Alice Masaryková se stala „první dcerou“

Pozice první dámy nebyla v Československu a není ani v Česku nijak zákonně ukotvena. Vždy šlo pouze o neformální reprezentační roli vycházející ze zvyklostí.

Tou první „první dámou“byla manželka T. G. Masaryka Charlotta. Američanka se angažovala v ženském hnutí – bojovala za všeobecné volební právo. Za války ale byla stižena mrtvicí a projevila se u ní duševní nemoc. S pokračující chorobou převzala reprezentativní úlohu první dámy „první dcera“

Alice, poslankyně a předsedkyně Červeného kříže.

Byla to ale až Hana Benešová, která vytvořila představu o československé první dámě jako vzdělané a okouzlující manželce ministra zahraničí a posléze prezidenta Edvarda Beneše.

Za 2. republiky a Protektorátu ji vystřídala Milada Rádlová, „první dcera“prezidenta Emila Háchy. Věnovala se především charitativní činnosti, podporovala odboj a opatrovala nemocného otce. Marta Gottwaldová se snažila napodobit noblesu Benešové, ale snaha bývalé prostitutky nechat se oslovovat „milostivá paní“působila komicky. I v létě nosila kožešinový límec. Z šedi totalitních dam pak vystoupila až Irena Svobodová, která se podílela na projektu SOS dětských vesniček.

V ústraní se držela i Viera Husáková. Za svou pozici ale nepřímo zaplatila životem. Když si v bardějovských lázních zlomila ruku, bylo rozhodnuto o jejím převozu do Bratislavy. Vrtulník s ní ale havaroval a Husáková zahynula. Intenzivně se charitě opět věnovala až Olga Havlová. Kromě toho zvelebovala Pražský hrad a Lány.

V tom ji následovala i Dagmar Havlová. Doprovázela manžela při jeho pracovních povinnostech a začala se věnovat charitě.

Další výraznou postavou byla Livia Klausová. Angažovala se v charitě a podílela se na obnově lánského zámku, kde příležitostně prováděla i veřejnost.

Naopak současná první dáma Ivana Zemanová opět patří mezi ty nevýrazné. (row)