Lze vydělat na rozdělení ČEZ?

Akciím společnosti ČEZ se daří. Jejich cena už vzrostla až na 930 korun za jednu, nejvýše od loňského února. Má pro řadového investora smysl do nich investovat i nyní?

Za markantním růstem ceny akcií ČEZ, který citelně předčí vývoj souhrnného indexu evropských energetik, do značné míry stojí spekulace, že Fialova vláda v tichosti připravuje rozdělení podniku. A že stát by v takovém případě nabídl menšinovým akcionářům v rámci výkupu akcií zajímavý „bonus“nad tržní cenou.

O dělení polostátního energetického kolosu se uvažovalo už v roce 2017, v souvislosti se zamýšlenou výstavbou nových jaderných bloků. ČEZ se tehdy měl rozdělit na takzvanou konvenční část a část regulovanou. Konvenční část měla obsahovat uhelné a jaderné elektrárny, a to včetně nově stavěných bloků. Regulovaná část pak distribuci, prodej a také výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Stát měl podle plánu v konvenční části odkoupit zhruba 30procentní podíl od menšinových akcionářů a kompletně ji tak ovládnout. V regulované části měl díl svého celkově zhruba 70procentního podílu naopak prodat a ponechat celý takovýto balík akcií na burze.

Lze předpokládat, že nyní zvažované dělení ČEZ by probíhalo podle podobného scénáře. Důvod je dnes ale poněkud jiný. Nikoli

primárně výstavba nového jádra, ale příliš vysoké ceny elektřiny.

Riziko a bolehlav

Jestliže by stát plně ovládl výrobní část ČEZ, tedy tu „konvenční“z doby před šesti lety, bude moci snáze ceny elektřiny regulovat a snižovat je tak domácnostem i firmám. Žádný jiný akcionář by mu do toho už jako nyní nemohl mluvit, protože by ani žádný jiný neexistoval. Nikdo by výhledově vládě nemluvil ani do výstavby nových jaderných bloků, jichž je po invazi Ruska na Ukrajinu třeba více než kdykoli předtím.

Akcie na úvahy o rozdělení společnosti ČEZ reagují příznivě, jelikož výstavba jaderných bloků představuje nesmírně rizikovou záležitost. Pokud by ji však na sebe po rozdělení ČEZ kompletně vzal stát, menšinovým akcionářům odpadne potenciální bolehlav. Navíc stát by v rámci dělení mohl za konvenční část nabídnout menšinovým akcionářům poměrně zajímavou cenu – tedy poměrně citelnou přirážku k tržní ceně, onen „bonus“.

Ta část ČEZ, jež by zůstala na burze, ona „regulovaná“z doby před šesti lety, by si kvůli svému zaměření na obnovitelné zdroje, jež je třeba jako jádro dále a důrazněji rozvíjet, udržela z pohledu investorů atraktivitu. Ve spojení s distribucí a prodejem, které těží z vysokých cen elektřiny, jež poměrně vysoké zůstanou i v příštích letech, by tak šlo o stabilní dividendový titul.

Spekulaci, že dělení ČEZ je na spadnutí už letos, dala minulý týden zřetelnější obrysy informace člena legislativní rady vlády Petra Bezoušky, že tato rada v rovině paragrafů pro rozdělení ČEZ „připravuje půdu“.

Projednávala totiž novelu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. „Ke schválení rozdělení ČEZ má stačit 85 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě,“informoval na svém facebookovém profilu Bezouška. Dosud je třeba 90 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.

Realita valných hromad ČEZ je ovšem taková, že snížení na 85 procent by mělo stačit k tomu, aby si stát sám schválil rozdělení podniku. To proto, že vlastní přibližně 70procentní balík akcií ČEZ a vzhledem k roztříštěnosti menšinových akcionářů by to zřejmě dostačovalo k ovládnutí valné hromady.

Premiér Fiala začátkem roku uvedl, že stát zamýšlí získat větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou. Už loni na jaře se spekulovalo o tom, že rozdělením ČEZ, zhruba v konturách plánu z roku 2017, by stát mohl plně ovládnout část podniku zodpovídající za jadernou energetiku nebo výrobu a cenotvorbu elektřiny a potenciálně také její distribuci. Stát by to dle tehdejších propočtů vyšlo minimálně na 200 až 250 miliard korun. Počítá se totiž se zmíněnou přirážkou pro menšinové akcionáře. Ta třeba v případě loni schváleného zestátnění „francouzského ČEZ“, tedy společnosti EdF, činí více než 40 procent nad cenou akcie v okamžiku oznámení nabídky odkupu.

Druhá část rozděleného ČEZ, zahrnující tedy například segment obnovitelných zdrojů, by zřejmě zůstala v alespoň částečném vlastnictví soukromého kapitálu a dále by se s ní obchodovalo na burze.

Nečekejte terno

Právě vidina přirážky k výkupní ceně minulý týden mocně poháněla akcie ČEZ k několikaměsíčnímu maximu. Experti jsou však zdrženlivější. Svoji analýzu vyhlídek podniku minulý týden zveřejnila i Česká spořitelna. Cílovou cenu akcií ČEZ, tedy nejpravděpodobnější cenu za dvanáct měsíců, snížila z 920 na 917 korun. Doporučuje akcie podniku pouze „držet“, tedy ani neprodávat, ale ani nenakupovat.

Americká banka Morgan Stanley začátkem ledna snížila dvanáctiměsíční cílovou cenu ČEZ z více než 1 000 korun na pouhých 690 korun. Jejím doporučením je snížení zastoupení akcií ČEZ v portfoliu. První zákulisní informace o tom, že vláda připravuje konkrétnější kroky vedoucí k potenciálnímu rozdělení ČEZ, se přitom objevily už loni v prosinci, před Vánocemi. Morgan Stanley už tedy také mohla při stanovení svého doporučení s touto informací pracovat.

I když tedy akcie ČEZ rostou, drobný investor by měl být na pozoru. Nakonec to žádné „terno“být nemusí. Alespoň tedy ne v nadcházejících měsících.

Vidina přirážky k výkupní ceně mocně pohání akcie ČEZ k maximu. Experti jsou však zdrženlivější.