Číňan velký jako kodiaq, nový Dongfeng Fengon 5
Na rozdíl od telefonů čínská auta nepatří v technické úrovni na přední příčky. Neznamená to ale, že nemají co nabídnout. Dongfeng Fengon 5 používá starší techniku Mitsubishi, nicméně funguje bezproblémově, má dlouhou záruku a stojí výrazně méně než srovnatelná základní Škoda Kodiaq.
V papírovém srovnání rozměrů škodovka vede jen o milimetry, i motory jsou podobně silné. Základní benzinový motor Kodiaqu 1,5 TSI s výkonem 110 kilowattů je o devět kilowattů silnější než podladěná patnáctistovka od Mitsubishi.
Jenže číňan vrací úder ve dvou podstatných veličinách – v kufru má navrch o 130 litrů a v ceně je levnější o 215 tisíc korun. Fengon 5, který koupíte za zhruba 700 tisíc korun, na první pohled zaujme siluetou se splývavou zádí ve stylu moderních SUV. Interiér je přesto pár let pozadu za současnými trendy. Žádný futurismus – klasické budíky a palubní počítač, který neumí zobrazit průměrnou spotřebu, a pouze jednozónová klimatizace. Ta má dotykové ovládání, jehož ergonomie není nic moc: teplota se zvyšuje či snižuje na straně vzdálenější od řidiče.
Zato multimediální systém na středovém displeji je vcelku rychlý a obsahuje i funkce, které jinde nevidíte. Například umí zobrazit výstup z kamery zabudované za vnitřním zrcátkem. Ta sleduje provoz před autem a videozáznam ukládá na disk palubního počítače.
Čínská auta už dávno nepáchnou po plastu a lepidle, Fengon 5 je cítit maximálně umělou kůží Nappa. Automobilky ji mají v oblibě, protože je jemná na dotek a vydrží dlouho, než se ošoupe. Čalounění je i ve výplních dveří, kde dnes evropské automobilky běžně kvůli úsporám používají plasty.
Dozadu si vedle sebe sednou bez problému tři pasažéři, spoustu místa mají i pro nohy, protože podlaha vzadu je rovná bez středového tunelu. Zadní sedadla se dají sklopit v poměru 60:40 téměř do roviny.
Pokud jde o kvalitu zpracování, Fengon 5 působí jako evropské auto. Až na pohled do motorového prostoru – nic v něm totiž neuvidíte. Je schovaný pod plastovým krytem, který má jen pár otvorů pro kontrolu oleje a baterie. Tato anomálie má ovšem v nejbližší době z evropské verze zmizet, aby byl čtyřválec 1.5 Turbo vidět.
Při jízdě motor tiše ševelí, a i když jeho výkon a točivý moment nejsou na tak velké a těžké auto žádná sláva, v praxi ho dokáže poměrně slušně rozhýbat. A i spotřeba ujde. My jsme jezdili přískoky po městě a okreskách za necelých deset litrů benzinu na sto kilometrů. Na dlouhých trasách se dá přiblížit k osmilitrové hranici.
Dongfeng není autem pro rychlé jezdce ani pro ty, kdo nalítají desítky tisíc kilometrů ročně (už proto, že servisní interval je pouhých deset tisíc kilometrů). Podvozek je vysloveně komfortní, velmi pěkně tlumí nerovnosti, s grácií zvládá i nepříjemné betonové retardéry.
Na silnici auto funguje opravdu hezky, v zatáčkách se naklání přiměřeně na velké SUV, jen na dálnici je citlivější na poryvy větru.
Už od základní výbavy je jedinou možností automatická převodovka, lépe řečeno bezestupňový variátor CVT. A nijak to nevadí, jen se s ní musíte naučit jezdit. Když sveřepě drtíte plynový pedál, motor stále táhne, ale převod se nemění. Musíte zkrátka včas ubrat, aby automat „přeřadil“. S touto drobností se ale rychle sžijete stejně jako s celým tímhle čínským autem.