Ukrajinci v Česku: život z ruky do úst

Rozbije se pračka, přestane topit kotel, vyteče lednička. Obvyklá situace, kterou každý zná. Pro ukrajinského uprchlíka by ale neměla řešení. Podle aktuálního výzkumu společnosti PAQ Research nedokáže uhradit výdaj přesahující 13 600 korun osmdesát procent z nich. A i přes zvyšující se procento Ukrajinců, kteří v Česku našli práci, finanční chudobou trpí dvě třetiny běženců.

„Dvě třetiny uprchlíků žijí po započtení podpory v bydlení pod hranicí příjmové chudoby. Mezi Čechy je to při stejné hranici okolo deseti procent,“srovnává situaci Ukrajinců a Čechů PAQ Research ve svém výzkumu, který proběhl na přelomu února a března. „Pokud bychom nepočítali humanitární dávky ani bydlení zdarma, ocitlo by se pod hranicí chudoby 80 procent uprchlíků,“dodává analýza s tím, že žádný z nich prakticky není schopný pořídit si třeba nový nábytek.

„Snažíme se šetřit, hodně šetřit. Většinu peněz utrácíme za nájem, komunální služby, jízdenky na MHD, dobíjení mobilního telefonu a internet v domácnosti. Nemůžu si najít dobrou práci, protože neumím česky. Pracuji, ale za velmi nízký plat,“popisuje například Tatjana Beljajeva, která pochází ze Záporoží.

I když aktuální zaměstnanost mezi Ukrajinci podle PAQ Research dosahuje 56 procent, právě jazyková bariéra většinou stojí za tím, proč většinu z toho tvoří špatně placená místa. Pro představu: zhruba polovina uprchlíků vykonává manuální a pomocné práce a asi dvě třetiny pracují v méně kvalifikovaných pozicích, než na jaké mají znalosti a schopnosti.

Jako ilustrace může sloužit zkušenost Eleny Kokiny z Dnipra, která na Ukrajině pracovala v manažerské pozici pro společnost Vodafone. Když se podobnou práci snažila získat v Česku, neuspěla. „Potřebovali zaměstnance pro ukrajinské zákazníky. Byla jsem odmítnuta, protože jedním z požadavků byla dobrá úroveň češtiny,“vypráví s tím, že nyní pracuje v hotelu. „Peru a skládám prádlo. Práce není těžká, ale nejsem spokojená s nestabilním rozvrhem. Práce je jen tehdy, když jsou v hotelu hosté,“sdílí svou aktuální zkušenost. Oproti začátku války se ale přesto jazyková vybavenost Ukrajinců zlepšila. V červnu 2022 česky vůbec nebyla schopná komunikovat víc než polovina běženců, bez problémů se domluvil česky jen každý šestý. Aktuálně se česky domluví třetina uprchlíků, třetina se nějak dorozumí a umí mluvit v jednoduchých větách.

„Kurzy češtiny zatím nejsou plně využívané,“upozorňuje za PAQ Research Martina Kavanová. „To je důležité především proto, aby se uprchlíci mohli zapojovat do pracovního trhu ve svých kvalifikacích, a nikoliv jen na úrovni manuálních a pomocných prací, jak je tomu do značné míry teď,“dodává.

Podle experta na trh práce Tomáše Ervína Dombrovského ze společnosti LMC ale jazyk není jediný problém.