Sliby musíme přehodnotit

sociálními a společenskými dopady a mnohem víc by to bolelo. Dnes to děláme za ještě relativně dobrých okolností.

Zmínil jste udržení výhodnějších podmínek pro odchod do důchodu u náročných profesí. Jejich seznam chcete rozšiřovat. Jaké konkrétní obory do této kategorie chcete nově zařadit?

Ano, budeme rozšiřovat množinu náročných profesí. Dnes platí od 1. ledna tento institut pro zdravotnické záchranáře a hasiče. V následujících měsících budeme ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví definovat další profese a pozice, které budou spadat do režimu, kdy bude možné odejít do důchodu až o pět let dříve bez jakéhokoli krácení. Bude to vyváženo vyšším odvodem sociálního pojištění ze strany zaměstnavatele. Chci, aby to byly profese, které jsou skutečně fyzicky náročné a u nichž nelze jinak kompenzovat dopady na zdraví. To znamená, že takový člověk pracuje s opravdu těžkými břemeny anebo pod zemí za zvýšených teplot.

Bavíme se tedy o dělnících či hornících?

Typově jde o tyto profese. Byť u pojmu dělník si dokážu představit širokou škálu.

Vraťme se ke konsolidačnímu balíčku. Podle propočtů přijdete zúžením DPH na dvě sazby a přesuny jednotlivých položek mezi nimi oproti dnešku zhruba o čtyři a půl miliardy korun ročně. Proč to děláte, když cílem balíčku měla být úspora?

Je to 6,3 miliardy, které nám budou ročně chybět. Ale to budeme kompenzovat jinými věcmi. Třeba tím, že jsme se rozhodli zvýšit daň z příjmu právnických osob. My zkrátka neděláme změny v řadě oblastí jen proto, abychom dokázali více vybrat nebo ušetřit. Zohledňovali jsme i sociální situaci a to, abychom dokázali zmírnit či zastavit růst nákladů domácností. Proto jsme chtěli, aby došlo například ke snížení

DPH na potraviny a další položky, jako jsou náklady na bydlení. Ve dvanáctiprocentní sazbě zůstalo třeba teplo, vodné a stočné. Je tam i snížení položek týkajících se stavebních prací a bydlení, což je podpora mladých rodin. Za lidovce jsem velmi rád, bylo to pro mě hodně důležité.

Jak do lidovecké podpory mladých rodin zapadá třeba zrušení školkovného, tedy možnost daňového odpisu až do výše 17 tisíc korun za dítě ve školce?

Pro naprostou většinu rodin tato sleva nebyla využitelná. Protože když vezmu příjmově průměrnou a podprůměrnou rodinu s malými dětmi, tak uplatňuje slevu na manžela, manželku a na děti. Tyto slevy si překlápějí do bonusů. Ale slevu na školkovném si do bonusu nezapočítají. Když jsme se podívali na statistická data, kdo tuto slevu využívá, byli to lidé s vyššími a vysokými příjmy. Rodič především očekává, že jim zajistíme místo ve školce či předškolním vzdělávacím zařízení. To garantujeme v příštím roce, a proto jsem byl jako předseda KDU-ČSL ochoten říci: Dobře, toto opatření (školkovné – pozn. red.) nám až takový hluboký smysl nedává. Zatímco budu potřebovat peníze na zajištění míst v dětských skupinách. Posílím jejich kapacitu, zavedu dětské sousedské hlídací skupiny a zajistím rodičům po letech, co se o tom problému jen mluví, že už se v průběhu příštího roku nebude stávat, že rodič zoufale hledá místo ve školce či dětské skupině kolem svého bydliště a nemůže se vrátit do práce. Na tom se koalice shodla, to se v průběhu příštího roku stane.

Také u DPH se můžeme bavit o spoustě položek. Pro řadu Čechů je důležitý třeba přesun točeného piva do vyšší sazby. Může to prý zlikvidovat řadu hospod, přičemž na vesnicích to často bývají hlavní místa tamního kulturního života. To vám coby představiteli strany opírající se o venkov nevadí?

Když se podíváme na DPH u piva, byl rozptyl do tří sazeb. Byl v tom takový chaos, že jsme se to rozhodli sjednotit a dali to na 21 procent. Že máme problém v českých a moravských hospodách, že ubývá štamgastů, je bohužel letitý trend. Na to je třeba, aby se reagovalo jinak než snižováním DPH. Snižovalo se a zvýšila se návštěvnost hospod? Ne. To je prostě trend, změna společenského chování. Musí se udělat jiné změny. Vidím třeba starosty, kteří umějí hospodu udělat tak, že funguje díky platebnímu terminálu. Lidé přijdou, sami si natočí pivo, pokecají, zahrají si karty a sklenice si pak sami umyjí. To jsou cesty, jak hledat udržitelnost a konkurenceschopnost.

Když jsme u pravděpodobného zdražení točeného piva, je třeba zmínit zachování nulové spotřební daně na tiché víno, za což bojovali moravští poslanci v čele s těmi vašimi i ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou. Přijde vám to v pořádku? I Miroslav Kalousek říkal, že to je přes moravské poslance takřka neprosaditelné…

Nechci komentovat Mirka Kalouska. Systém je tu rozdílný desítky let, kdy máme spotřební daň na pivo a nemáme na tiché víno. Hodně jsme o tom přemýšleli, ale byly dva důležité faktory. První, že žádná země kolem nás i v EU kromě Francie nemá spotřební daň na tichá vína. Kdybychom to zavedli, zhoršíme konkurenční prostředí pro naše vinaře. Druhým důvodem je administrativní náročnost pro vinaře i na straně státu. Když jsme vyhodnotili tyto dva faktory, řekli jsme si, že to zavádět nebudeme.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pak koaliční jednání popsala slovy z titulku serveru Seznam. Když oni víno, tak my knihy… Mluvila o tom, že knihy mají jako jediné nulovou sazbu DPH. Je to v pořádku a neprobíhá koaliční jednání jako scénky z filmu Slunce, seno, jahody?

Rozhovor Markéty Pekarové Adamové jsem nečetl. Pokud jde ale o knihy, jde také o určitou míru symboliky. Říkáme, že

na přesun novin do sazby 21 procent DPH, což noviny zdraží. Zatímco časopisy zůstanou v nižší sazbě, což ministr financí Stanjura půvabně komentoval s tím, že časopisy jsou vědecké – zřejmě tedy i pornočasopisy či Fórum24 Pavla Šafra – zatímco noviny ne. Ještě v únoru premiér Fiala Unii vydavatelů sliboval, že DPH novinám nezvedne. Lhal tedy tehdy? A proč jsou noviny ve vyšší sazbě, když to do státní kasy téměř nic nepřinese?

To bychom mohli jít položku po položce, proč je to v té či oné sazbě, a vést o tom polemiku. Myslím, že to nemá moc smysl. U setkání pana premiéra s vydavateli v únoru jsem nebyl, tento slib při jednáních nezazněl, že bychom ho jako koalice měli zohlednit. Když vidím reakce ze strany vydavatelů, argumentům moc nerozumím. Významná většina zpravodajského obsahu jde dnes digitální cestou. Přiznám se, že noviny nekupuji, roky je nečtu, čtu zpravodajské weby s nějakou mírou předplatného. Jestli má někdo pocit, že celý jeho zpravodajský byznys skončí tím, že se o korunu padesát či dvě koruny zdraží vydání novin, já tu obavu nesdílím.

Vládní opatření mají v příštím roce ušetřit 94 miliard korun. Nemáte obavu, že to dopadne jako u windfall tax, jejíž výnosy Stanjura nejprve odhadl na 100 miliard, ale krátce poté přišel s opraveným odhadem, že to bude 40 miliard?

Abychom byli korektní, když se mě na výnos té daně novináři ptali v říjnu či listopadu loňského roku, všem jsem říkal: Tak mi řekněte, jaké budou v roce 2023 prodejní ceny elektřiny. Až poté vám mohu kvantifikovat, jaký bude ten výnos. Je logické, že když ceny poklesly – a za to jsme rádi – vybereme na té dani méně. Tento systém byl nastaven jako systém jedné mezi sebou propojené váhy. Takže když vybereme méně, není to v zásadě negativní informace, protože o to méně také budeme kompenzovat. Nyní jsme si prošli konkrétní položky jak na straně úspor, tak příjmů. Myslím, že to je poměrně přesná modelace dopadu na roky 2024 a 2025. Žádné obavy, že by to přineslo méně, tedy nemám.

Ve Sněmovně vždy bují lidová tvořivost. I vládní poslanci mohou navrhovat nejrůznější pozměňovací návrhy. Když jeden projde, může to strhnout lavinu a parametry opatření úplně změnit. Jak tomu chcete čelit?

Ve čtvrtek jsme měli jednání společného klubu 108 poslanců celé vládní koalice. Jasně jsme tam deklarovali, že tady žádná lidová tvořivost není možná. Může se stát, že některé z ministerstev, především ministerstvo financí, řekne, že je ještě třeba něco doupravit. Tak to pozměňujícím návrhem uděláme. Ale než se načte, bude odsouhlasen v rámci celé koalice.

Původně se zdálo, že jste úsporný balík vytvářeli, abyste zmenšili už letošní deficit, který v březnu dosáhl absolutně rekordní hranice 166 miliard korun. Vaše opatření ovšem budou platit až od příštího roku. Znamená to, že jste letošek odepsali a pak zase řeknete, že za to může Babiš?

Počítáme s tím, že letošní deficit bude pod 300 miliard. Počítáme, že do rozpočtu přitečou finanční prostředky, které dorazí v pozdějších kvartálech. Máme plán postupného snižování deficitu v příštích letech. Celkové zadlužení vůči HDP snižujeme i přes složitou dobu, ve které dneska jsme. Naše vláda jasně řekla, že chce směřovat ke stabilním vyrovnaným financím, a to děláme.