Důchody: Pavel podržel vládu
Pokračování ze str. 1
S novelou na nižší červnovou valorizaci přišla vláda ve snaze o stabilizaci veřejných financí do budoucna. Opozice však s návrhem, který sníží růst důchodů od června, nesouhlasí a během projednávání ve Sněmovně předlohu několik dní a nocí tvrdě obstruovala.
Ve snaze ještě na poslední chvíli přesvědčit Pavla o spornosti novely se s ním včera dopoledne sešli místopředsedové opozičního hnutí ANO Alena Schillerová a Karel Havlíček. Během zhruba hodinové schůzky, kterou následně označili za „věcnou a konstruktivní“, Pavlovi předložili argumenty, proč a v čem je podle nich novela protiústavní.
„Řekli jsme mu, že i když se můžeme přít na různých úrovních o ekonomických parametrech, tak bychom měli respektovat ústavu a Ústavní soud by neměl řešit za politiky to, že nebyli schopni se dohodnout a že by nastala situace, která by mohla hrozit blamáží tím, že by se to vrátilo a musely by se milionům důchodců zpět vyplácet jednotky, možná desítky miliard korun,“přiblížil obsah schůzky Havlíček.
Nízké důchody porostou víc
Mimořádné valorizace přicházejí na řadu ve chvíli, kdy ceny vzrostou nejméně o pět procent. Za sledované období růst cen činil 11,5 procenta, o tuto částku se proto měly důchody původně během červnové valorizace zvednout.
Podle vlády by ale takto vysoký růst nebyl udržitelný. Navíc by zvýhodňoval důchodce s nadprůměrnou penzí. Růst penzí se tak na návrh vlády Petra Fialy od června změní.
Například stávající průměrný starobní důchod, který dosahuje částky 19 440 korun, se od června navýší o 760 korun, tedy zhruba o 3,9 procenta. Penzista, který nyní pobírá důchod ve výši osmi tisíc,
od června dostane 8 492 korun, což je šestiprocentní růst. Oproti tomu senior s třicetitisícovou penzí si polepší jen o 3,3 procenta.
Podle Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank a také členky Národní ekonomické rady vlády, by nyní bylo vhodné valorizační schéma změnit trvale a jeho novou podobu představit v rámci reformy důchodového systému, o které má být jasno už teď na jaře. Principu, podle kterého by nižší penze ve výsledku stouply více než ty vyšší, by se podle Horské vláda mohla držet dál.
„Důchody by měly být valorizovány tak, že by se nižší důchody navyšovaly výrazněji než vyšší důchody skrz vyšší absolutní částku a nižší procento z vyměřeného důchodu,“
popsala Horská možnost, jak by mohl vypadat v budoucnu růst důchodů.
Budoucí úprava valorizací by podle ní měla kromě inflace lépe odrážet také vývoj reálných mezd. Současné nastavení totiž zohledňuje pouze jejich růst, nikoli pokles. „Je návrh, že by se v situaci klesajících reálných mezd důchody valorizovaly až v momentě, kdy by reálné mzdy vzrostly nad úroveň, která byla před jejich poklesem,“doplnila Horská
Další valorizace nebudou
Další mimořádné valorizace už zřejmě potřeba nebudou. Zda k nim dojde, je totiž navázáno na meziměsíční změny v inflaci, nikoli na ty meziroční, a makroekonomické prognózy
se shodují na tom, že inflace už letos bude postupně klesat. „Meziměsíční inflace by tedy celkově neměla dosáhnout hranice, která by vyžadovala valorizace,“vysvětlila Horská.
Ani ekonom
Filip Pertold
z think-tanku IDEA a poradce ministra Jurečky v důchodové otázce nečeká, že by letos přišla ještě další mimořádná valorizace. Změnit trvale schéma valorizací je ale nutné i podle něj.
Úprava valorizačního mechanismu
by měla být součástí připravované důchodové reformy a mohla by platit už od začátku roku 2024. Tedy dříve, než má začít platit komplexní důchodová reforma plánovaná od roku 2025.