Když ještě místo ulic divočil parlament
Nahlášená nálož semtexu při volbě prezidenta, hradní kandidát na Pankráci, pískání ve Španělském sále, prezident zvolený po devíti kolech, uražený Miloš Zeman, z hlasování odstoupivší poslankyně, za kterou se vydala domů jiná poslankyně, jestli to jen nehraje, pravidelná slova o zradě, ostudě, vyhrožování soudy… Čtvery české nepřímé, tedy parlamentní prezidentské volby, které předcházely volbě přímé, sice nebyly takovým vyhroceným všelidovým festivalem nesnášenlivosti, jaký jsme viděli v nedávných týdnech, ale divadlo to tedy bývalo...
1993 První parlamentní volbu v historii samostatné České republiky provázel fakt, že podle ústavy měly sice prezidenta volit obě komory parlamentu, Senát však v té době ještě neexistoval. V jednacím sále Sněmovny kromě toho někdo nahlásil uložení trhaviny a výbušná byla i atmosféra s výpady republikánů a jejich kandidáta Miroslava Sládka vůči Václavu Havlovi, kdy padala třeba slova o zamindrákovaném umělci apod. Havel vyhrál v prvním kole, byť 109 poslaneckých hlasů proti 91 tedy úplně zázračným vítězstvím nebylo.
1998 Při druhé volbě se už na společné schůzi obou komor parlamentu sešli ve Španělském sále Pražského hradu poslanci i senátoři. Volbě předcházely otřesy v ODS včetně takzvaného sarajevského atentátu a pádu Klausovy vlády či známý Havlův proslov o společenské frustraci a „blbé náladě“. Na prezidenta kandidující předseda republikánů Miroslav Sládek pak v té době pobýval ve vazební věznici Pankrác. A jelikož většina zamítla, aby Sládek mohl hlasovat z vězení, republikáni hned na začátku volbu zpochybnili s tím, že ji poženou k soudu. A po druhém kole ji napadli s tím, že ji ovlivnil právě hlas upřený vězněnému Sládkovi. Když pak Havlovi nadávali, že není legitimně zvolený prezident, doprovodil jejich výstup pískot první dámy Dagmar Havlové.
2003 První volba bez Václava Havla (a Miroslava Sládka). Zato s Václavem Klausem, Milošem Zemanem či Petrem Pithartem. Volba vešla do historie jako ta, kdy se prezident zvolil až na třetí schůzi a na devátý pokus. A jako ta, po níž se vytratil Miloš Zeman. Ze tří kol první volby prezident nevzešel. Ze druhé také ne, zato z Hradu zmizel právě Zeman, který neprošel hned prvním kolem, protože pro něj evidentně nehlasovala ani většina poslanců a senátorů jeho vlastní ČSSD, což jim pak měl možnost v dalších letech v různých podobách vracet. Parlamentní volba se od volby přímé lišila také tím, že do druhé či třetí volby mohli naskočit jiní kandidáti než do volby první. A tak ve druhé volbě stála proti Klausovi senátorka Jaroslava Moserová, zatímco v poslední třetí profesor Jan Sokol. I s podporou komunistů se ve třetím kole třetí volby stal prezidentem Václav Klaus.
2008 Rok, kdy názorové střety hlavních soupeřů, Václava Klause a ekonoma Jana Švejnara, daly poprvé nahlédnout do toho, jak asi budou vypadat souboje a přestřelky kandidátů ve volbě přímé, i když to tedy bylo nahlédnutí jen v hodně light verzi. Tři kola první volby vítěze neurčily. Ve druhé Klaus se Švejnarem opakovali výsledky první volby, tedy že Klaus získal hlasy více senátorů a Švejnar zase poslanců. Jenže podpora poslanců během volby slábla. Navíc Evžen Snítilý z ČSSD oznámil, že bude volit Klause, takže ho strana vyloučila z klubu a poslankyně Zelených Olga Zubová se omluvila pro nemoc. Domů se za ní vydala Džamila Stehlíková, aby zjistila, že Zubová hlasovat opravdu nepřijede. Václav Klaus se stal podruhé prezidentem. Zvláštní doba. Na druhou stranu si ale to, jak se nemají rádi, říkali při hlasování jen poslanci a senátoři – a ne celý národ.