Útoky nožem v Evropě? „Jsou jen frustrovaní“
Zabránit násilí by mohly deportace násilnických imigrantů, to se ale nedaří
Ty zprávy vždy přicházejí v rychlém sledu, jako by se útočníci navzájem inspirovali.
V pondělí poslal madridský soud do vazby marockého džihádistu, který při útoku nožem zabil španělského kostelníka a zranil několik dalších lidí. Ve stejnou dobu pobodal 30letý muž v bruselském metru tři lidi, podle policie jí byl znám, víc k jeho identitě zatím neuvedla.
Německo se vzpamatovává z útoku 33letého Palestince, který ve vlaku nožem zavraždil mladý německý pár, 17letou dívku a jejího 19letého přítele. Před britským soudem v Salisbury stanul ve stejnou dobu 21letý Afghánec, který ubodal mladého Brita.
Ve Francii pobývají ve vyšetřovací vazbě jeden Alžířan a jeden Kosovan, kteří napadli nožem v Paříži a ve Štrasburku náhodné chodce. Před dvěma měsíci ubodal muž s výkřikem Alláhu akbar bruselského policistu.
Evropa trpí tímto násilím, páchaným převážně islámskými radikály, kteří přicházeli migračními trasami, nejméně od roku 2014.
Za tu dlouhou dobu nabídli politici podporu rodinám obětí i mnohá ujištění, že se podobné scény nesmějí opakovat. A výsledek?
Je téměř nulový. V minulých letech se opakovaně stávalo, že podobné útoky páchali džihádisté, kteří by podle platných norem buď měli být v hledáčku policie, a nebo měli být dávno vyhoštěni. Nedaří se ani jedno.
Mainstreamová západní média se obvykle soustředí na osobnost pachatele, přinášejí rozhovory s psychology, kteří nabízejí různé důvody, proč jsou útočníci „frustrovaní“, popřípadě ve „špatném psychickém stavu“, a dodávají, že mají za sebou „traumatizující zkušenosti“
z neklidných zemí svého původu. O obětech se pietně mlčí.
Teď ale zazněly i jiné hlasy. Hledají způsoby, jak útokům zabránit.
Třeba britský týdeník The Spectator líčí, jak připravoval před čtyřmi lety bombový útok na londýnské metro teprve 18letý irácký uprchlík Ahmed Hassan. Policie se mocně omlouvala, že jej nedokázala identifikovat jako vážnou hrozbu, přestože indicie po ruce byly.
Britské úřady rovněž nedokázaly identifikovat zmíněného vraždícího Afghánce ze Salisbury, který už předtím zabil dva krajany v Srbsku a úřady obelhal tvrzením, že je mu teprve 14 let. „Evropští lídři ve své odpovědnosti selhali,“konstatuje titulek z The Spectator.
Stejné pochyby trápí i Němce. Tamní úřady k vraždícímu Palestinci uvedly, že „byl stíhán kvůli několika trestným činům včetně vyhrožování, ublížení na těle, poškozování cizí věci, krádeže i sexuálního obtěžování“. Byl třikrát trestán, podle úřadů prý přesto „nebyl intenzivním pachatelem trestných činů“. Proto na něj byl zrušen zatykač, protože si odpykal trest ve vazbě.
Téma je v Německu o to citlivější, že dozníval otřes z nebývale brutálního činu, který tam zažili v bádenském Illekirchbergu v prosinci. Mladý eritrejský imigrant ubodal jednu 14letou dívku cestou do školy, další dvě vážně zranil.
Psycholog palestinského původu Ahmad Mansour uvedl, že Německo má problém s lidmi, kteří „přicházejí hledat ochranu a přitom hostitelskou zemí pohrdají“. Podle něj je třeba u nich zvažovat duševní onemocnění, ale stejně tak i vliv násilnických ideologií.
Co s tím? Politici z vládní koalice, ze stran FDP a Zelených, chtějí větší počty policistů na nádražích. Bohužel je zjevné, že policisté nemohou být úplně všude.
Jako jediné řešení se jeví prevence a včasné deportace nebezpečných imigrantů, u nichž hrozí recidiva. Tomu se ale vzpírá ministryně vnitra za německou levici (SPD) Nancy Faeserová. Místo útoků ani nenavštívila. Tak se stalo, že v Illekirchbergu pobývá na svobodě třeba Afghánec odsouzený za znásilnění. „Je zvláštní, že Faeserová se drží bezpečně stranou od těchto problémů,“napsal Die Welt.