Gruzie chce na Západ, přitom se EU vzdaluje
Ukázal propast mezi vládou a Západem
Gruzie má za sebou bouřlivý týden. Několikadenní masové protesty a potyčky s policií v Tbilisi včera nakonec donutily vládu stáhnout kontroverzní zákon o zahraničních agentech. Ten teď hlasitě poukázal na propast, která se v poslední době prohlubuje mezi vládou v Tbilisi a západními partnery.
Schválení legislativy by totiž zároveň mohlo rozhodnout, nebo přinejmenším ovlivnit směr, jímž se zhruba čtyřmilionová země v jižním Kavkazu bude dále ubírat. Navrhovaný zákon, který nejdříve prošel v prvním čtení, do značné míry připomínal stejný zákon, s jehož pomocí ruský režim postupně zlikvidoval opozici. Povyk tak vyvolal doma i v zahraničí, kde postavil pod otazník několikaleté snahy Gruzie vstoupit do EU i NATO.
Autoři z provládní frakce v parlamentu chtěli, aby média a neziskové organizace, které získávají více než 20 procent financování ze zahraničí, byly v registru jakožto „agenti pod zahraničním vlivem“. Inspirací se přitom měl stát americký, nikoliv ruský model podobné legislativy.
Jenže americký zákon o „zahraničních agentech“se nyní nevztahuje na média ani neziskovky, ale většinou třeba na PR a marketingové firmy. Rozhodujícím faktorem je pak to, že v zemi působí na přímý příkaz jiného státu nebo zahraniční organizace.
V Rusku se zákon nejdřív týkal politických organizací, poté médií, následně fyzických i právnických osob „politicky aktivních v zájmu jiného státu“a ruskojazyčných médií se zahraničním sídlem. To vše loni vyvrcholilo drakonickými represemi fakticky vůči všem kritikům režimu Vladimira Putina.
Demonstranti, opozice, ale i řada gruzínských expertů měli tak navrhovaný zákon za poslední kapku, která by zavřela Gruzii dveře do EU. Země totiž na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska loni po zahájení ruské invaze na Ukrajinu nedostala kandidátský status, ačkoliv se o vstup do Unie pokouší prakticky stejně dlouho jako zbylé dva státy. Brusel místo toho předložil dvanáctibodový seznam podmínek, které musí splnit. Dvě z nich – o vytvoření prostředí pro práci svobodných a nezávislých médií a větší zapojení občanské společnosti do vládnutí – jsou ale podle některých komentátorů přímo v rozporu s chystaným zákonem.
Žádná pomoc Ukrajině
Rozhodnutí znovu zdůraznilo postupné vzájemné vzdalování obou stran. Přes opakovanou deklarovanou prozápadní orientaci se vztah kabinetu zejména s Evropou zhoršuje. Podle politologů vláda postupně ustupuje od reforem, které prosadil ještě prezident Michail Saakašvili. Toho ostatně nyní v Gruzii vězní a jeho zhoršující se zdravotní stav je další příčinou sporů.
Gruzie se navíc po propuknutí války na Ukrajině nepřidala k západním protiruským sankcím, pro
Rusy prchající z vlasti tu navíc vznikl bezpečný přístav s otevřenými hranicemi. Vláda odmítá i jakoukoliv vojenskou pomoc a loni dokonce znemožnila gruzínským dobrovolníkům odletět na Ukrajinu přímým spojem. Argumentovala tím, že by to znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem. V létě pak vládní strana Gruzínský sen vinila amerického velvyslance v zemi ze spiknutí ve snaze vtáhnout Gruzii do války.
Vnitrostátní situace v zemi je dlouhodobě nestabilní. EU například v roce 2020 zprostředkovávala řešení povolebních sporů, výsledný dokument, který navrhoval i volební reformy, ale vláda posléze opustila. Opozice se tak včera vyjádřila k rozhodnutí stáhnout zákon skepticky a ještě odpoledne vyzývala k dalším protestům.