Tak vypadá válka v ukrajinské zastavárně
Zdarma: jak žijí Ukrajinci, kteří nejsou ve zprávách
Vkyjevské zastavárně s romantickým názvem Poklad se právě stavila asi čtyřicetiletá žena, aby si vykoupila zpět své dva šicí stroje. Před ruskou invazí pracovala jako účetní ve firmě se čtrnácti zaměstnanci, ale všichni byli propuštěni.
Od té doby se protlouká, jak se dá: když nemá nějaký výdělek, nosí do zastavárny věci ze svých lepších časů, když ho má, vykupuje něco zase zpátky.
List The Guardian, který její minipříběh přinesl, dodal, že takhle to dělá spousta Ukrajinců. Prodavač v zastavárně Poklad Olesandr Stěpanov řekl, že každý den má na padesát zákazníků, kteří přicházejí zastavit své mobily a domácí elektroniku.
Je to zatím nepopsaná stránka života na válečné Ukrajině. O Ukrajincích se píše výhradně jako o vojácích a obětech, ale každodenní životy milionů lidí v realitě válečného stavu zůstávají stranou. Vzniká tak mylný dojem, že tam, kde se nebojuje, „život jde dál jako předtím“.
A tak se například jezdí do Irpině, města u Kyjeva, pokládat květiny na místa bojů prvních týdnů války; teď tam však média vyfotila frontu stovek lidí čekajících na chleba rozdávaný zdarma.
Zatímco svět sleduje boje na frontě a bombardování ukrajinských měst, stranou zůstává, že ekonomika slábne, jak řada „zbytných“firem, jako jsou třeba butiky, zavřela. Ale pro řadové Ukrajince je to také jeden z problémů.
Přes rok trvající ruská agrese společně s vysokou inflací výrazně proměnila trh práce. Začátek konfliktu znamenal pro mnoho lidí ztrátu zaměstnání buď proto, že jejich odvětví nebylo za mimořádné situace považováno za nezbytné, či z důvodu poškození továren. Podle Světové banky nezaměstnanost v roce 2022 vzrostla z 5,5 % na 24,2 %, což uvrhlo více než sedm milionů lidí do chudoby. Inflace dosáhla 26 %. A regionální ředitel Světové banky pro východní Evropu Arup Banejri varuje, že chudoby bude přibývat.
Ani stabilní příjem totiž někdy neochrání lidi před chudobou. „Cena všeho se zvýšila. Některé věci zdražily o čtyřicet až padesát procent. Před válkou šla žena nakoupit a stálo to 200 hřiven, teď totéž stojí
400 až 500,“popisuje zastavárník Stěpanov. A tak se v zastavárně dveře netrhnou. Půlka zákazníků se už pro své telefony, hodinky či přehrávače nikdy nevrátí. „Lidem se kvůli válce daří špatně,“říká Stěpanov.
Dobře je to vidět v Irpini. Je to vidět a lze to i změřit.
Ve frontě na bochník chleba zdarma s vyraženým slovem „vítězství“stojí asi pět set lidí. Fronta se klikatí mezi borovicemi na nějakém sídlišti. Před protestantským kostelem se dají někdy bezplatně sehnat i potřeby pro děti, hračky a oblečení.
„Spousta lidí je tu ochotná pracovat
za pár drobných. Platy jsou už nižší, než byly. Ale lidé udělají cokoli, aby si vydělali nějaké peníze,“říká farář Vitalij Kolesnyk organizující rozdávání chleba.
Církevní dobrovolnice Larysa Kuželová dodává, že se podle ní situace ještě zhorší: „Důchodci, které tady vidíte, dostávají podporu. Je to sice jen 50 dolarů měsíčně (1 063 Kč), ale něco to je. Ale opravdu trpí mladší lidé, kteří přišli o práci.“
Klasická situace: jedním z velkých zaměstnavatelů byla v Irpini dřevozpracující firma zaměstnávající ve třech provozech čtyři sta lidí.
Ale při bojích na počátku války byly těžce poškozeny, a tak majitel převedl výrobu na západní Ukrajinu. Místní dělníci přišli o práci.
Válka přeje aspoň knihám
Válka však kromě neútěšné ekonomické situace měla i nečekaný efekt: přinesla rozmach kyjevským knihkupectvím. Ruské raketové útoky spojené s blackouty zapříčinily, že se obyvatelé metropole uchýlili ke knihám, neboť vypadával internet, a tak nebylo možné být na telefonu a počítači nebo koukat na televizi. Ale šlo číst při svíčce. „Paradoxně byla zima výpadků velmi dobrá pro čtení. Lidé četli pořád – znovuobjevovali potěšení svých dětských let, jako kdyby četli pod peřinou,“vysvětluje spisovatelka Oksana Zabužková.
Číst si však lidé nemusí jen doma. V hlavním městě vzniklo několik podniků, jež jsou zároveň knihovnami i kavárnami.
Podle Olesandra Rjabucha, spolumajitele jednoho z nových knihkupectví, byla loni velmi populární beletrie, díky níž mohli čtenáři utíkat před realitou.
Letos prý převažuje literatura faktu, neboť lidé chtějí problémy chápat.