nad Jabloncem.
Tentokrát už před kamerami vykouzlil i úsměv a celkem suverénní hodnocení: „Jsme na čele ligy, vedeme o bod, tak snad to tak bude aj na konci sezony.“
Moravismus prozradí, že Jurásek není slávistickým odchovancem. Do patnácti se rozvíjel v Karviné, ale v sedmnácti už debutoval v lize v sešívaném dresu. Obouchával se na hostování v druholigové Vlašimi* a znovu v Karviné, chvíli trvalo, než si na dospělácký svět zvykl.
„Do Vlašimi šel poprvé ještě z dorostu, takže hned nezářil,“vybavuje si Přemysl Kovář, ještě nedávno slávistický gólman, nyní především manažerská spojka právě s Vlašimí. „Seznamoval se s chlapským fotbalem, výkony létaly nahoru dolů, což je u mladých běžná věc. Chtěli jsme ho ve Vlašimi dál mít pod dohledem, ale ozvala se Karviná, což byla lákavá ligová šance.“
Jenže zpátky doma Jurásek narazil. Za půl roku ani jednou nebyl v základní sestavě, sbíral jen štěky. Proto se rád předčasně vrátil do Vlašimi, se kterou mezitím Slavia navázala úzkou spolupráci.
„Přišel nabitý energií,“vzpomíná Kovář. „Úplně jiný, než když jsme si volali v době, kdy se trápil v Karviné. Tam si uvědomil, v čem má rezervy, a začal na nich makat. Věděl, že se vrací mezi své, byl natěšený, odhodlaný, na hřišti to bylo znát. Hned z něj byla opora, hodně pomohl ke druhému místu a baráži.“
Ve Slavii se na něj pochopitelně nezapomnělo a co se dělo v létě, to už víte. Jurásek v první polovině sezony zabral ještě víc, takže když šéfové v zimní pauze řešili, jestli pustit konkurenta Usora do rakouského Lince, moc neváhali. Náhradu měli dobře připravenou.
„Běžecky a silově je o sedmdesát procent jinde, než byl před dvěma lety,“básnil Trpišovský, když Juráska sledoval během soustředění v portugalském Lagosu. „Posouval se postupně, hledal různé způsoby tréninku, ideální váhu, poměr svalové hmoty vhodný pro svůj styl. Je extrémně rychlý, takže potřeboval, aby mu zůstala dynamika, ale zároveň aby zvládl vytrvalostní požadavky, intenzitu. Tím vším jsme si s ním prošli – a teď je z něj příklad pro všechny mladé kluky. Má skvěle našlápnuto. Když se nezraní, může z něj být kometa.“
Trpišovský chválí často a rád, ale když ho slyšíte mluvit o Juráskovi, máte dojem, že tohle je opravdu něco extra. Výjimečný případ, osud, na kterém mu záleží.
V mladším z dvojice slávistických jmenovců rozpoznal hráče, kterých se v Česku moc nerodí: rychlý, technický, silný jeden na jednoho, výborná střela. Tipnete si, od koho se Jurásek snaží odkoukávat?
„Odmala vzhlížím k Messimu,“prozradil před pár dny v rozhovoru pro klubovou televizi. „Jsme sice jiné typy, ale z jeho stylu bych si určitě rád něco vzal.“
Tak tomu se říká smělý cíl.