Domy seniorů žádají další peníze „bokem“

Pokračování ze str. 1

Vítkův případ není ojedinělý. Mnohé domovy si o podobný příspěvek řeknou ještě předtím, než seniora přijmou.

Často jde o domovy soukromé, které nespolufinancují kraje. „Bydlení a strava 15 667 Kč měsíčně. Základní péče je ve výši přiznaného příspěvku na péči. Je obvyklé, že na pokrytí nákladů se svým darem podílejí i rodiny klientů. Obvyklý dar je 10 tisíc korun na měsíc. Budeme rádi, když nás finančně podpoříte i před možným přijetím Vaší babičky, ale na rychlejší přijetí to nebude mít vliv,“píše v e-mailu sociální pracovnice Domova Sue Ryder v Praze Lenka Řezáčová.

Loni byl její dům financován z 48 procent z darů od nadace, z 29 procent z darů od firem či lidí a jen 10 procent nákladů pokrývaly platby od klientů.

Dary vítány

S dary počítají i v domovech Senior Komplexu. „Cena na dvoulůžkovém pokoji činí 30 500 korun za osobu měsíčně. Klient hradí 14 850 korun a zbytek přes nadační fond. Smlouvu o darování podpory může uzavřít jak klient samotný, tak rodina nebo firma. Záleží na Vás,“vysvětluje sociální pracovnice komplexu Zuzana Bázlerová.

To jsou jen dva příklady odpovědí z domovů pro seniory, na které se MF DNES obrátila s prosbou, zdali je možno u nich ubytovat třiaosmdesátiletou babičku a kolik bude měsíčně péče stát. Ačkoliv podle zákona jsou ceny za pobyt zastropované, domovy se snaží získat více peněz tím, že rodiny doplácejí další peníze jako dary, sponzoring, náklady na mimořádnou či nadstandardní péči. Cena tak bývá někdy i násobně vyšší, než jak ji domovy na svých stránkách prezentují.

„Bez úhrad vedle to nejde“

V Česku existují dva druhy poskytovatelů péče o seniory. Prvním jsou zařízení zařazená v síti sociálních služeb jednotlivých krajů. Ty na jejich provoz spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) přispívají. Druhou skupinou jsou ryze soukromé subjekty.

Státem podporované domovy mohou žádat po seniorech za ubytování maximálně 280 korun za den a za celodenní stravu 235 korun denně. Po úhradě těchto výdajů musí klientům zůstat alespoň 15 procent jejich příjmů. Zbytek mohou doplácet například příbuzní, pokud podle výkladu ministerstva práce a sociálních věcí nemá důchodce dostatečný příjem.

Ředitelka domova pro seniory a viceprezidentka pro kvalitu Asociace poskytovatelů sociálních služeb Daniela Lusková uznává, že existuje taková praxe, kdy se domovy snaží dostat od lidí různé další příspěvky, dary nebo sponzoring. Doplatky od příbuzných jsou však podle ní pro ryze soukromé domovy existenční.

„Vyhláška jasně stanovuje úhradový limit, tedy maximální částku, kterou mohou důchodci za ubytování

a stravování platit. Průměr nákladů na jedno lůžko je ale v letošním roce mezi 52 až 55 tisíci korun. Bez úhrad vedle od klientů by tak systém domovů, které jsou soukromé, nemohl fungovat,“popisuje Lusková.

A dodává, že pokud se systém nezmění, může se v budoucnu stát, že se soukromým zařízením byznys nebude vyplácet.

„Alimenty na rodiče“

Případem nedostatku financí v domovech pro seniory se začalo zabývat ministerstvo práce a sociálních věcí, které si nechalo vytvořit průzkum, kolik blízkých je ochotno se na úhradách péče podílet. Tvůrci analýzy navrhují, aby se na pobytu seniora v domově či podobném zařízení, pokud nemá dostatek peněz na platbu za ubytování a jídlo, podílely prioritně takzvané osoby povinné výživou. Mezi ně patří děti, manžel či manželka.

Šlo by o jakési „alimenty na rodiče“, případně na partnera. Ty by neměly tvořit více než dvacet procent příjmu člověka, který je bude platit. Svým rodičům by přitom podle výsledků analýzy byla ochotna pomoct pouze zhruba čtvrtina potomků.

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta vysvětluje, že analýza je pouze odborným podkladem pro úvahy o případných legislativních změnách. „Zatím nemůžeme s jistotou říct, jaké návrhy budou akceptovány a dále rozpracovány, případně, jaké další analýzy bude nutné provést. V každém případě by takové návrhy byly součástí širší úpravy zákona o sociálních službách, takzvané velké novely,“uvedl pro iDNES.cz Augusta.

Podle jeho slov je cílem zmíněné novely mimo jiné systémové řešení nastavení financování sociálních služeb. „V této souvislosti byla zahájena přípravná fáze celého procesu, která znamená například diskusi o tezích, případně o problémových oblastech, které by novela měla řešit,“doplnil Augusta.

Vznik nových kapacit vázne

Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký v minulosti varoval, že systém sociálních služeb v Česku je dlouhodobě neudržitelný.

„Problémů je více. Nejsou jasně určeny podíly financování – státu, krajů, měst a obcí. Financování sociálních služeb se v posledních deseti letech vždy řešilo během celého roku, nebylo dost peněz, byla dodatečná kola financování,“uvedl. A zároveň dodal: „Současný systém také nepodporuje vznik nových kapacit, což vede k stále většímu rozdílu mezi potřebou, respektive poptávkou po sociálních službách a nabídkou, tedy dostupnými kapacitami.“

Případem Jana Vítka se začalo zabývat ministerstvo práce a sociálních věcí. V zařízení provedlo v létě roku 2021 inspekci, která upozornila na problematické uzavírání takzvaných návazných smluv. Navíc v domově podle inspekce ministerstva zneužívali nepříznivé sociální situace klienta i jeho blízkých a pokoušeli se o zastrašování klientů či o zneužití jejich závislosti na poskytování sociální služby. Ministerstvo hrozilo domovu pokutou až 50 tisíc korun.