Odcházení aneb co dělat, když už s vámi nepočítají

Tak jsem se dozvěděl z mailu, že pro Twitter přestávám pracovat, stěžoval si na sociálních sítích jeden ze zaměstnanců. A opravdu, Elon Musk se při lednovém zeštíhlování firmy s podřízenými nemazal. Tedy co do formy – právně bylo všechno v pořádku včetně

Padáka nelze dostat jen kvůli tomu, že se člověk škaredě podívá na šéfa. Naopak: důvody výpovědi jsou zcela přesně vymezeny zákoníkem práce a zaměstnavatel je musí uvést.

Výpověď musí být písemná a běží od prvního dne měsíce následujícího po datu podání výpovědi. Konkrétně, pokud vám zaměstnavatel doručil výpověď 24. dubna, běžet začala od 1. května a pracovní poměr skončí při standardní výpovědní době dvou měsíců 30. června. Pokud se na tom obě strany (písemně) domluví, může být výpovědní doba delší.

Kdo v době výpovědi onemocní, je v takzvané ochranné lhůtě. Když se do konce výpovědní doby vyléčí, nic se nemění. Pokud nemoc pokračuje i pak, tak se výpovědní lhůta prodlužuje o dny nemoci, které trvaly do termínu původního konce pracovního poměru. Pracovník ulehne 25. června, výpovědní doba neskončí 30. června, ale protáhne se do 5. července.

Jak je to s odstupným? Je vypláceno ve výši jednoho až tří platů podle délky zaměstnání ve firmě: pokud je pracovní poměr kratší než rok, odstupné je ve výši jednoho měsíčního platu, trvá-li méně než dva roky, pak zaměstnanci náleží dvouměsíční odstupné a při pracovním

Ilustrace: Shutterstock

poměru delším dvou let je odstupné ve výši tříměsíčního platu. Z odstupného se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, státní příspěvek na zaměstnanost ani pojistné na zdravotní pojištění, ale daní se. Pokud by se zaměstnanec vrátil ke svému zaměstnavateli, musí poměrnou část odstupného vrátit. Jestliže naopak odstupné nedostane, ač na ně má nárok, je možné si stěžovat na oblastním inspektorátu práce (www.suip.cz), který však vyplacení odstupného nezajistí. Toho se lze domoci pouze soukromoprávní žalobou u soudu.

Odchod dohodou – kdy náleží odstupné?

Pokud se pracovník domluví se zaměstnavatelem na odchodu „po dobrém“, tedy dohodou o rozvázání pracovního poměru, velmi záleží na tom, co bude jejím obsahem. Musí mít písemnou podobu, kvůli případnému odstupnému je potřeba, aby v ní byl uvedený důvod rozchodu obou stran a dohodnutá výše odstupného. „Důvody v ní být

sice uvedeny nemusí, pokud by však šlo o ukončení z organizačních důvodů pro nadbytečnost, vzniká zaměstnanci nárok na odstupné a vyšší podporu v nezaměstnanosti, takže uvést tuto příčinu je důležité. Obdobné je to v případě zdravotních důvodů,“upřesňuje advokátka Zdeňka Beranová. Pokud dá člověk výpověď sám, odchází bez odstupného. Důvod odchodu není třeba uvádět, je ale potřeba si nechat výpověď potvrdit od zaměstnavatele. „Je lhostejno, jakým způsobem, jestli doručenkou, potvrzením podatelny zaměstnavatele, sekretariátem, kde se přebírá pošta… Ale důkaz o tom být musí,“doplňuje advokátka.

Rychle na úřad práce

Ať už má zaměstnanec nárok na odstupné, nebo ne, důležité je zamířit do tří pracovních dnů po skončení pracovního poměru na úřad práce. Jestliže se tam zaeviduje, zdravotní pojištění za něj hned začne platit stát.

Způsob, jakým člověk skončí v práci, má vliv na výši podpory v nezaměstnanosti. Když dostane výpověď, má nárok (pokud to není vyhazov pro hrubé porušení pracovní kázně) na podporu v nezaměstnanosti v plné výši. V prvních dvou měsících je to 65 procent průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Další dva měsíce 50 procent a zbývající měsíce mu náleží 45 procent. Výplata podpory začíná až poté, co se „vyčerpá“odstupné. Například má-li zaměstnanec nárok na tříměsíční odstupné, první tři měsíce nedostane od úřadu práce nic. Podporu mu pak budou vyplácet pět měsíců, když mu ještě nebylo 50 let, osm měsíců platí pro ty, kterým je více než 50 a méně než 55 let, starší nezaměstnaní ji budou pobírat celkem 11 měsíců.

Kdo dá výpověď sám, má obvykle podporu nižší – 45 procent průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu po celou dobu vyplácení podpory. Záleží na tom, co je důvodem výpovědi ze strany zaměstnance či dohody mezi ním a zaměstnavatelem. Bude na posouzení úřadu práce, zda jsou důvody natolik závažné, že pracovníkovi náleží vyšší podpora v nezaměstnanosti. Uznaným vážným důvodem pro ukončení zaměstnání je například nezbytná osobní péče o dítě ve věku do čtyř let či o zdravotně postiženou osobu.

Maximální měsíční částka podpory v nezaměstnanosti pro rok 2023 činí 22 798 korun.