Česku dál ujíždí zelený vlak

Železnice jako bezemisní alternativa k automobilové přepravě má v Evropě zelenou, ale Česku v jejím rozvoji vlak stále ujíždí. Přitom je jasné, že kdo dnes nezaspí, bude vítězem zítřka.

Železniční doprava je vhodnou bezemisní kapacitní alternativou k té automobilové. I díky tomu má dnes u evropských lídrů podporu. Zásluhou nízkých emisí a snižování závislosti na dovozu fosilních paliv se jedná o jednu ze strategických priorit Evropské unie. Zároveň má doprava a její zelená transformace podle studie McKinsey do roku 2030 potenciál výdělků v přepočtu neuvěřitelných 54 až 64 bilionů korun.

I proto je podpora Evropské unie a její ambice v dekarbonizaci přepravy zboží odůvodnitelná z hlediska transformace průmyslových odvětví i z důvodu ekonomického potenciálu. Rovnice je jasná: kdo nezaspí, bude vítězem zítřka.

My jsme ovšem v České republice pozadu, byť snaha to změnit tu je. Otázkou zůstává, jestli pro to děláme dost. Přitom chytré investice mohou snížit mezeru v produktivitě Česka oproti zbytku Evropské unie a zvednout průměrné platy i o desítky procent. Proto s masivními investicemi, mimo jiné i do rozvoje železniční infrastruktury, nesmíme otálet. Proč? Unikají nám totiž byznysové příležitosti a peníze. Pokud jsou aktuální predikce přesné, potom do roku 2050 bude čtvrtina zaměstnanců na světě pracovat právě v „zelených“odvětvích. Kam právě koleje a vlaky patří.

Celkový podíl přepraveného zboží po železnici činil v rámci Evropské unie v roce 2018 18,6 procenta. Ambicí je toto číslo každý rok zvyšovat. Dává to velký smysl. Železniční doprava má devětkrát nižší emise oxidu uhličitého než silniční a je i šestkrát méně energeticky náročná. Navíc představuje pouze dvouprocentní podíl energetické náročnosti na celkové přepravě, byť přepraví několikanásobně větší objem zboží.

O peníze jde až v první řadě

Realita neodpovídá očekávání. Podle údajů Eurostatu číslo kleslo na 16,8 procenta. Je to paradox. Máme jasnou podporu Evropské komise i států Evropské unie, ale progres chybí. Cílem EU je do roku 2030 podíl přepravy zboží na kolejích zvýšit na 30 procent na úkor přepravy automobilové. K cíli ale momentálně nesměřujeme. A unikají nám obrovské peníze, které můžeme díky transformaci průmyslu získat. Více než kdy jindy si musíme uvědomit, že moderní bezemisní ekonomika není jen aktuálním trendem, ale také možností ohromné finanční injekce pro státní kasu.

Proč jde trend opačně oproti očekávání? Odpověď můžeme zkusit najít v České republice. Máme nejhustší železniční síť v celé Evropě. Zdánlivě pozitivní fakt ovšem ve skutečnosti tak veselý není. Na území Česka máme především lokálky a hlavní koridory zaostávají hluboko za evropským průměrem. Hlavním problémem je pomalá výstavba, nedostatečné investice a s oběma faktory spojená nedostatečná elektrifikace. Na území Evropské unie přesahuje průměr elektrifikovaných tratí hranici 50 procent. Ve Švýcarsku a Belgii jsou momentálně na 80 procentech. My jsme v Česku na 30 procentech. Přitom právě elektrifikované tratě přepraví nejvíce lidí i zboží. U nás jsou z výše zmíněných důvodů tyto tratě zcela přeplněné.

Investice do železniční infrastruktury jsou na západě výrazně intenzivnější než u nás, ale i přesto kapacita na železnici stále nestačí. Evropa ví, že železnice má momentálně prioritu a je potřeba ji protežovat, ale existující infrastruktura ambice politiků nestíhá. Všechny osobní i nákladní vlaky se dnes na koleje vytížených hlavních koridorů nevejdou a byznys musí hledat jiné způsoby, jak přepravit zboží. A celkový objem přepraveného zboží na železnici klesá.

Správa železnic má sice letos druhý nejvyšší rozpočet (53 miliard korun) ve své historii, ale podle Emanuela Šípa, předsedy dopravní sekce Hospodářské komory, je to stále málo. Musí se mnohonásobně zvýšit. Z odborné veřejnosti zní, že pokud chceme mít plně funkční síť vysokorychlostních tratí, musíme tuto částku investovat každý rok minimálně dalších 20 až 30 let.

Lídr nesmí zaspat

Pro dlouhodobě stabilní rozvoj dopravní infrastruktury v České republice je důležitá ambice jej skutečně chtít, připravovat a uskutečnit. Vláda schválila návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok ve výši 150,9 miliardy korun s navýšením o 27,5 miliardy korun oproti červnovému návrhu. Správa železnic získá 70,4 miliardy korun. Navíc zkraje listopadu loňského roku členové vlády podepsali memorandum s Evropskou investiční bankou o financování železničních projektů v letech 2023 až 2027 do výše 7 miliard eur. Stát také ve svém plánu dopravní výstavby na dalších deset let deklaroval, že železnice bude hrát hlavní roli.

Změna přístupu je znát a motivace vozit zboží přes železnici je mnohem větší než dříve. Pokud chceme z dané situace vzejít jako lídři moderního průmyslu i na železnici, tempo rozvoje musí být rychlejší. I díky naší podnikatelské vizi víme, že k sejmutí nálepky levné montovny nedojde jejím neustálým přelepováním lacinými proklamacemi, ale tím, že podpoříme odvětví, ve kterém si můžeme sáhnout na tolik žádaný finální produkt. S onou všemi vzývanou přidanou hodnotou.

My to umíme a nyní je na nás všech, abychom tomu šli naproti. V budoucnu se nám to mnohonásobně vrátí.

Pokud chceme být lídry moderního průmyslu i na železnici, pak tempo rozvoje musí být rychlejší.