Mileniálové překonávají rodičovskou generaci X

Jsou ambiciózní, vzdělaní, žene je vidina úspěchu. I taková je milenialistická generace v porovnání s pokolením svých rodičů.

Říkali jim Husákovy děti, na svět totiž přišly na počátku 70. let. Pokolení X vyrůstalo s omezeními, vynucenými normalizační dobou. Jejich milenialističtí potomci zvaní pokolení Y si od narození užívali všech plusů, poskytovaných demokratickou společností. Aktuálně obě generace porovnává analýza výzkumného pracoviště IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR (AV ČR), nazvaná „Generace X a Y očima dat: Když byli rodiče mladí jako my.“

„Jde o unikátní srovnání současného života generace Y, tzv. mileniálů, s generací X jejich rodičů,“popsala studii Eliška Zvolánková z

AV ČR. Vzdělání, obliba Prahy a velkých měst a klesající popularita sňatků – to jsou nejzásadnější rozdíly mezi reprezentanty generací X a Y. „Sledovaná skupina generace X je zachycena ve věku 20–40 let. Generace Y je v podobném věkovém rozpětí,“vysvětlil Michal Šoltés, jeden z tvůrců analýzy v rozhovoru AV ČR. Badatelé ke své práci využili data Českého statistického úřadu (ČSÚ) z let 2006–2021.

Sázka na vzdělání

Milenialisté se od rodičů výrazně liší dosaženým vzděláním. Ve starší generaci se podíl osob s vysokoškolským vzděláním pohyboval přibližně okolo deseti procent, u jejich potomků je to už více než třetina. „Za pozornost stojí, že se nárůst vysokoškolsky vzdělaných týkal mnohem více žen než mužů. Zatímco v generaci X byl podíl vysokoškolaček a vysokoškoláků stejný, v generaci Y dosáhlo vysokoškolského vzdělání 37 procent žen a jen 27 procent mužů,“uvedl Michal Šoltés.

Tomuto nárůstu navzdory podle letošních dat například vědkyně tvoří jen 31 procent z celkového počtu lidí působících v tuzemské sféře výzkumu. To Českou republiku řadí pod průměr v rámci zemí EU. „Za to, že ve výzkumu působí málo žen, může řada faktorů – včetně mnohdy přetrvávajících stereotypů a pomyslného dělení oborů na ‚mužské‘ a ‚ženské‘,“uvedla Šárka Loukotová z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Sňatky pro pokolení Y oproti jejich rodičům ztrácí na přitažlivosti. „Jedná se o významný generační rozdíl, druhý nejvýraznější po úrovni vzdělání,“upozornila studie. V pokolení X byly vdané dvě třetiny žen ve věku 25 až 40 let. Mezigeneračně podíl nesezdaných žen vzrostl o 25 procent. V rámci pokolení X je 42 procent svobodných mužů, u jejich potomků je to 63 procent.

Aktuální data ČSÚ za loňský rok uvádějí 6 891 sňatků. Jde však poněkud o atypické období. Oproti roku 2021 množství svateb stouplo přibližně o pětinu. „Na tento nárůst mělo vliv i značné uvolnění protipandemických opatření, ke kterému v loňském roce došlo. Počty uzavíraných manželství se tak po letech 2020 a 2021 vrátily na podobnou úroveň jako v letech před pandemií,“uvedl Adam Vlč z oddělení informačních služeb pražské Krajské správy ČSÚ.

Plná lednička a auto

Oproti tomu například v roce 1974 a 1975, v éře novomanželských půjček a výstavby nových sídlišť, a tedy dostupnějších bytů, matriky v hlavním městě registrovaly více než 12 tisíc svateb. Například mezi lety 1970 a 1973 se v Praze jednalo každoročně o zhruba 10 až 11 tisíc sňatků. Od roku 1991 ovšem počet svateb v metropoli začal významně klesat pod hranici osmi tisíc a pokračoval stále níž.

V generaci Y ubývá počet rodičů. Data ČSÚ shrnují, že loni v Praze přišlo na svět 13 103 dětí, o dva tisíce méně než o rok dříve. Mimo manželství se jich narodilo 41,5 procenta. Pro srovnání v roce 1975 statistika registrovala 19 204 novorozenců, v naprosté většině narozených oddaným párům.

Mileniálové jsou na tom podle analýzy lépe též z ekonomického pohledu. Kupříkladu v domácnostech, které si mohou dovolit týdenní dovolenou v cizině, žije 85 procent jejich příslušníků. V kategorii jejich rodičů se jedná o 69 procent. Mladí mívají plnější ledničku. Maso, drůbež nebo ryby si alespoň obden může dopřát 97 procent z nich – o zhruba deset procent více, než je tomu u jejich otců a matek. Větší možnosti mají zástupci pokolení X v tom, dopřát si auto. Jen čtyři procenta z nich na něj nemá, u generace Y jde o 13 procent.

Vyšší vzdělání, lepší možnost uplatnění na trhu práce, navíc v Praze s jejími nejvyššími průměrnými platy v rámci země spolu s pozdějším rodičovstvím spolupůsobí též na to, že lidé ve věku 24–35 let vycházejí lépe s platy a jejich domácnosti jsou slušně finančně zabezpečeny. „Podíl lidí v domácnostech, které vycházejí s příjmy obtížně, se snížil z 69 procent na 37 procent,“shrnuje studie.

Generace Y častěji preferuje metropoli s jejími mimořádnými možnostmi práce, studia a zdravotní či sociální péče. „V absolutních číslech i v přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenala Praha v roce 2022 druhý největší narůst počtu obyvatel ze všech krajů po kraji Středočeském,“uvedl Adam Vlč.