Inflace opatrně polevuje
Česko i v únoru patřilo mezi země EU s nejvyšší inflací.
Inflace začíná konečně zpomalovat. Za únor v porovnání se stejným obdobím v loňském roce vzrostly spotřebitelské ceny o 16,7 procenta, což byl o 0,8 procentního bodu nižší meziroční růst cen než v lednu. Analytici zpomalení z lednových výšin očekávali, a to o půl až jeden procentní bod. Snížení pomohly zejména ceny energií, ty jsou sice stále velmi vysoko, ale v lednu narazily na stropy, a tak nemají kam dál růst.
Podle výsledků měření Českého statistického úřadu cena elektřiny meziročně zmírnila svůj růst na 32 procent, ještě v lednu to bylo 36,4 procenta. Ceny zemního plynu pak zpomalily na 74,3 procenta z lednových 87 procent. „Přestože se jedná o nižší nárůsty než v lednu, tak vysoké ceny energií stále výrazně zatěžují rozpočty domácností i firem. Zdražují rovněž nájmy, vodné, stočné, tuhá paliva nebo teplo. Náklady na bydlení tak měly nadále nejvyšší vliv na meziroční růst cenové hladiny,“dodal ke statistice Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BHS.
Meziroční růst cen táhly také drahé potraviny. Například vejce jsou meziročně dražší o 95 procent, cukr o 75. Zdražovaly ale i další běžné potraviny, například mouka je oproti loňsku dražší o 36 procent, rýže téměř o 32, podobně zdražilo také vepřové maso.
Češi musí sahat hlouběji do kapsy i při rekreaci. Ceny za ubytování totiž meziročně stouply o 23 procent, zájezdy přijdou v průměru o více než dvacet procent dráž než před rokem.
„V následujících měsících by se měla situace zlepšovat u ovoce a zeleniny díky dovozu nové úrody z jihu Evropy. Naopak u masa lze očekávat další zdražování kvůli redukci některých evropských chovů,“doplnil výhled Křeček.
Táhlý běh do cíle
Inflace sice zpomaluje, na oslavy je ale ještě brzy. Analytické týmy ve svých prognózách pro letošní rok čekají průměrnou inflaci kolem deseti až jedenácti procent, někteří i vyšší.
Na dolní hranici je předpověď Hospodářské komory, podle které letošní průměrná inflace dosáhne deseti procent. Česká národní banka (ČNB) i Česká bankovní asociace (ČBA) očekávají průměrnou inflaci za letošek skoro o procento vyšší. Dosáhnout by v průměru podle nich mohla 10,8 procenta. Inflační cíl České národní banky je přitom stanovený na dvou procentech.
„Tento rok a pravděpodobně ani ten příští se inflace na cíl ČNB nedostane. Za celý rok 2023 čekáme inflaci v průměru 11,9 procenta. Bude tak druhým rokem dosahovat dvouciferných hodnot,“uvedl ekonom společnosti Deloitte Václav Franče.
Veškeré odhady jsou ale zatíženy poměrně velkou mírou nejistoty. Jak vysoká inflace v Česku na konci roku skutečně bude, ovlivní řada faktorů.
„Odhady jsou nejisté a budou se odvíjet nejen od vývoje cen komodit na světových trzích, ale i od letošní dynamiky mezd či ukotvenosti inflačních očekávání. Dosavadní letošní inflační čísla však spíše naznačují, že inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu,“uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.
Dodal, že pokles meziroční inflace je z velké části tažen statistickým efektem vyšší srovnávací základny z loňska. Zároveň je pokles u některých cen nahrazován naopak růstem v jiných oblastech. "Tento vývoj
tak posouvá odhad celoročního vývoje inflace nepatrně nad 11 procent,“upozornil Seidler.
Pomůže silná koruna?
Pozitivni vliv na inflaci má naopak silná koruna, která zlevňuje dovážené zboží. Česká měna se nachází poměrně hluboko pod 24 korunami za euro, i když v posledních dnech už lehce oslabuje. „Posílení koruny pozorované v letošních prvních dvou měsících může vést k tomu, že inflace bude nakonec mírně nižší,“připouští odchylku od prognóz Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments.
Silná koruna je také podle Jiřího Tylečka, analytika společnosti XTB, dobrou zbraní proti růstu cen. „Neexistuje ale, a ani existovat nemůže, přesný propočet, do jaké míry silná měna pomáhá. Existují však odhady, že posílení koruny o jedno procento vůči euru má podobný efekt jako zvýšení sazeb o 25 bazických bodů," vysvětlil Tyleček.
Takhle silná koruna ale s největší pravděpodobností po celý rok nevydrží. „Ve druhé polovině tohoto roku počítáme se slabším kurzem koruny,“očekává Dominik Rusinko, ekonom ČSOB.
Posilování koruny vůči euru není udržitelné ani podle Miroslava Nováka, analytika Akcenty. „Je jen otázkou času, než se koruna vrátí zpět nad hladinu 24 korun za euro, což se může teoreticky stát již ve druhé polovině března, spíše však až v průběhu druhého čtvrtletí,“dodal.
Výraznějšímu oslabení koruny by ale intervencemi zřejmě bránila ČNB, o čemž pravidelně ujišťuje její guvernér Aleš Michl. Během loňského léta intervence na podporu koruny probíhaly zhruba kolem hladiny 24,70 koruny za euro.
Inflace sice zpomaluje, na oslavy je ale ještě brzy. Analytické týmy ve svých prognózách pro letošní rok čekají průměrnou inflaci kolem deseti až jedenácti procent, někteří i vyšší.