Diabetických nohou přibývá. Jak lze předejít amputaci?
VČesku dramaticky stoupá lidí, kterým lékaři diagnostikují cukrovku. V zemi jich žije už přes milion, podle odhadů by jejich počet měl do roku 2030 stoupnout na téměř 1,3 milionu. Každoročně u nás přibude zhruba 30 tisíc nově diagnostikovaných pacientů s diabetem. Ve věku nad 65 let už nemocí trpí každý třetí.
„Ruku v ruce s větším výskytem diabetu přibývá onemocnění nohou. Syndromem diabetické nohy trpí zhruba každý čtvrtý cukrovkář. Sedm procent případů končí amputací nohy,“řekla MF DNES Vladimíra Fejfarová, vedoucí podiatrické skupiny Kliniky diabetologie IKEM. Klíčovým rizikovým faktorem je podle ní diabetická neuropatie, kdy pacienti v noze nemají cit a nevšimnou si poranění. Dále syndrom nejvíce hrozí lidem trpícím nedokrevností (ischemickou chorobou) a deformitami nohou.
Příspěvky na pedikúru
„Když už se syndrom rozvine, musíme pacienta léčit poměrně agresivně. Cílem je především zabránit amputaci,“říká Fejfarová. Lékaři v pražském IKEM využívají například různé metody, jak zjistit zatěžování nohy, jako jsou digitální pedobarografy (chodníky). Léčí se i pomocí rázových vln, aplikací kmenových buněk, oxygenoterapií či larvální léčbou. Nohy v mnoha případech lze zachránit rovněž plastikami tepen. Hojně se dále využívají speciální ortézy, dlahy a pomůcky, které snižují tlak na chodidla.
Na zhoršující se vývoj počtu diabetických nohou reagovala i Všeobecná zdravotní pojišťovna, která od ledna začala přispívat klientům s cukrovkou tři tisíce korun na odbornou přístrojovou pedikúru nebo ošetření zdravotní sestrou s podiatrickým kurzem. Další tři tisíce korun mohou diabetici využít na nákup pomůcek, jako jsou dezinfekce, speciální gely či krémy, glukometry a příslušenství k nim, testovací proužky či inzulinová pera.
„Situace se dlouhodobě nevyvíjí vůbec dobře. Lidé tloustnou, s čímž souvisí přírůstek pacientů s cukrovkou 2. typu a s tím spojených přidružených onemocnění,“říká Ondřej Vrtal, vedoucí diabetologického centra Nemocnice České Budějovice. Podle něj za neustálým nárůstem počtu pacientů stojí zejména špatná životospráva.
Mezi nejmodernější léky na cukrovku patří takzvané glifloziny. „Dávají smysl obzvlášť u těch, kteří ještě nemají orgány nevratně poškozené. Léky jim navíc pomáhají zhubnout, což je může vést k lepší životosprávě a celkově zlepšit jejich stav,“tvrdí Vrtal. Glifloziny však užívá pouze asi 10 procent pacientů. Důvodem jsou omezení určující, v jakém stavu musí pacient být, aby zdravotní pojišťovny jeho léky uhradily. Podmínky pojišťoven jsou podle Vrtala v Česku nastaveny příliš přísně.