Soláry dorazily na bytové domy

První odvážní vlastníci bytů se v Česku pouštějí do fotovoltaiky.

Obyvatelé bytových domů vědí, jak úmorná může být schůze Sdružení vlastníků jednotek (SVJ). Jen otázka barvy fasády dokáže rozhádat dobré sousedy na několik let dopředu. Teď se na program jednání SVJ dostává nová agenda – pokrytí střechy fotovoltaickou elektrárnou.

Na začátku roku 2023 totiž došlo ke schválení jedné vyhlášky a jedné novely zákona, které dohromady umožňují sdílení elektřiny v bytových domech, a tím pádem i její výrobu ze slunce. A Unie komunitní energetiky včera představila manuál, jak na to. Prvním krokem každého bytového domu je zjistit si od distributora, zdali potenciální fotovoltaiku vůbec připojí do sítě.

„Naše společenství dlouhodobě usilovalo o energetickou stabilitu,“říká předseda jednoho vsetínského SVJ Adam Čech. O instalaci fotovoltaiky se společenství začalo zajímat již v roce 2021. Situace s prudce rostoucími cenami energií v loňském roce zájem ještě posílila.

Ačkoli vůle byla, projektu bránilo mnoho okolností, zejména co se týče zákonů. Pokud by si dům nainstaloval fotovoltaiku na střechu a chtěl elektřinu z ní vyrobenou sdílet mezi jednotlivými byty, musely by se domácnosti sloučit do jednoho odběrného místa. Tím pádem by musely mít jediného dodavatele energií, rovněž by jim vznikla povinnost zřídit si licenci na provozování fotovoltaické elektrárny a podobně. „Cesta ke sjednocení se nám nezdála nejvhodnější, a to s ohledem na složitost a právní nekomfortnost pro vlastníky našeho domu,“vysvětluje Čech. „Do horšího postavení by se dostalo celé společenství vůči případným neplatičům,“dodává předseda SVJ.

Ke konci roku celý jeho výbor SVJ s napětím sledoval, zdali těžkopádným legislativním procesem projde novela energetického zákona, což se nakonec stalo. Díky ní již není potřeba zřizovat si licenci na provoz fotovoltaiky do 50 kilowatt – sdružení vlastníků nemusí podávat daňové přiznání a činit další podobné administrativní úkony. Bytovým domům rovněž na začátku roku 2023 rozvázala ruce vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou Energetického regulačního úřadu. Nutnost slučovat odběrná místa odpadla.

„Na začátku tohoto měsíce jsme celý projekt schválili na schůzi shromáždění a s realizační firmou řešíme již jen detaily a termín zahájení plánované instalace,“dodává Čech.

I přes celou řadu změn, které se za poslední rok udály, má podle něj aktuální legislativa ještě dva podstatné neduhy. Zaprvé je to fázové měření, které způsobuje, že domácnost posílá elektřinu ze slunce do sítě za nízkou cenu a pak ji nakupuje zpátky za vysokou cenu. Zadruhé jde o neexistenci takzvaného dynamického alokačního klíče.

Aktuálně to funguje tak, že se SVJ musí na začátku dohodnout, jaký podíl elektřiny bude z fotovoltaiky odebírat jaká domácnost. Pokud ale rodina Nováků právě není doma, aby odebrala svůj podíl, elektřinu si nemůže vzít pan Kropáček, kterému by se to hodilo, protože právě luxuje a v troubě se mu peče vepřové koleno. Neodebraná elektřina od rodiny Nováků se musí poslat do sítě za relativně nízkou cenu a pan Kropáček si ji ze sítě odebere za standardní tržní cenu, kterou má nasmlouvanou s dodavatelem.

V rámci dynamického klíče by se nespotřebované dodávky znovu přerozdělily podle dohodnutého poměru a podle potřeb jednotlivých bytů. Jeho prosazení ale zatím není legislativně na programu.

Může se utrhnout lavina

U rodinných domů dodavatel snadno spočítal, jak rychle se investice do střešní fotovoltaiky může domácnosti vrátit. U bytových domů je to složitější. „Firma dokáže spočítat, kolik to zhruba vyrobí elektřiny a kolik jí celý dům spotřebuje. Ale pro každou jednotlivou domácnost bude návratnost odlišná. Když jsou senioři celý den doma a elektřinu během dne spotřebovávají, tak se jim investice vrátí rychleji než domácnosti, která je přes den v práci a přijde domů až večer,“vysvětluje Michal Berg, spolupředseda Strany zelených, který se v osvětě ohledně instalací fotovoltaiky na bytové domy aktivně angažuje.

Také Berg by rád na bytovém domě, ve kterém bydlí, viděl fotovoltaickou elektrárnu. Jeho sdružení vlastníků jednotek ale otálí. „Dává jim to smysl, ale nechtějí být první, kteří by prošlapávali tu cestičku. Chtějí si počkat možná pár měsíců, až to někde bude stát a bude zkrátka možné poučit se ze zkušeností odjinud,“uvádí Berg.

„Rozjíždí se to opatrně, trh je úplně na začátku. Teprve teď dokončujeme první instalace. Ale až budou první hmatatelné reference, utrhne se lavina,“věří šéf instalační společnosti Solární Experti Vladimír Matajs.

„Mezi našimi členy je to strašně moderní téma,“uvádí Martin Hanák, ředitel metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev. „Myslím si, že v nejbližší době nebude kapacita firem vůbec stačit,“dodává Hanák.

Investice do elektrárny na střeše bytového domu o výkonu 20 kilowatt se může pohybovat okolo jednoho milionu korun. Výše dotace vychází na 300 tisíc korun, k tomu ještě na každý připojený byt připadá podpora 5 000 korun, což třeba při 30 bytech přináší další „slevu“150 tisíc korun. Každopádně platí, že bytový dům dostane dotaci až po dokončení instalace.

Investice do elektrárny na střeše se může pohybovat okolo milionu korun.