Malé kluby v obavách

Menší kluby a sportoviště si stěžují na nedostatečnou podporu od města. Bojí se také další změny v dotačních pravidlech s novým vedením magistrátu.

Některá pražská sportoviště nyní praskají ve švech, podle posledního výzkumu společnosti Multisport jsou to nejčastěji posilovny, bazény, také provozovatelé raketových sportů a míčových her. Lidé nejčastěji chodí do vnitřních sportovišť, největší nápor očekávají fitness centra v březnu, stejně jako tomu bylo před rokem.

Redakce MF DNES oslovila několik desítek zástupců napříč sportovním spektrem v metropoli s dotazem, jaké faktory jejich provoz nyní nejvíce ovlivňují.

Někteří respondenti, především z řad menších jednot a sportovišť, si stěžují na podporu od města. S blížící se novou radou města totiž očekávají další změny v rozdělování městských peněz do sportu, což s sebou přináší nejistotu. Rozdělování městských peněz klubům a sportovištím naposledy změnil pirátský radní pro školství a sport Vít Šimral po otevření kauzy údajně nezákonně udělovaných sportovních dotací. Nový radní může nově nastavený mechanismus opět přenastavit podle svého uvážení. Kluby přitom mnohdy mají připravené projekty, ve kterých s udělením dotací počítají.

„To, jak bezvládí v metropoli ovlivní podporu sportu, zjistíme až na jaře, kdy se bude rozhodovat o přerozdělování financí pro jednotlivé sportovní svazy. V našem sportu panuje velká obava, že opět dojde k upozadění menšinových sportů, mezi které bohužel patříme,“ sděluje Tereza Lee Neumannová, z klubu korejských bojových umění Taehan Praha, kam chodí trénovat desítky dětí.

Zástupci města již před koncem roku uvedli, že na „malé“sporty myslí. „Základním kritériem pro rozdělování grantů zůstává velikost sportující mládežnické základny tak, abychom odpovídajícím způsobem podpořili jak velké, tak malé sporty,“vysvětlil končící radní Vít Šimral (Piráti). Celkovou částku na podporu sportu pro letošní rok navýšil magistrát o pětatřicet milionů na celkem 388 milionů korun

Návyky se pomalu mění

Zástupci malých i velkých sportovišť v odpovědích kromě zatím nezkrotné inflace a drahých energií zmiňovali také změnu návyků ve společnosti, která se odráží v návštěvnosti sportovních zařízení.

„Myslím, že největším problémem je neochota mladých se moc hýbat. Jejich svět je svět sociálních sítí. Praha by mohla kluby podpořit finančně, ale také informacemi o jejich existenci,“míní Antonín Blomann, předseda spolku Fox-klub Praha, který provozuje rádiový orientační běh a trénuje v tělocvičně v Praze 12.

Klubům vadí také administrace podpory sportu od města, respektive fakt, že nejvíce Praha podporuje sportoviště ve svém vlastnictví. „Podpora města je jen pro jeho majetky, ne pro ty v soukromých rukách, kterých je mnoho,“stěžuje si Stanislav Vidím z I. Královského lukostřeleckého klubu.

Více jistoty by ocenili také veslaři. Ti mají rovněž největší obavy z přidělování dotací, což souvisí s politickou situací. „Dobré by bylo vědět výši přidělených dotací pro daný rok dříve. Nejlépe ještě ke konci předešlého roku,“říká Monika Perglerová, trenérka z Českého veslařského klubu Praha.

Do posilovny s dědou

V prvním kvartálu roku Češi nejvíce navštěvují posilovny. Ty dle průzkumu Multisportu tvořily v roce 2022 celkem 32 procent vstupů majitelů se sportovní kartičkou. Populární byly také bazény a wellness centra s podílem patnácti procent vstupů.

„Posilovny dotace od státu ani magistrátu nevyužívají, mají jiný podnikatelský záměr. Pokud by bez peněz z eráru nepřežily, bylo by to vidět na jejich infrastruktuře a Pražané by jejich služby tolik nevyužívali,“vysvětluje Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness.

Lidé v metropoli začali dle Havrdové do fitness center chodit minimálně ve stejném počtu jako před pandemií koronaviru, nově chodí do těchto zařízení i senioři a teenageři.

„Hodně se zvedla poptávka po individuálních lekcích, a to i pro starší klienty, kterým cvičení pomáhá udržet se v psychické i fyzické kondici,“uvádí Havrdová a dodává, že posilovny v metropoli průměrně podražily o deset až patnáct procent.

Přestože některá sportoviště mají takřka naplněnou kapacitu, zájem lidí podle dat mírně poklesl. „Lidé se po covidové uzávěře stále nevrátili do svých předtím zajetých kolejí,“říká Miroslav Rech, CEO společnosti Multisport Benefit. S tím souvisí i relativně nové vyvrácení „efektu ledňáčků“. Lednovou návštěvnost převyšuje ta březnová v průměru posledních čtyř let o 7 procent.

Potvrzuje to také František Hadaš, předseda SK Start Praha, který má tenisové kurty, stolní tenis či lukostřelbu. „Dříve tomu tak bylo, letos je situace jiná a vyšší počet ledňáčků opravdu není. Lidé asi přestali věřit na předsevzetí,“říká Hadaš.

„Praha by mohla kluby podpořit finančně, ale také informacemi o jejich existenci.“

Antonín Blomann, předseda spolku Fox-klub Praha