„Aukce stabilizují výše nájmů“
Alexandra Udženija (ODS) podpoří stávající sociální systém metropole
Bezmála po deseti letech se do pražské rady vrací Alexandra Udženija (ODS) jakožto náměstkyně primátora. Stávající starostka Prahy 2 a bývalá pražská radní pro majetek na magistrátu nově zodpovídá za zdravotnictví, bydlení a sociální oblast. „Nejpozdější termín, kdy složím funkci starostky, je červnové zastupitelstvo Prahy 2,“sděluje Udženija.
Bytová politika a metodika pro přidělování sociálních bytů byla vedle dopravy jedna z oblastí, za kterou jste minulou koalici nejvíce kritizovala. Chystáte nějaké změny systému, který zavedl bývalý radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti)?
Určitě o tom přemýšlím. Kolega Zábranský se ten systém snažil udělat transparentní, ale podle mě je neefektivní. Když teď přijde žadatel o sociální byt na magistrátní odbor, žádost se vyhodnotí a člověk následně na byt, který je prázdný, několik měsíců čeká. Leckdy se navíc během těch měsíců životní situace žadatele změní a musí se posuzovat znovu. Já jsem přišla s návrhem, že by sociální byty mělo na starosti Centrum sociálních služeb Praha (CSSP). Oni toho potřebného znají nejlíp, přesně vědí, v jaké je situaci a podobně.
CSSP koncem února opustil její ředitel Martin Šimáček, který se nově stal šéfem vládní Agentury pro sociální začleňování. Je to pro Prahu velká ztráta?
To mě strašně mrzí. Je to velký odborník a profesionál a CSSP perfektně stabilizoval. Tým, který tam po něm zůstává je nicméně velmi kvalitní. Řízením je nyní pověřena náměstkyně ředitele pro finance Jana Holubová a budeme vypisovat výběrové řízení. Pan Šimáček mi ale přislíbil, že pro mě zůstane takovým přítelem na telefonu.
Právě Martin Šimáček označil některé novinky v sociálních službách, které zavedlo minulé vedení města, za vznikající záchrannou síť proti bezdomovectví. Mínil tím především Městskou nájemní agenturu, městské ubytovny a kontaktní místa pro bydlení. Hodláte v těchto projektech pokračovat?
Ano, celé mi to připadá jako velmi dobrý systém. Ráda bych Městské nájemní agentuře přidala i část bytů, které vlastní magistrát. Jen si dovolím zdůraznit, že agentura za lidi nájmy neplatí, pouze pomáhá ho sjednat a funguje jako garant. Kontaktní místa pro bydlení si poptávají městské části, a pokud o ně bude nadále zájem, nemám s tím žádný problém.
I přesto ale počty lidí bez domova v metropoli výrazně rostou. Jaké kroky plánujete v této oblasti?
Seznámila jsem se s prací Centra sociálních služeb a musím říct, že v tomto případě rovněž odvádí skvělou práci. Jsem s tím spokojená a ráda bych to nechala na nich. Oceňuji, že zavedli takzvaný tým 24/7, který si velmi chválí i záchranná služba. V minulosti se stávalo, že když záchranka odvezla někoho bez domova do nemocnice, tak ho museli hospitalizovat, protože neměl kam jít. Tenhle tým pro pacienta, který tu hospitalizaci nepotřebuje, kdykoliv přijede a poskytne mu ubytování. V jedné z těch nových městských ubytoven se dokonce poskytuje zdravotní péče.
Raketově také roste nápor na sociální služby jako takové. Jak na to budete reagovat?
Domluvila jsem se už s vedením CSSP, že mi pošlou návrh na zvýšení rozpočtu na letošních rok. Jsem připravená během několika týdnů jim to zvýšení zajistit tak, aby mohli personálně fungovat a nabízet maximálně své služby. Plánuji také jednat o obstarání dalších kapacit pro azylové bydlení a pro městské ubytovny.
Ještě krátce zpátky k bydlení. Budete v případě běžných městských bytů chtít zavést elektronické aukce, jako to děláte v Praze 2? V čem je podle vás přínos aukcí?
Určitě ano. Osvědčí se to především tím, že se stabilizuje cena nájemního bydlení. Ona sice teď odráží trh, ale ne do těch výšin, které za ně chtějí soukromníci. Ty to pak, dá se říct, nutí nabízet v dané lokalitě nájmy blízké těm v městských bytech, které jsou přitom navíc i reálné.
Podle vašich slov chcete pokračovat v transformaci pobytových sociálních služeb z ústavního charakteru na komunitní, kterou započala vaše předchůdkyně. Který z mimopražských ústavů, jež město provozuje, má podle vás nejvíce nevyhovující podmínky a měl by se proměnit co nejdříve?
Důležité je zmínit, že ne každý z těch klientů si návrat do Prahy přeje a je jim potřeba vytvořit alternativu v místech, kde teď žijí. Těm, kteří se vrátit chtějí, je to nicméně potřeba umožnit. S paní Johnovou zcela souhlasím, že v některých zařízeních jsou nevyhovující podmínky. Napadá mě zejména Terezín a Odlochovice. Ty projekty jsou naštěstí nastartované a já v nich budu pokračovat. V Odlochovicích už mají stavební povolení na takové malé vilky pro komunitní bydlení. Nedávno se otevřelo komunitní bydlení v ulici Na Dlážděnce v Libni, které je tím správným směrem, kam se mají sociální služby ubírat.
V pražském zdravotnictví momentálně asi nejvíc rezonuje nedostatek zubních pohotovostí. Už jste v tomto směru učinila nějaké kroky?
Poliklinika ve Spálené ulici zajistila pohotovost ve všední dny do půlnoci a o víkendech a svátcích do 22 hodin. Vždy tam jsou dva lékaři, a pokud tam přijde dítě, tak má přednost. Teď právě dohadujeme s motolskou nemocnicí, aby zajistila pohotovost od půlnoci do šesté ranní. Pan ředitel Ludvík mě nicméně ubezpečil, že v případě, že v noci je zapotřebí dětská pohotovost, tak pacienta v Motole ošetří. Zkušební provoz ve Spálené chceme začátkem dubna vyhodnotit a představit nějaké dlouhodobé řešení.
Čemu ještě přikládáte prioritu v rámci pražského zdravotnictví a chtěla byste na to v tomto volebním období klást důraz?
Je potřeba pohnout s projektem nové centrály pražské záchranky, která vznikne v Praze 9. Už 24. a 25. března proběhne první kolo vyhodnocování architektonické soutěže. Výsledky by měli Pražané znát v listopadu. Začít stavět by se mělo podle harmonogramu v roce 2027 s dokončením v roce 2030.