Šéf odešel s miliony. Poště zbyla ztráta
Pokračování ze str. 1
Ministr Rakušan by proto do budoucna chtěl, aby na odměny manažerů státních firem mělo vliv i to, jaké hospodářské výsledky daná firma má. „Do budoucna při uzavírání manažerských smluv předpokládáme dodržování vládních zásad odměňování s přihlédnutím k finanční kondici státního podniku, jeho společenskému významu a případně dalším okolnostem,“upřesnila mluvčí vnitra Hana Malá.
Dozorčí rada bez informací
Dozorčí rada České pošty, jež má dohlížet na výkon představenstva a činnost společnosti, o vyplacení milionového odchodného a k tomu ještě bonusu za loňský rok někdejšímu generálnímu řediteli Knapovi vůbec nevěděla.
„Na jednáních, kde jsem byl přítomen, nebyla nikdy odměna členům vedení projednávána. Obdobně nám nejsou předkládány ani manažerské smlouvy a jejich parametry,“sdělil MF DNES hejtman z Pardubic Martin Netolický, který je jedním z členů dozorčí rady.
„Je ale třeba konstatovat, že ne za všechny problémy může vedení podniku. Naopak na řadu z nich průběžně upozorňuje zakladatele. Nicméně nepovažuji za ideální, pokud jsou schvalovány jakékoliv odměny nad rámec nároků z pracovněprávních vztahů. Situace podniku je velmi vážná,“doplnil ještě Netolický.
A stínová ministryně vnitra Mračková Vildumetzová dodala: „Očekávala bych, že se to pod vedením ministra Víta Rakušana změní. A očekávala bych, že se na úsporách pošty bude podílet velkou měrou i management. Bohužel, opak je pravdou. Pan ministr toho hodně nasliboval, ale jediné, co zatím svedl, je to, že zrušil spousty poboček pošty, aniž by o tom dopředu někomu řekl,“sdělila Vildumetzová.
Nekonečný konec
Knap měl v pozici generálního ředitele České pošty skončit poté, co vyšlo najevo, že se po volbách 2021 sešel s podnikatelem Michalem Redlem. Ten je jedním z hlavních aktérů v korupční kauze v pražském dopravním podniku s policejním názvem Dozimetr. Původně se
očekával jeho odchod loni v červnu, následně v září a nakonec ve státním podniku skončil až ke konci letošního února. Čekalo se na konec výběrového řízení, z něhož měl vzejít nový top manažer České pošty. Tak se ale nestalo a řízení se nakonec v březnu dočasně ujal Knapův náměstek Miroslav Štěpán.
Kritice kvůli odměňování vysokých manažerů nečelí přitom Česká pošta poprvé.
Na konci dubna MF DNES informovala, že dva z jejích ředitelů získali bonusy ve výši 376 542 korun.
Peníze navíc si prý vysloužili za zástup na jiných neobsazených místech. V roce 2016 se dostal do středu pozornosti tehdejší generální ředitel České pošty Martin Elkán, který měl smluvní plat až 8,015 milionu korun ročně. Z toho 3,78 milionu připadalo na pevnou složku, zbytek na pohyblivou, podle splnění úkolů. V té době však státní podnik hospodařil ještě v kladných číslech. Pošta se dokonce v minulosti dlouhodobě držela v zisku. Nejvíce to bylo v roce 2000, kdy zisk před zdaněním překonal hranici 850 milionů korun.
Roky ztrátová
Od roku 2018 se nicméně pošta topí ve ztrátách. Zatím nejhůře na tom byla v pandemickém roce 2020. Negativní dopad pandemie ale podle pošty představoval zhruba polovinu celkové ztráty. Podle dostupných údajů zaměstnává Česká pošta přes 25 tisíc lidí. Jejich počet ale každoročně klesá. Propouštět se bude i letos. K 1. červenci má totiž skončit zhruba 1 500 lidí, převážně na přepážkách. Pak bude následovat vlna propouštění přibližně 500 poštovních doručovatelů nebo doručovatelek. Zaměstnanci mají ze zákona nárok na odstupné ve výši tří měsíčných platů, a pokud u pošty pracují více než 25 let, pak na pět platů. Pokud u státního podniku pracují více než 25 let a odejdou na dohodu, pošta jim vyplatí až sedm měsíčních platů odstupného. Průměrná mzda pošťáků je podle odborářů dlouhodobě nižší, než je celorepublikový průměr. Nyní je podle nich zhruba osm tisíc korun pod průměrnou mzdou, která přesahuje 40 tisíc korun. Spolu s propouštěním se chystá také velké rušení poboček České pošty. K 1. červenci by se jich mělo zrušit celkem tři sta. Starostové se neúspěšně snažili rušení odvrátit.