Informační mlha na Kavčích horách

Už neuvěřitelných pět let se známý advokát Zdeněk Koudelka domáhá od České televize informace, kolik stojí pořady Otázky a Fokus Václava Moravce. Neúspěšně. Veřejnoprávní televize se drží plzákovského kréda a prostě zatlouká, zatlouká a zatlouká. Ano, táž instituce, která tak ráda ve svých pořadech kritizuje jiné, když řádně a včas neposkytují informace. Není to absurdní?

Pro pořádek – výše zmíněný advokát žádal jen data o celkových výrobních nákladech za citované publicistické pořady ovlivňující politické dění v Česku. Nežádal tedy bulvárně o Moravcův plat.

Já osobně mám ale za to, že veřejně známý by měl být i Moravcův plat, nejen celkové náklady na jeho pořady. Václav Moravec je přece placen z peněz nás všech. Z peněz, které se lidem autoritativně, na základě zákona, prostě seberou, ať už se na Českou televizi dívají, anebo ne. Jestliže se veřejnému zaměstnanci nelíbí, že máme právo znát jeho odměnu, nechť s pokorou odejde na nějaký soukromý televizní kanál, existuje jich více než dost.

Vždyť nejde přece jen přijímat přednosti zázemí silného veřejnoprávního média, ale současně nepočítat s případnými riziky, výzvami, či dokonce negativy. Fakt, že veřejnost bude znát mj. hrubý plat moderátora prestižního politického pořadu produkovaného Českou televizí nebo Českým rozhlasem, může někdo osobně pokládat za riziko či pomyslné minus, nicméně to k věci prostě patří.

Sečteno a podtrženo: v rámci etické infrastruktury je krajně nepochopitelné, že je tolerován stav, kdy ten, kdo roky kárá jiné, často skáče politikům do řeči a poučuje je, co mají říkat nebo dělat, tak sám tají informace o svém platu a odměnách. A vedení ČT s ním v tomto případě drží basu.

Formalistické výmluvy, že prý poskytnutí dat o nákladech na pořady, kde účinkuje pan Václav Moravec, není možné kvůli ochraně soukromí či osobních údajů, jsou v principu účelové. Kdo káže vodu, sám by neměl pít víno.